Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů

(1) Neodkladné opatření zapečetěním prostor užívaných zůstavitelem provede soud nebo soudní komisař u vstupu do prostor uzávěrami tak, aby bylo možno následně zjistit, zda nedošlo k neoprávněnému vniknutí do těchto prostor. Před zapečetěním prostor se zpravidla provede soupis. Jako uzávěra se zpravidla použije lepicí páska a otisky úředního razítka tak, aby bylo možno následně zjistit porušení uzávěry. O zapečetění prostor se vyhotoví samostatný protokol jen v případě, není-li současně proveden soupis.

(2) Zapečetění prostor nelze provést, nebyl-li zůstavitel jejich jediným uživatelem nebo brání-li tomu jiná závažná okolnost. Překážka, která brání zapečetění, se uvede do protokolu nebo poznamená do spisu.

(1) Zákaz výplaty u dlužníka zůstavitele podle § 175e odst. 2 o.s.ř. ohledně vkladu na vkladní knížce nebo zůstatku na účtu u peněžního ústavu, popřípadě jiných pohledávek vůči peněžnímu ústavu, provede soud nebo soudní komisař příkazem opatřeným úředním razítkem. Při provedení zákazu výplaty u jiných dlužníků než peněžních ústavů se postupuje obdobně.

(2) Pominou-li důvody zákazu výplaty, zruší ho soud nebo soudní komisař příkazem opatřeným úředním razítkem.

Neodkladné opatření svěřením věcí manželovi nebo jinému členu domácnosti zůstavitele učiní soudní komisař nebo soud jen tehdy, je-li to vhodné a pokud s tím osoba, které mají být věci svěřeny, souhlasí. O tomto postupu se vyhotoví protokol, který obsahuje soupis svěřených věcí a poučení o odpovědnosti za škodu a o povinnosti vydat věci po skončení řízení dědicům.

(1) Soudní komisař činí v řízení dotazy tak, aby byl zjištěn stav majetku a dluhů v době smrti zůstavitele. V dotazu vždy uvede, kterým soudem byl k provedení úkonů jako soudní komisař pověřen.

(2) Je-li pro to v řízení důvod, soudní komisař provede dálkovým přístupem zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v katastru nemovitostí tak, aby bylo zjištěno vlastnictví zůstavitele k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí. Zjišťování provádí zejména vyhotovením přehledů vlastnictví a výpisů z listů vlastnictví. Nelze-li údaje z katastru nemovitostí získat tímto způsobem bezplatně, požádá soudní komisař o jejich poskytnutí to katastrální pracoviště katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovitosti nacházejí.

Soudní komisař může požádat účastníky řízení, aby složili přiměřenou zálohu na jeho odměnu za prováděné úkony a jeho hotové výdaje.

(1) V usnesení se uvede jméno a příjmení soudního komisaře, popřípadě náhradníka, adresa jeho notářské kanceláře a údaj, že byl v řízení o dědictví dědickým soudem pověřen k provedení úkonů jako soudní komisař. Jako místo k podání odvolání se uvede adresa sídla dědického soudu a adresa notářské kanceláře soudního komisaře. Písemné vyhotovení usnesení podepisuje soudní komisař, popřípadě náhradník, zástupce, společník notáře nebo notářský kandidát, který byl notářskou komorou ustanoven k zastupování notáře při výkonu jeho činnosti.

(2) Stejnopisy usnesení vydaných soudním komisařem se opatří otiskem jeho úředního razítka. Je-li zástupcem nebo náhradníkem soudního komisaře notář, opatří stejnopis usnesení svým úředním razítkem. Je-li zástupcem soudního komisaře notářský kandidát, opatří stejnopis usnesení úředním razítkem notáře, kterého zastupuje.

(3) Při doručování usnesení vydaných soudním komisařem se postupuje obdobně jako při doručování jiných soudních rozhodnutí.

Má-li soudní komisař připravit pro dědický soud návrh usnesení, předá spis a návrh usnesení v elektronické podobě tomuto soudu.

(1) Stejnopis pravomocného usnesení vydaného v řízení o dědictví, které se týká věcných práv k nemovitostem, předá soudní komisař v elektronické podobě katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovitosti nacházejí.

(2) Je-li součástí usnesení, z něhož se vyhotovuje stejnopis podle odstavce 1, geometrický plán, jímž došlo k rozdělení nebo sloučení pozemků nebo k zaměření půdorysu budov, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí, stejnopis pravomocného usnesení s geometrickým plánem se příslušnému katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu předají v listinné podobě.

