§ 10 vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé, kterou se provádí devizový zákon – Rozsah a způsob plnění zákonné vyživovací povinnosti do zahraničí
Vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé, kterou se provádí devizový zákon · 169/1989 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf upravuje, za jakých podmínek může fyzická osoba, která je devizovým tuzemcem, posílat výživné do zahraničí devizovému cizozemci, pokud výše výživného nebyla stanovena soudem, a to do limitu 1000 Kčs měsíčně. Fyzická osoba v Československu (devizový tuzemec) mohla posílat výživné do zahraničí osobě žijící v zahraničí (devizový cizozemec) i bez zvláštního devizového povolení. (§ 10 zákona č. 169/1989 Sb., vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé, kterou se provádí devizový zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozsah a způsob plnění zákonné vyživovací povinnosti do zahraničí
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 169/1989 Sb.
(k § 24 odst. 3 a k § 40 odst. 3 zákona)
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost vůči devizovému cizozemci, jejíž výše nebyla určena soudním rozhodnutím nebo soudem schváleným smírem, do protihodnoty částky 1000 Kčs na osobu a měsíc. Přepočet částky 1000 Kčs se provede příslušným kursem stanoveným pro prodej deviz v kursovním lístku Státní banky československé platným v den doručení žádosti o uskutečnění převodu do zahraničí. U ostatních měn stanoví přepočítací poměry Státní banka československá.
(2) Plnění zákonné vyživovací povinnosti podle odstavce 1 se může uskutečnit jen do státu, který je smluvní stranou mezinárodní smlouvy upravující vymáhání a převody výživného, nebo v němž se neuplatňují devizová omezení na tyto převody do tuzemska nebo v němž se připouštějí tyto převody za podmínky vzájemnosti.
(3) Převody výživného do zahraničí provádějí devizové peněžní ústavy na základě žádosti devizového tuzemce o uskutečnění převodu. Devizový tuzemec musí prokázat, že zákonná vyživovací povinnost trvá. Za tím účelem odevzdá devizovému peněžnímu ústavu, jehož prostřednictvím se převod provádí, potvrzení Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže.
(k § 26 zákona)
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Fyzická osoba v Československu (devizový tuzemec) mohla posílat výživné do zahraničí osobě žijící v zahraničí (devizový cizozemec) i bez zvláštního devizového povolení.
- Tato možnost se týkala pouze případů, kdy výše výživného nebyla určena soudním rozhodnutím nebo schváleným smírem.
- Maximální částka, kterou bylo možné takto poslat, byla 1000 Kčs na osobu za měsíc. Přepočet na cizí měnu se prováděl kurzem Státní banky československé platným v den žádosti.
- Převod výživného byl možný pouze do států, které měly mezinárodní smlouvu o vymáhání a převodech výživného, nebo kde nebyly devizové překážky pro takové převody, případně kde byly převody povoleny na základě vzájemnosti.
- Pro uskutečnění převodu bylo nutné podat žádost u devizového peněžního ústavu a prokázat trvání vyživovací povinnosti potvrzením od Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 29 Oprávnění požadovat prokázání totožnosti (Zákon o Celní správě České republiky)§ 12 Rozsah a způsob plnění zákonné vyživovací pov (Vyhláška federálního ministerstva financ)§ 12 Rozsah a způsob plnění zákonné vyživovací pov (Vyhláška federálního ministerstva financ)§ 37i Seznam výrobců elektrozařízení (Zákon o odpadech a o změně některých dal)§ 3 (Nařízení vlády o podrobnějších požadavcí)Výživné na dítě – jak ho určit a vymáhat – postup krok za krokem