Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
171/1982

Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky o základních podmínkách dodávky elektřiny

171/1982 Sb. · 25 paragrafů

Obsah zákona – části a hlavy

Úplné znění

25
↑ Předchozí paragrafy

§ 16 Majetkové sankce

(1) Za nedodání, neodebrání nebo překročení smluveného množství elektrické práce se stanoví penále, a to u velkoodběratelů a středních odběratelů se sjednaným tech. maximem 150 kW a větším čtvrtletně, a u ostatních středních odběratelů ročně takto:

a) nedodá-li dodavatel smluvené množství pro jednotlivá odběrná místa je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 0,50 Kčs za každou nedodanou kWh,

b) neodebere-li odběratel smluvené množství pro jednotlivá odběrná místa, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,50 Kčs za každou neodebranou kWh,

c) překročí-li odběratel smluvené množství pro jednotlivá odběrná místa, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 2 Kčs za každou překročenou kWh.

(2) Za nedodání nebo překročení smluveného elektrického výkonu stanoví se penále měsíčně takto:

a) nedodá-li dodavatel elektrický výkon v kW smluvený odběrovým diagramem pro jednotlivá odběrná místa, nebo přeruší-li dodávku elektřiny déle než 15 minut, a to souvisle v době, kdy odběratel byl podle diagramu oprávněn elektřinu odebírat, je povinen zaplatit odběrateli penále ve výši 0,10 Kčs za každý nedodaný kW a hodinu,

b) překročí-li odběratel, u něhož se elektrický výkon měří pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima smluvený měsíční čtvrthodinový výkon v kW ve stanovených pásmech energetických špiček, popřípadě v době mimošpičkové, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující dodržení nebo snížení spotřeby elektřiny, je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 300 Kčs za každý překročený kW,

c) překročí-li odběratel, u něhož se odběr elektřiny měří zařízením s grafickou registrací (maxigraf, printomaxigraf nebo maxiprint) nebo u něhož se průběh odebíraného elektrického výkonu zjišťuje pravidelným odečítáním příslušného elektroměru, sjednaný odběrový diagram ve stanovených pásmech energetických špiček, popřípadě i v době mimošpičkové, nebo jej nesnížil, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující dodržení nebo snížení spotřeby elektřiny, je povinen zaplatit dodavateli penále, a to ve výši

- 5 Kčs za každý kW a hodinu při překročení do 5 % hodnoty odběrového diagramu,

- 10 Kčs za každý kW a hodinu při překročení do 10 % hodnoty odběrového diagramu,

- 20 Kčs za každý kW a hodinu při překročení přes 10 % hodnoty odběrového diagramu,

d) zjistí-li dodavatel, orgán Státní energetické inspekce nebo kontrolní orgán federálního ministerstva paliv a energetiky při kontrole, že odběratel, se kterým byl sjednán smluvní hodinový výkon a jehož odběr je měřen pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima, překročil ve stanovených pásmech energetických špiček, popřípadě i v době mimošpičkové smluvený hodinový výkon nebo jej nesnížil v době vyhlášení regulačních stupňů nebo jiných závazných opatření určujících mu dodržení nebo snížení spotřeby elektřiny, je povinen zaplatit dodavateli za každý zjištěný případ překročení penále ve výši

- 5 Kčs za každý kW při překročení do 5 % smluvené hodnoty,

- 10 Kčs za každý kW při překročení do 10 % smluvené hodnoty,

- 20 Kčs za každý kW při překročení přes 10 % smluvené hodnoty.

(3) Za překročení stanoveného limitu spotřeby (§ 8 odst. 7) je maloodběratel povinen do 30 dnů po skončení roku sám vypočítat a zaplatit penále ve výši 4 Kčs za každou překročenou kWh, toto penále se při prodlení s jeho zaplacením zvyšuje o 0,1 % za každý den prodlení.

