Zákon o dražbách mimo exekuci

Dražbu koná osoba pověřená orgánem nebo podnikem provádějícím dražbu.

Věci se draží jednotlivě; soubory věcí lze dražit vcelku.

Vlastník věci ani osoba konající dražbu nesmějí dražit a nikdo nesmí dražit pro ně.

Při vyvolání věci se uvede její odhadní cena, po případě cena úředně stanovená a nejnižší podání.

Nejnižší podání činí dvě třetiny odhadní nebo úředně stanovené ceny; u věcí podléhajících zkáze může činiti i méně.

Draží se, dokud dražitelé činí vyšší podání. Nebylo-li přes dvojí vyzvání podáno více, oznámí osoba konající dražbu ještě jednou poslední podání a přiklepne věc dražiteli, který podal nejvíce.

(1) Vydražená věc se vydá vydražiteli, jen bude-li ihned zaplacena kupní cena; nebude-li zaplacena, draží se věc znovu.

(2) Při opětné dražbě nesmí dřívější vydražitel dražit.

(1) O dražbě se sepíše protokol.

(2) V protokole musí být též označena prodávaná věc a uvedena cena, za kterou byla prodána.

(3) Vydražiteli bude na požádání vydáno osvědčení o nabytí věci v dražbě.

Náklady dražby se hradí zpravidla z jejího výtěžku. Nebude-li věc prodána nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu nákladů, zaplatí je žadatel. Za tím účelem může být povolení dražby vázáno podmínkou, že k zajištění nákladů složí žadatel přiměřenou jistotu.

Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména dekret dvorské kanceláře č. 565/1786 sb. zák. soud. (licitační řád), doplněný dekretem dvorské kanceláře č. 62/1808 sb. zák. pol. a znovuvyhlášený dekretem dvorské kanceláře č. 101/1815 sb. zák. pol.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951; provede jej ministr vnitřního obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Krajčír v. r.