(3) Doručuje-li soudní komisař stejnopis usnesení podle odstavce 1 nebo 2, připojí k němu vyplněný formulář zveřejněný za tímto účelem na internetové stránce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(4) Po právní moci usnesení, jímž řízení o dědictví končí, sdělí soudní komisař výsledek řízení tomu, kdo uhradil náklady spojené s pohřbem zůstavitele nebo oznámil v řízení svou pohledávku vůči zůstaviteli a požádal o sdělení výsledku řízení.

(1) Pokud soudní komisař rozhodne o likvidaci dědictví, postupuje při zpeněžení zůstavitelova majetku způsoby podle § 175u o.s.ř. tak, aby zpeněžení bylo dosaženo neprodleně.

(2) V rozvrhovém usnesení podle § 175v o.s.ř. soudní komisař rozhodne v prvním výroku, v jaké výši bude zaplacena jeho odměna, hotové výdaje, popřípadě náhrada za daň z přidané hodnoty. Tato pohledávka se uhradí ve skupině podle § 175v odst. 2 písm. a) o.s.ř.

(1) Je-li proti usnesení vydanému soudním komisařem podáno odvolání u soudního komisaře, předá soudní komisař po provedení potřebných úkonů spis dědickému soudu. Je-li odvolání podáno u dědického soudu, předá tento soud odvolání neprodleně soudnímu komisaři k postupu podle věty první.

(2) Vyhoví-li dědický soud zcela odvolání, předá spis soudnímu komisaři s tím, aby rozhodnutí doručil účastníkům řízení a provedl další úkony v řízení.

(3) Nevyhoví-li dědický soud zcela odvolání proti usnesení soudního komisaře, předloží spis příslušnému odvolacímu soudu.

(4) Rozhodne-li o odvolání odvolací soud, předá spis dědickému soudu, který ho předá soudnímu komisaři. Soudní komisař rozhodnutí odvolacího soudu doručí účastníkům řízení a provede další úkony v řízení.

(5) Je-li soudnímu komisaři doručena žaloba na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost nebo dovolání, předá soudní komisař tato podání nejpozději nejbližší následující pracovní den po doručení dědickému soudu.

Po provedení všech potřebných úkonů v řízení o dědictví předá soudní komisař spis bezodkladně dědickému soudu.

13) § 35a odst. 2 a § 35c odst. 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.“.

27. § 96 až 98 se zrušují.

28. Název části jedenácté zní: „Rozvrh pověřování notářů a pověřování pracovníků notáře v řízení o dědictví“.

29. § 99 až 103 včetně nadpisů znějí:

(1) Rozvrh pověřování úkony v řízení o dědictví podle § 175za o.s.ř. (dále jen „rozvrh“) se člení na oddíly odpovídající jednotlivým okresním soudům v obvodu krajského soudu.

(2) Každý oddíl rozvrhu obsahuje zejména

a) seznam notářů, kteří v obvodu okresního soudu mají sídlo,

b) označení notářů, kteří vykonávají činnost jako společníci,

c) způsob pověřování notářů úkony v řízení o dědictví,

d) způsob určení notáře, který bude pověřen, pokud příslušný notář bude vyloučen podle § 17a odst. 1 o.s.ř. nebo mu bude věc odňata podle § 175zb odst. 1 o.s.ř.

Způsob rovnoměrného pověřování soudních komisařů úkony v řízení o dědictví může být založen

a) na obvodovém systému, který dělí obvod okresního soudu na počet obvodů tvořených obcemi shodující se s počtem notářských úřadů v obvodu okresního soudu v závislosti na místě bydliště zůstavitele nebo jiném hledisku uvedeném v § 88 odst. 1 písm. i) o.s.ř., nebo

b) na časovém systému, podle něhož budou soudní komisaři pověřováni úkony v řízení o dědictví v závislosti na době narození či smrti zůstavitele v rámci kalendářního roku, anebo

c) na kombinaci systémů uvedených pod písmeny a) a b).

(1) Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží nejpozději do 31. října každého kalendářního roku předsedovi krajského soudu návrh rozvrhu na následující kalendářní rok.

(2) Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10. prosince roku předcházejícího kalendářnímu roku, pro který je rozvrh vydán. Rozvrh doručí všem předsedům okresních soudů v obvodu krajského soudu a příslušné notářské komoře.

(1) Pokud ministr spravedlnosti v průběhu kalendářního roku zřídí nebo zruší notářský úřad, předloží příslušná notářská komora nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo toto rozhodnutí oznámeno, předsedovi příslušného krajského soudu návrh na změnu rozvrhu.

(2) Předseda krajského soudu vydá změnu rozvrhu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl doručen návrh na jeho změnu. Předseda krajského soudu zašle změnu rozvrhu příslušnému předsedovi okresního soudu a příslušné notářské komoře.