(4) Za nedodržení kmitočtu a napětí se stanoví penále takto: dodává-li dodavatel elektřinu souvisle po dobu delší než 15 minut při kmitočtu či napětí nižším nebo vyšším, než bylo dohodnuto, nebo dodává-li elektřinu současně při nižším nebo vyšším kmitočtu a napětí, je povinen zaplatit penále odběrateli ve výši 0,50 Kčs za každou kWh, dodanou při vyšším nebo nižším kmitočtu či napětí. Toto penále se platí jenom v tom případě, může-li se dodržování kmitočtu a napětí zjišťovat úředně ověřenými přístroji s grafickým zaznamenáváním.

(5) Organizace, která nedodržela lhůtu stanovenou v § 5 odst. 1, § 10 odst. 3, § 11 odst. 2, § 12 odst. 3, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále ve výši 100 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 2500 Kčs za každý případ.

(6) Za neoprávněný odběr podle § 15 odst. 1 písm. a), b) a f) je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši desetinásobku ceny neoprávněně odebrané elektřiny, stanovené podle příslušné ceníkové sazby.

(7) Odběratel je povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 2500 Kčs

a) za neoprávněný odběr podle § 15 odst. 1 písm. c), d) a e),

b) za odebírání elektřiny pro spotřebiče, jejichž používání nebo připojování je touto vyhláškou (§ 2 odst. 9, 10 a § 7 odst. 6) nebo zvláštními předpisy13) zakázáno nebo časově omezeno,

c) za překročení technického maxima sjednaného v hospodářské smlouvě ve 1/4 hod. intervalu v kteroukoliv dobu, jestliže se elektrický výkon měří pouze ukazatelem 1/4 hod. kW maxima,

d) za neohlášení poruchy na kompenzačním zařízení pro vykompenzování jalového příkonu transformátoru,

e) za neumožnění přístupu k měřicím přístrojům a k odběrnému elektrickému zařízení [§ 13 písm. h)],

f) za neupravení odběrného zařízení v dohodnutém termínu [§ 2 odst. 5, § 10 odst. 2, § 13 písm. j)],

g) za nedodržení povinnosti podle § 12 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4,

a to za každý zjištěný případ a v případě uvedeném pod písmenem b) za každý zjištěný spotřebič.

(8) Za nedodržení povinnosti podle § 2 odst. 6 při zhoršení účiníku proti stanovené neutrální hodnotě je odběratel povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 0,50 Kčs za každou odebranou kVArh, nejméně však 2000 Kčs měsíčně. Při měření na sekundární straně transformátoru se do výpočtu účiníku započítávají i jalové ztráty transformátoru naprázdno. Toto penále se v letech 1983 až 1985 neúčtuje a nevymáhá.

(9) Za překročení technického maxima sjednaného v hospodářské smlouvě je odběratel, u něhož se odběr elektřiny měří zařízením s grafickou registrací, povinen zaplatit dodavateli penále ve výši 10 Kčs za každý překročený kW ve čtvrthodinovém intervalu, nejméně však 1000 Kčs.

(10) Lhůta pro uplatnění práva na zaplacení penále podle odstavce 3 činí 2 roky.

§ 17 Fakturování a placení

(1) Fakturování a placení upravují zvláštní předpisy.14)

(2) Všechny platby za dodávky elektřiny se provádějí na základě příkazů dodavatelů (inkasní způsob).15)

Část třetí

§ 18 Hospodářské smlouvy

(1) Po splnění všech podmínek, stanovených energetickým podnikem pro připojení závodní elektrárny k zařízení pro veřejný rozvod,16) oznámí organizace provozující závodní elektrárnu zahájení provozu v závodní elektrárně energetickému podniku nejpozději 90 dnů před jejím připojením na veřejný rozvod; před připojením předloží zprávu o provedené výchozí revizi, prokazující vyhovující stav.7)

(2) Nejpozději 90 dnů před začátkem ročního období je organizace provozující závodní elektrárnu povinna po předchozím projednání předložit příslušnému energetickému podniku

a) u závodních elektráren s instalovaným výkonem nad 1 MW plán oprav hlavního energetického zařízení závodní elektrárny na následující rok s udáním výše pohotového výkonu v jednotlivých obdobích (rok, čtvrtletí, měsíc),

b) u ostatních závodních elektráren průměrný hodinový výkon v stanoveném pásmu energetických špiček v pracovní dny v ročních a čtvrtletních hodnotách.

