§ 1 Zákon o soudních poplatcích – Úvodní ustanovení.
Zákon o soudních poplatcích · 173/1950 Sb. · § 1 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 1 zákona o soudních poplatcích stanovuje, že soudní poplatky se vybírají za činnost soudů a prokuratur, a ukládá soudům a národním výborům povinnost poučovat pracující o poplatcích a osvobození od nich.
§ 1 Úvodní ustanovení.
(1) Soudní poplatky (dále jen „poplatky“ se vybírají za činnost řádných občanských soudů při výkonu soudnictví a soudní správy, jakož i za úkony prokuratur.
(2) Soudy a národní výbory, s výjimkou místních národních výborů, jsou povinny dávat pracujícím potřebné poučení o poplatcích a o osvobození od nich tak, aby neutrpěli újmy pro neznalost zákona.
Paragraf 1 zákona o soudních poplatcích stanovuje, že soudní poplatky se vybírají za činnost soudů a prokuratur, a ukládá soudům a národním výborům povinnost poučovat pracující o poplatcích a osvobození od nich.
Co to znamená v praxi
Za podání žaloby, návrhu či jiného úkonu u soudu nebo prokuratury je třeba počítat s povinností uhradit soudní poplatek.
Soudy a národní výbory (s výjimkou místních) mají povinnost informovat občany o tom, jaké poplatky se platí a kdy je možné být od nich osvobozen.
Cílem této informační povinnosti je zajistit, aby občané nebyli poškozeni jen proto, že neznají zákonné předpisy týkající se poplatků.
Na co si dát pozor
Pokud se obrátíte na soud nebo prokuraturu, je vhodné se aktivně informovat o výši poplatků a možnostech osvobození.
Neznalost zákona o poplatcích nezbavuje povinnosti je uhradit, ale soudy a národní výbory by měly poskytnout potřebné poučení.