(1) Výměnu starých emisí za náhradní emise provede z moci úřední podle pokynů ministerstva financí Poštovní spořitelna za součinnosti dlužníků ze starých emisí podle obdoby §§ 13 a 14. Vlastníci dluhopisů starých emisí nemohou z nich uplatňovati jiných nároků než nárok na výměnu za podmínek stanovených vyhláškou ministerstva financí v Úředním listě.
(2) Zálohami, které byly vyplaceny na úroky z dluhopisů starých emisí dospělé v době po 31. prosinci 1945 podle § 20, odst. 1, písm. b) dekretu č. 95/1945 Sb., se považují úroky za příslušnou dobu za vyrovnány. Částku, o kterou bylo takto na úrocích z dluhopisů starých emisí vyplaceno méně, než by jinak vyplaceno býti mělo, odvedou dlužníci ze starých emisí do státní pokladny.
(1) O cenných papírech, které podléhaly povinnosti přihlašovací podle oddílu III dekretu č. 95/1945 Sb., lze zahájiti umořovací řízení podle zákona ze dne 11. prosince 1934, č. 250 Sb., o umořování listin, jen, dá-li k tomu souhlas ministerstvo financí. Byl-li vyzývací edikt již uveřejněn, vydá se umořovací usnesení jen, prokáže-li navrhovatel splnění uvedené přihlašovací povinnosti. Soud jej k tomu vybídne zároveň s výzvou podle § 15 zákona č. 250/1934 Sb. Souhlas ministerstva financí k pokračování v řízení nahrazuje takový průkaz.
(2) Při počítání ohlašovací lhůty v umořovacím řízení o cenných papírech, na něž se vztahuje odstavec 1, se pokládá den, od kterého se na cenné papíry druhu, o nějž v daném případě jde, a jejich kupony nekonají žádné platy, nikoliv však den dřívější než den 31. prosince 1947, za den splatnosti pohledávky z listiny (§ 11 zákona č. 250/1934 Sb.). K žádosti soudu vydá o tomto dni potvrzení Poštovní spořitelna.
Cenné papíry, které pro nesplnění přihlašovací povinnosti propadly ve prospěch státu podle § 18, odst. 1 dekretu č. 95/1945 Sb., nebyly však odvedeny na účet propadlých cenných papírů, jsou neplatné. Poštovní spořitelna pořídí za součinnosti vydatelů jejich seznam, který může býti uveřejněn v Úředním listě, po případě i v Oznamovateli umořovaných a ztracených listin. Od zavázaného může býti požadováno, aby vydal státu za cenný papír zařazený do seznamu cenný papír náhradní.
(1) Nárok na výplatu jistiny, úrokové premie a výher státních stavebních losů zanikne, nebude-li státní stavební los (obligační nebo výherní list) předložen k výplatě do dne 31. prosince 1949.
(2) Je-li o státních stavebních losech (obligačních a výherních listech) vedeno soudní umořovací řízení, zanikne nárok na výplatu, nebude-li soudní umořovací usnesení předloženo k výplatě do tří měsíců ode dne, kdy nabylo právní moci; ani v těchto případech však nárok nezanikne dříve než dnem 1. ledna 1950.
(1) Ve vložkách železniční knihy o drahách, jejichž vlastníkem jest stát (železniční správa), vymaže soud, vedoucí železniční knihu, z úřední moci s odvoláním na tento zákon zástavní práva, zapsaná v prvním oddělení listu závad.
(2) O provedeném výmazu zpraví soud jedině ministerstvo dopravy (na Slovensku pověřenectvo dopravy). Doručovat příslušná usnesení hypotekárním věřitelům nebo opatrovníkům pro ně ustanoveným není zapotřebí.
Ministr financí může v dohodě s věcně příslušným ministrem stanoviti nařízením, že ustanovení §§ 21 až 25 zcela nebo zčásti platí obdobně také o pevně zúročitelných cenných papírech, vydaných průmyslovými podniky do 31. prosince 1945, a to bez újmy ustanovení zákona ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských.
Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, které odporují tomuto zákonu, zejména vládního nařízení ze dne 24. února 1943, č. 56 Sb., o úročení některých dlouhodobých zápůjček a o úročení zástavních listů a jiných bankovních dlužních úpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí v dohodě s ministry dopravy a spravedlnosti a ostatními zúčastněnými členy vlády.