Zákon ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

Pozbude-li soudce nebo přísedící státní občanství České republiky, má to za následek ztrátu funkce.“.

70. § 49 odst. 2 písm. a) zní:

„a) ministr spravedlnosti s výjimkou případů uvedených v písmenu c); jde-li o soudce Nejvyššího soudu a vrchního soudu, činí tak po dohodě s předsedou příslušného soudu,“.

71. V § 49 odst. 2 se vypouští písmeno b).

72. § 49 odst. 2 písm. c) zní:

„c) ministr obrany u vojenských soudců; jde-li o soudce vojenských kolegií vrchních soudů nebo vojenského kolegia Nejvyššího soudu, činí tak po dohodě s předsedou příslušného soudu,“.

73. V § 49 odst. 2 se vypouští písmeno d).

74. V § 50 odst. 2 větě první se slova „kolegia nejvyššího soudu“ nahrazují slovy „kolegia Nejvyššího soudu a vrchního soudu“. Věta druhá se vypouští. Ve větě třetí se vypouštějí slova „a 2“.

75. V § 51 odst. 3 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „a vojenských kolegií vrchních soudů“.

76. V § 52 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „a vojenských kolegií vrchních soudů“.

77. § 52 odst. 3 zní:

„(3) Funkce soudce a přísedícího je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu České republiky a s jakoukoli funkcí ve veřejné správě.“.

78. § 52 odst. 5 zní:

„(5) Platové poměry soudců upraví zvláštní zákon.“.

79. V § 53 odst. 1 a 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „a vojenských kolegií vrchních soudů“.

80. V § 53 se doplňují odstavce 3 a 4, které zní:

„(3) Ustanovení odstavce 2 se neužije, je-li soudce propuštěn z vojenské činné služby na vlastní žádost.

(4) Pokud soudce, který byl propuštěn z vojenské činné služby podle odstavce 3, souhlasí s přidělením k určitému soudu téhož stupně, považuje se tento souhlas za souhlas s přidělením k určitému soudu podle § 34 odst. 1. Jinak jeho funkce podle § 38 zaniká.“.

81. V § 54 odst. 3 se slova „předsedu nejvyššího soudu republiky, předseda vlády, a jde-li o předsedu Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky, prezident České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „předsedu Nejvyššího soudu, předseda vlády České republiky“.

82. § 58 zní:

Zvláštní zákon upraví působnost profesních zájmových organizací soudců v otázkách upravených tímto zákonem.“.

83. V § 60 odst. 2 se vypouštějí slova „příslušné republiky“.

84. V § 60 odst. 3 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.

85. V § 60 odst. 4 se vypouštějí slova „příslušné republiky“ a slovo „federální“.

86. V § 62 se vypouštějí slova „příslušné republiky“ a slova „České a Slovenské Federativní Republiky“.

87. V § 62 odst. 2 se vypouštějí slova „příslušné republiky“ a slovo „federální“.

88. § 62 odst. 6 zní:

„(6) Platové poměry justičních čekatelů upraví zvláštní zákon.“.

89. V § 72 se vypouštějí slova „příslušné republiky“ a slova „České a Slovenské Federativní Republiky“.

Čl. II

1. Dnem účinnosti tohoto zákona zahájí svou činnost vrchní soud v Praze.

2. Vrchní soud v Olomouci zahájí svou činnost dnem, který stanoví zvláštní zákon; do té doby vykonává jeho působnost vrchní soud v Praze.

3. Soudci přidělení k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu se stávají dnem účinnosti tohoto zákona soudci přidělenými k výkonu funkce k vrchnímu soudu v Praze ve funkcích odpovídajících jejich dosavadním funkcím podle § 39.

4. Pracovníci Nejvyššího soudu, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru k Nejvyššímu soudu, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají pracovníky vrchního soudu v Praze ve funkcích odpovídajících jejich dosavadnímu funkčnímu zařazení.

5. Ustanovení tohoto zákona, pokud se vztahují na činnost vojenských soudů a postavení vojenských soudců a přísedících vojenských soudů, pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1993. Pokud k tomuto dni vojenský soudce souhlasí s přidělením k určitému soudu téhož stupně, považuje se tento souhlas za souhlas s přidělením k určitému soudu podle § 34 odst. 1. Jinak jeho funkce podle § 38 zaniká.

6. Do doby jmenování předsedy nebo místopředsedy Nejvyššího soudu pověří ministr spravedlnosti výkonem funkce předsedy tohoto soudu některého ze soudců tohoto soudu.

7. Věci projednávané Nejvyšším soudem České a Slovenské Federativní Republiky, v nichž nebude rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o uznání cizího rozhodnutí, převezme Nejvyšší soud, má-li na území České republiky bydliště nebo pobyt osoba, jíž se rozhodnutí týká, popřípadě převezme další tyto věci určené uvážením Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky s přihlédnutím k právnímu zájmu osoby, jíž se rozhodnutí týká.

Čl. III

Tento zákon s výjimkou ustanovení bodu 69 nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Bod 69 nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.

Uhde v. r.

Klaus v. r.