(3) V návaznosti na projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle zvláštních předpisů5) a v termínech stanovených pro rozpis prováděcího státního plánu je povinna organizace provozující závodní elektrárnu předložit energetickému podniku potvrzení svého nadřízeného orgánu o výši

a) ročního fondu elektřiny pro vlastní účelovou spotřebu včetně vlastní spotřeby závodní elektrárny,

b) roční výroby elektřiny na svorkách generátorů,

c) ročního množství elektrické práce a elektrického výkonu pro dodávku do zařízení pro veřejný rozvod

a v dohodě s energetickým podnikem v souladu s plánem oprav hlavního energetického zařízení závodní elektrárny provést rozdělení na jednotlivá čtvrtletí.

(4) Hodnoty podle odstavců 2 a 3 jsou závazným podkladem pro uzavření hospodářské smlouvy podle § 19.

(5) Výrobu elektřiny v závodních elektrárnách řídí prostřednictvím dispečerských orgánů energetická organizace podle dispečerského řádu pro řízení provozu elektrizační soustavy ČSSR. Důsledky dispečerského řízení dohodnou organizace při uzavírání hospodářských smluv.

§ 19

(1) Hospodářské smlouvy na dodávku elektřiny ze závodní elektrárny do zařízení pro veřejný rozvod se uzavírají pro každou závodní elektrárnu zvlášť. Náležitosti potřebné pro vznik smlouvy jsou:

a) technické a dodací podmínky, které se sjednávají zpravidla na dobu neurčitou,

b) výrobní, odběrový, dodávkový a spotřební diagram (dále jen „diagram“), ve kterém se sjednává předmět a čas plnění.

(2) Předmětem hospodářských smluv je množství elektrické práce a výše elektrického výkonu dodávané do zařízení pro veřejný rozvod ve smluvním období, které je u elektrické práce čtvrtletní a u elektrického výkonu měsíční.

(3) Organizace provozující závodní elektrárnu je povinna nejpozději 60 dnů před připojením k zařízení pro veřejný rozvod předložit energetickému podniku návrh technických a dodacích podmínek na tiskopisu, který jí na požádání vydá energetický podnik. Energetický podnik předložený návrh buď potvrdí nebo se k němu vyjádří nejpozději do 20 dnů po jeho doručení.

(4) Organizace provozující závodní elektrárnu je povinna sjednat s energetickým podnikem diagram v období 20 až 10 dnů před začátkem příslušného období, výjimečně podle jiných dohodnutých dispozic.

(5) V diagramu se sjednávají tyto závazné hodnoty:

a) množství elektrické práce dodávané do zařízení pro veřejný rozvod v rozdělení na jednotlivé měsíce,

b) hodinový průběh elektrického výkonu dodávaného do zařízení pro veřejný rozvod u závodních elektráren s instalovaným výkonem nad 1 MW a u ostatních závodních elektráren průměrný hodinový výkon v pásmu energetických špiček v dopolední a odpolední směně,

c) hodnoty regulačních stupňů, kterými se upravuje smluvní výše elektrického výkonu v případě vyhlášení regulačních opatření podle jednotného regulačního plánu,

d) množství elektrické práce a výše elektrického výkonu odebíraného ze závodní elektrárny pro vlastní účelovou spotřebu včetně vlastní spotřeby v závodní elektrárně.

(6) Organizace provozující závodní elektrárnu může v odůvodněných případech, kdy došlo k poruchám nebo havariím na výrobním zařízení v závodní elektrárně, nebo kdy je nutno provést neplánovanou opravu, požádat energetický podnik o poskytnutí výpomocné dodávky. Energetický podnik poskytne výpomocnou dodávku až do výše rezervního výkonu a za podmínek dohodnutých ve smlouvě.

