Zákon o ochranných známkách

Ústřední orgány a národní výbory jsou povinny dbát u československých právnických osob, které náleží do oboru jejich působnosti, aby práva těchto právnických osob k ochranným známkám byla zachována, a to zejména při organizačních změnách.

(1) Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Československá socialistická republika vázána, zůstávají nedotčena.

(2) Majitelé ochranných známek, kteří nemají sídlo nebo bydliště na území státu, který je členem mezinárodní smlouvy týkající se ochranných známek, jíž je Československá socialistická republika vázána, mají za podmínek vzájemnosti stejná práva a povinnosti jako majitelé ochranných známek, kteří mají na území Československé socialistické republiky sídlo nebo bydliště.

(3) Přihlašovatelé a majitelé ochranných známek, kteří nemají na území Československé socialistické republiky sídlo nebo bydliště, musí být v řízení před Úřadem zastoupeni organizací nebo členem organizace k tomu oprávněné.

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro řízení před Úřadem obecné předpisy o správním řízení s výjimkou ustanovení § 29, 39, 49 a 50 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

(2) Každé podání Úřadu se činí písemně a může se týkat pouze jedné ochranné známky. Úřad může uložit účastníkům řízení, aby ve stanovené lhůtě předložili ověřený překlad žádostí, návrhů a dokladů, pokud jsou předloženy v jiném než českém nebo slovenském jazyce.

(3) V řízení před Úřadem nelze prominout zmeškání lhůty při prokázání práva přednosti a při žádosti o obnovu zápisu ochranné známky.

(4) Práva nabytá v dobré víře v době mezi zmeškáním lhůty a jejím prominutím zůstávají nedotčena.

(1) Spory ze vztahů z ochranných známek mezi majiteli, popřípadě smluvními uživateli ochranných známek nebo podniky zahraničního obchodu majícími sídlo nebo bydliště na území Československé socialistické republiky, které vyplývají ze zápisu, udržování platnosti zápisu, převodu, licenční smlouvy a porušení práva k ochranné známce v Československé socialistické republice nebo v zahraničí, projednají účastníci s Úřadem. Úřad jim doporučí smírné řešení.

(2) Po dobu projednávání neběží doba promlčení ani lhůty pro zánik práv s výjimkou lhůt uvedených v § 13 odst. 3.

Úřad upraví obecně závazným právním předpisem:

a) podrobnosti řízení o zápisu, převodu přihlášky, obnově zápisu ochranné známky, o změně v ochranné známce nebo změně jejího majitele, licenční smlouvě, převodu, zániku práva k ochranné známce, náležitosti a vzory podání pro přihlášku ochranné známky, žádost o obnovu zápisu a žádost o zápis převodu práva k ochranné známce,

b) které skutečnosti se zapisují do rejstříku, do osvědčení o zápisu ochranné známky a které se zveřejňují ve Věstníku Úřadu,

c) náležitosti žádosti o výpis z rejstříku,

d) náležitosti smlouvy o přihlášce a užívání kolektivní ochranné známky,

e) podrobnosti řízení o prohlášení ochranné známky za proslulou a náležitosti pro toto prohlášení,

f) postup při projednávání sporů ze vztahů z ochranných známek s Úřadem podle § 29.

(1) Řízení o ochranných známkách, které před nabytím účinnosti tohoto zákona dosud pravomocně neskončilo, dokončí se podle tohoto zákona.

(2) Vztahy z ochranných známek zapsaných do rejstříku před nabytím účinnosti tohoto zákona se řídí, pokud dále není stanoveno jinak, ustanoveními tohoto zákona.

(3) Právo majitele ochranné známky a držitele nezapsané značky domáhat se výmazu ochranné známky z rejstříku podle § 12 zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech, lze uplatnit ještě po dobu dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zrušují se:

1. zákon č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech, ve znění vládního nařízení č. 48/1953 Sb. a zákona č. 84/1972 Sb.,

2. nařízení ministra - předsedy Státního úřadu plánovacího č. 15/1952 Sb., k provedení zákona č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech, ve znění vládního nařízení č. 48/1953 Sb. a zákona č. 84/1972 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.

Husák v. r.

Indra v. r.

Adamec v. r.