(1) Soudní komisař může písemně pověřit notářského koncipienta, který je u něho v pracovním poměru, a dalšího pracovníka notáře, který je u něho v pracovním poměru a má kvalifikační zkoušku podle § 26 notářského řádu, prováděním přípravných a dílčích úkonů v řízeních o dědictví, zejména činností podle § 175c o.s.ř., sepisováním protokolů o předběžném šetření a protokolů o zjištění stavu a obsahu závěti nebo listiny o správě dědictví.

(2) Soudní komisař může písemně pověřit notářského koncipienta, který je u něho v pracovním poměru a vykonal notářskou praxi delší než 1 rok, dalšího pracovníka notáře, který je u něho v pracovním poměru, který složil kvalifikační zkoušku a jeho pracovní poměr u notáře trval alespoň 5 let, a notářského kandidáta, který je u něho v pracovním poměru, aby prováděli úkony v řízeních o dědictví s výjimkou rozhodování ve věci samé.“.

30. § 104 se zrušuje.

31. Název části dvanácté zní: „Úschovy u soudu a u soudního komisaře“.

32. § 105 až 108 včetně nadpisu znějí:

„Oddíl první

(1) Soud v rámci jiné činnosti soudu přijímá do úschovy

a) peníze složením nebo převodem na běžný účet soudu u banky; jde-li o úschovu v souvislosti s řízením o dědictví v době soudního vyřizování, lze peníze přijmout do úschovy i tak, že je soud uloží do kovové skříně,

b) vkladní knížky, cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tak, že je uloží nejprve do kovové skříně soudu, pokud to velikost věcí dovolí,

c) ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím, že je uloží u vhodného schovatele.

(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající zkáze a věci, které pro jejich povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u banky a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.

(1) Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být nejpozději následující pracovní den předány do úschovy u banky.

(2) Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu vkladních knížek se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v součtu 20 000 Kč, cenných papírů znějících v jedné věci na hodnotu nepřesahující v součtu 20 000 Kč, drobných movitých věcí nepatrné ceny a peněžní částky, která v jedné věci nepřesahuje hodnotu 20 000 Kč. Výše peněžní hotovosti uložené v kovové skříni soudu nesmí překročit částku 50 000 Kč.

(1) Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani k úschově u banky, se uloží u schovatele. Soud vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.

(2) Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.

K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.“.

33. § 109 se zrušuje.

34. § 110 až 112 včetně nadpisu znějí:

„Oddíl druhý

(1) Soudní komisař přijímá do úschovy v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví

a) peníze v jedné věci přesahující částku 20 000 Kč tak, že je uloží na běžný účet dědického soudu u banky,

b) peníze do částky 20 000 Kč, vkladní knížky, cenné papíry a cennosti tak, že je uloží do trezoru ve své kanceláři nebo do své bezpečnostní schránky u banky,

c) ostatní movité věci tak, že je uloží do kovové skříně ve své kanceláři, a nehodí-li se pro tuto úschovu, tak, že je uloží u vhodného schovatele.

(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající rychlé zkáze a věci, které pro jejich povahu, počet nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudního komisaře a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.

(3) Peníze v částce přesahující 20 000 Kč v jedné věci lze uložit do trezoru v kanceláři soudního komisaře, pokud je nebylo možno uložit u banky. Následující pracovní den však musí být uloženy způsobem stanoveným v odstavci 1 písm. a).

(4) Do trezoru soudního komisaře v jeho kanceláři nebo do bezpečnostní schránky notáře u banky lze peníze trvale uložit jen do celkové výše 50 000 Kč ve všech věcech řízení o dědictví.

(1) Peníze uložené na běžném účtu soudu u banky vydá soud na základě sdělení podepsaného soudním komisařem opatřeného jeho úředním razítkem.

(2) Pominou-li důvody úschovy, vydá soudní komisař úschovu neprodleně příjemci.

(3) Schovatel úschovu vydá poté, co ho soudní komisař vyzve k vydání úschovy. Soudní komisař schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou, nebudou-li mu při vydání úschovy tyto náklady příjemcem zaplaceny.

(1) Zjistí-li soudní komisař v době, kdy na základě pověření soudu provádí úkony v řízení o dědictví, že věc přijatá do úschovy nepatřila zůstaviteli, vydá úschovu oprávněné osobě sám.

(2) Přijal-li úschovu v řízení o dědictví soud, postupuje podle § 105 až 108.“.

35. V § 113 odst. 2 se číslo „109“ nahrazuje číslem „108“.

36. V § 116a odst. 1 se slova „§ 75 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 75c odst. 2“.

37. V § 116b odst. 1 větě třetí se slova „okresnímu úřadu“ nahrazují slovy „obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2009.

Ministryně:

JUDr. Kovářová v. r.