(7) Pokud organizace provozující závodní elektrárnu též odebírá elektřinu ze zařízení pro veřejný rozvod, platí pro tento odběr ustanovení části druhé.

§ 20 Měření a odečty

(1) Dodávky elektřiny do zařízení pro veřejný rozvod se měří zpravidla v místě, kde elektřina přechází ze zařízení organizace provozující závodní elektrárnu do zařízení pro veřejný rozvod podle zásad uvedených v § 10.

(2) Výroba elektřiny v závodní elektrárně se měří na svorkách generátorů měřicím zařízením organizace provozující závodní elektrárnu, která si je opatřuje, namontuje, zapojuje a udržuje.

(3) Odečty elektroměrů pro měření činné a jalové elektřiny dodávané do zařízení pro veřejný rozvod pro účely fakturační provádí organizace provozující závodní elektrárnu za účasti energetického podniku v pravidelných měsíčních intervalech.

(4) Odečty elektroměrů pro měření činné a jalové elektřiny pro účely sledování a vyhodnocování výroby, odběru, dodávky a spotřeby elektřiny vlastního závodu provádějí organizace provozující závodní elektrárnu takto:

a) organizace provozující závodní elektrárnu s instalovaným výkonem nad 1 MW odečítají, sledují a vyhodnocují skutečně dosažené hodinové a směnové hodnoty výroby, odběru, dodávky a spotřeby elektřiny v době od 6 do 22 hodin,

b) ostatní organizace provozující závodní elektrárnu odečítají, sledují a vyhodnocují skutečně dosažené směnové hodnoty výroby, odběru, dodávky a spotřeby elektřiny v pracovní dny v 6, 14 a 22 hodin, pokud ve smlouvě nebylo dohodnuto jinak.

(5) Organizace provozující závodní elektrárnu jsou povinny sledovat a vyhodnocovat hodinový průběh výroby, odběru, dodávky a spotřeby elektřiny v druhé středě v měsíci a kromě toho i v sobotu a v neděli po druhé středě v červnu a prosinci. Organizace jsou povinny ve všech položkách vyplněný a potvrzený výkaz odeslat energetickému podniku do 3 pracovních dnů po sledovaném dni. Nesprávně nebo neúplně vyplněný výkaz se považuje za neodeslaný.

§ 21 Majetkové sankce

(1) Za nedodání smluveného množství elektrické práce do zařízení pro veřejný rozvod je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále ve výši 0,20 Kčs za každou kWh.

(2) Za nedodání smluveného elektrického výkonu do zařízení pro veřejný rozvod ve stanovených pásmech energetických špiček, popřípadě i v době mimošpičkové, pokud byl vyhlášen některý ze stupňů jednotného regulačního plánu, určující dodržení nebo snížení spotřeby elektřiny, je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále ve výši 0,20 Kčs za kW a hodinu, nejméně však 500 Kčs.

(3) Za překročení elektrického výkonu odebíraného ze závodní elektrárny pro vlastní účelovou spotřebu v závodě v době vyhlášení některých ze stupňů jednotného regulačního plánu určujících dodržení nebo snížení spotřeby elektřiny, je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále podle § 16 odst. 2 písm. c). Penále není povinna zaplatit v případě, že sníží vlastní účelovou spotřebu tepla a tím zvýší elektrický výkon dodávaný do zařízení pro veřejný rozvod o množství odpovídající určenému snížení vlastní účelové spotřeby.

(4) Organizace provozující závodní elektrárnu, která nedodržela lhůtu stanovenou v § 18 odst. 1, 2, 3, § 19 odst. 4 a § 20 odst. 5 je povinna zaplatit energetickému podniku penále ve výši 100 Kčs za každý den prodlení, nejvýše však 2500 Kčs.

