Zákon o dani z nemovitostí (úplné znění, jak vyplývá ze změn a doplňků provedených zákonem č. 315/1993 Sb. a zákonem č. 242/1994 Sb.)

Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 (dále jen „zastavěná plocha“) podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Půdorysem se rozumí průmět obvodového pláště stavby na pozemek.

(1) Základní sazba daně u jednotlivých staveb činí

a) u obytných domů18e) 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy; u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,

b) u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů18e) využívaných pro individuální rekreaci 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,

c) u garáží vystavěných odděleně od obytných domů 4 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,

d) u staveb pro podnikatelskou činnost

1. u staveb sloužících pro zemědělskou prvovýrobu, staveb pro lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,

2. u staveb sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 5 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,

3. u staveb sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,

e) u ostatních staveb 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy.

(2) Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží.

(3) Základní sazba daně

a) podle odstavce 1 písm. a), případně zvýšená podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu

0,3 v obcích do 300 obyvatel

0,6 v obcích nad 300 obyvatel do 600 obyvatel

1,0 v obcích nad 600 obyvatel do 1000 obyvatel

1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel

1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do 10 000 obyvatel

2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

4,5 v Praze.

Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0;

b) u jednotlivých druhů staveb podle odstavce 1 písm. b) až d) v jednotlivých bodech, případně zvýšená podle odstavce 2, se v celé obci násobí koeficientem 1,5, který může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou.

(4) U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů18e) využívaných pro individuální rekreaci a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, se základní sazba daně podle odstavce 1 písm. b), případně zvýšená podle odstavce 2, násobí koeficientem 2,0 nebo se koeficient, je-li stanoven podle odstavce 3 písm. b), násobí koeficientem 2,0, pokud jsou tyto stavby umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí vyhlášených podle zvláštních předpisů.

(5) Daň zjištěná podle § 10 a § 11 odst. 3 se zvyšuje o 2 Kč za každý 1 m2 podlahové plochy nebytového prostoru sloužícího v obytném domě k podnikatelské činnosti s výjimkou zemědělské prvovýroby nebo případů, kdy jsou pro tento nebytový prostor důvody pro osvobození podle § 9 tohoto zákona.

(6) U staveb uvedených v § 11 odst. 1 písm. d), které slouží více účelům, se použije základní sazba daně odpovídající podnikatelské činnosti, jíž slouží převažující část podlahové plochy nadzemní části stavby, a při stejném poměru podlahových ploch připadajících na jednotlivé činnosti se použije vyšší příslušná sazba. Pokud je ve stavbách uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e) provozována podnikatelská činnost na převažující části podlahové plochy nadzemních částí staveb, použije se sazba daně jako u staveb v § 11 odst. 1 písm. d).

zrušen

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.

(1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období. Dojde-li však ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně včetně změny v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat rovnocenně buď podaním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. Dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí a poplatník v něm uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Dojde-li pouze ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím způsobem uvedeným v § 5 odst. 1 tohoto zákona nebo ke změně koeficientu stanoveného obcí podle § 6 odst. 4 písm. b) nebo podle § 11 odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4 tohoto zákona, poplatník není povinen podat správci daně daňové přiznání, dílčí daňové přiznání, ani mu sdělit tyto změny. Bylo-li daňové přiznání podáno v předchozích zdaňovacích obdobích a do 31. ledna běžného zdaňovacího období nebylo podáno daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, vyměří se daň k 31. lednu běžného zdaňovacího období ve výši poslední známé daňové povinnosti případně upravené změnou průměrné ceny nebo koeficientu.

(2) Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovitosti, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí jiného společného zástupce.

(3) Přestane-li být fyzická nebo právnická osoba poplatníkem daně z nemovitostí proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitostem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitostí, nebo tyto nemovitosti zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nepozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.

(4) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v daňovém přiznání, je poplatník povinen tyto změny oznámit správci daně do 30 dnů ode dne, kdy nastaly.

(1) Daň z nemovitosti se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována.

(2) Dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem, přechází povinnost uhradit případný daňový nedoplatek počínaje 1. lednem následujícího zdaňovacího období na nové poplatníky s výjimkou případů, kdy jsou nemovitosti předány na základě zvláštního předpisu.18) V územním obvodu jednoho správce daně se daňový nedoplatek k těmto nemovitostem zjistí z poměru, v jakém se podílí daň připadající na tyto nemovitosti na celkové daňové povinnosti původního poplatníka. Za období od změny vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem do 1. ledna následujícího zdaňovacího období nový nabyvatel za daňový nedoplatek ručí.

(1) Základ daně z nemovitostí podle § 5 odst. 1 a 2 se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

(2) Daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb za jednotlivé stavby nebo souhrn staveb se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

(1) Daň z nemovitostí je splatná

a) u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období,

b) u ostatních poplatníků daně ve čtyřech stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května, do 30. června, do 30. září a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.

(2) Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 1000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitostí zaplatit najednou i při vyšší částce.

(3) Činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost z nemovitostí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 30 Kč, daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se za podmínek uvedených v § 13a tohoto zákona podává, ale daň se nevyměří ani neplatí.

Správa a řízení ve věcech daně a sankce za nesplnění daňových povinností se řídí zvláštním předpisem,21) pokud tento zákon nestanoví jinak.

Obecně závaznou vyhláškou vydanou obcí podle ustanovení § 6 a 11 je obec povinna zaslat v jednom vyhotovení příslušnému správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její platnosti, přičemž obecně závazná vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období; má-li vyhláška zpětnou účinnost, je neplatná. Pro vyměření daně na zdaňovací období roku 1994 se použijí koeficienty stanovené obcí obecně závaznou vyhláškou i v případě, že vyhláška nabude účinnosti do 31. ledna 1994.

Ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s Ministerstvem financí České republiky upraví vyhláškou seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek.

(1) Osvobození od daně z pozemků podle § 4 zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození některých příjmů od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně hospodařící rolníky, zůstává v platnosti až do uplynutí lhůty rozhodné pro osvobození, pokud tento zákon nestanoví nové lhůty.

(2) Úlevy, na které vznikl nárok podle nařízení vlády České republiky č. 579/1990 Sb., o úlevách na domovní dani, se poskytnou poplatníkům formou odpočtu od vypočtené daně z nemovitosti.

U staveb, kde vznikla daňová povinnost platit domovní daň podle nájemného a ceny užívání podle zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, v roce 1992, vyměří příslušný obecní úřad daň na rok 1992 po jeho uplynutí z nájemného a ceny užívání připadající na dobu ode dne vzniku daňové povinnosti do konce roku 1992, po srážce odčitatelných položek připadajících na tuto dobu.

Ve zdaňovacím období roku 1994 budou poplatníci, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, platit zálohy na daň ve výši daně splatné v předchozím zdaňovacím období k termínům uvedeným v § 15 odst. 1 a 2 až do doby doručení hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Rozdíl mezi splatnou daňovou povinností a zaplacenými zálohami poplatníci zaplatí ve lhůtě do 15 dnů po doručení hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Přeplatek, který je rozdílem mezi zaplacenými zálohami a roční daňovou povinností, se vrátí za podmínek stanovených zvláštním předpisem.21)

Daň z nemovitostí se vyměří podle tohoto zákona poprvé na rok 1993 podle stavu k 1. lednu 1993.

Zrušují se:

1. S působností pro Českou republiku zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani, ve znění zákona č. 129/1974 Sb.

2. § 1 písm. g) a § 8 zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

3. Nařízení vlády České socialistické republiky č. 82/1978 Sb., o osvobození obytných domů s byty v osobním vlastnictví od domovní daně.

4. Nařízení vlády České republiky č. 579/1990 Sb., o úlevách na domovní dani.

5. S působností pro Českou republiku vyhláška Ministerstva financí č. 144/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani.

6. S působností pro Českou republiku vyhláška Ministerstva financí č. 14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani.

7. Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 101/1976 Sb., kterou se doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani.

8. Vyhláška Ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 217/1988 Sb., o odvádění nájemného na zvláštní účty nájemného, ve znění vyhlášky č. 29/1991 Sb.

9. Opatření Ministerstva financí České republiky ze dne 25. 1. 1991 k odstranění nesrovnalostí při vyměřování domovní daně (vyhlášeno v částce 55/1991 Sb.).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Zákon č. 315/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, a mění zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a popatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1994, zákon č. 242/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Články II a III zákona č. 315/1993 Sb. znějí:

Čl. II

1. Úlevy poskytnuté v roce 1993 zůstávají v platnosti po dobu stanovenou v rozhodnutí o úlevě, pokud poplatník neuplatnil nárok na osvobození podle ustanovení § 4 nebo § 5.

2. Pro zdaňovací období roku 1993 přísluší poplatníkům nárok na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. n), pokud byli zapsáni do evidence podle zvláštních předpisů22) nejpozději do podání daňového přiznání.

3. Pro zdaňovací období roku 1993 se připouští podání daňového přiznání poplatníka, jemuž byly nemovitosti předány v roce 1993 podle zvláštních předpisů18) do termínu pro podání daňového přiznání. V těchto případech se daň vyměří podle stavu ke dni předložení daňového přiznání s přihlédnutím k nároku na osvobození podle § 4.

4. Pro zdaňovací období roku 1993 lze uplatnit nárok na osvobození podle § 9 odst. 1 písm. h) a i) i na část stavby.

5. K nároku na osvobození podle bodů 2, 3 a 4, pokud nebyl uplatněn v daňovém přiznání, se přihlédne při vyměření daně na základě žádosti podané poplatníkem do 31. ledna 1994. Tato žádost nepodléhá správnímu poplatku.

Čl. III

V zákoně České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., se v části sedmé vypouští hlava čtvrtá.

Článek II zákona č. 242/1994 Sb. zní:

Čl. II

Dodatečné daňové přiznání na rok 1994 lze podat nejpozději do 31. ledna 1995 i na nižší daňovou povinnost, než je poslední známá daňová povinnost.

Uhde v. r.

1) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

2) Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb.

4) § 761 odst. 1 obchodního zákoníku.

Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 876 občanského zákoníku.

6) Zákon ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky.

7) Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona ČNR č. 285/1991 Sb., zákona ČNR č. 438/1991 Sb. a zákona ČNR č. 569/1991 Sb.

8) Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.

9) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb. a zákona č. 513/1991 Sb.

10) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 482/1991 Sb. a zákona ČNR č. 582/1991 Sb.

11) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

12) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

13) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

14) § 8 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii.

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a zákona č. 262/1992 Sb.

16) Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny.

Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon).

16a) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.

16b) Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 613/1992 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek.

17) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a zákona č. 262/1992 Sb.

17a) § 38 zákona č. 138/1973 Sb.

18) Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

18a) Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 265/1992 Sb. a zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.

18b) Zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č. 165/1993 Sb.

18c) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

18d) Např. zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb.

18e) Vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. a vyhlášky č. 376/1992 Sb.

21) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

22) Zákon č. 105/1990 Sb., ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.

Obchodní zákoník.