(5) Za nedodržení povinností uložených v § 20 odst. 4 je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále ve výši 50 Kčs za každý den nesplnění této povinnosti, nejvýše však 1000 Kčs za příslušný měsíc.

(6) Za překročení odběru smluveného rezervního výkonu je organizace provozující závodní elektrárnu povinna zaplatit energetickému podniku penále ve výši podle § 16 odst. 2 písm. c) nebo d).

Část čtvrtá

§ 22 USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

(1) Organizace se nemohou dohodnout ve smlouvě odchylně od ustanovení této vyhlášky, mimo ta ustanovení, v nichž se odchylná úprava dohodou stran výslovně připouští.

(2) Dodávky elektřiny pro zvláštní zařízení federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra ČSR, ministerstva vnitra SSR a federálního ministerstva spojů se řídí zvláštními dohodami uzavřenými mezi federálním ministerstvem paliv a energetiky a těmito ministerstvy. Odběry elektřiny Kanceláře prezidenta Československé socialistické republiky se řídí zvláštní dohodou uzavřenou s federálním ministerstvem paliv a energetiky.

§ 23

Penále podle vyhlášky Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 72/1981 Sb., o přechodné úpravě některých hospodářských závazků u dodávek a odběru elektřiny, zaplacené za odečtové období začínající před 1. lednem 1983 a končící za účinnosti této vyhlášky, se započítává poměrnou částí na penále podle § 16 odst. 3. Poměrnou částí penále se rozumí tolik šestin penále, kolik měsíců z odečtového období spadá do roku 1983.

§ 24

Zrušuje se část druhá vyhlášky federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky elektřiny a tepla, ve znění vyhlášky č. 107/1977 Sb.

§ 25

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.

Ministr:

Ing. Ehrenberger CSc. v. r.

1) ČSN 34 0035 Povolené úchylky napětí elektrizačních soustav na střídavý proud.

2) ČSN 33 4570 Elektrotechnické předpisy. Hromadné dálkové ovládání.

3) Používání elektřiny pro vytápění a ohřev užitkové vody se řídí směrnicí federálního ministerstva paliv a energetiky č. 22/1977 o projektování, zřizování a provozování elektrického vytápění a přípravy teplé užitkové vody; doplněnou směrnicí č. 24/1981, prováděcími pokyny k nim a směrnicí federálního ministerstva paliv a energetiky č. 15/1980 o racionálním využívání tepelné energie při vytápění a dodávce teplé užitkové vody pro bytový fond, vybavenost, administrativní a provozní účely.

4) Jde o opatření, která nemění podmínky ceníku.

5) Vyhláška Státní plánovací komise a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu.

6) Vyhláška ministerstva energetiky č. 10/1958 Ú. l., (Ú. v.), o jednotných podmínkách pro připojování odběrných elektrických zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny (připojovací podmínky) a směrnice federálního ministerstva paliv a energetiky č. 22/1977, doplněná směrnicí č. 24/1981.

7) ČSN 34 3800 Revize elektrických zařízení a hromosvodů.

8) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 51/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce a Slovenského báňského úřadu č. 25/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.

9) § 34 až 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

10) § 37 zákona ČNR č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.

§ 37 zákona SNR č. 132/1975 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení.

11) Nadřízeným orgánem maloodběratele se rozumí ten orgán nebo organizace, která ve smyslu stanov, statutu nebo organizačního řádu řídí maloodběratele.

12) PNÚ 2210.2 Elektroměry. Metody zkoušení pro úřední ověřování.

13) Např. vyhláška ministerstva energetiky č. 10/1958 Ú. l., (Ú. v.).

14) § 14 a 15 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 154/1975 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy.

15) § 24 odst. 1 písm. c) vyhlášky předsedy Státní banky československé č. 10/1978 Sb., o platebním styku a zúčtování na účtech organizací.

16) Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).

Vyhláška ministerstva energetiky č. 9/1958 Ú.I., (Ú. v.), kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 79/1957 Sb.