Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky, kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona

(K § 12 zákona)

(1) Organizace odebírající topné plyny jsou povinny:

a) používat jen schválených plynových spotřebičů s vysokými hospodářskými i bezpečnostními technickými hodnotami, vybavených potřebnou měřicí a zabezpečovací technikou a pokud možno i automatikou, o nichž je prokázáno, že vyhovují příslušným bezpečnostním předpisům a technickým normám, 13)

b) dbát, aby pro tepelné procesy bylo používáno spotřebičů o výkonech úměrných velikosti vsázky, aby byly dodržovány technologicky nutné doby ohřevu vsázky a správnou organizací práce se snižovaly tepelné ztráty,

c) sledovat trvale měrné spotřeby plynu, zavádět zdůvodněné normy spotřeby a je snižovat racionalizačními opatřeními,

d) udržovat odběrní plynová zařízení v dobrém technickém stavu, nevyhovující rekonstruovat a zastaralá včas vyměňovat za hospodárnější a technicky dokonalejší; modernizovat plynové pece a spotřebiče při rekonstrukcích a převodech na jiný druh topných plynů ke zvýšení jejich tepelné účinnosti,

e) prokázat se při žádostech o rozšíření palivové základny pro nově projektované plynové spotřebiče potvrzením příslušné státní energetické inspekce, 14) zkušebny nebo ústavu pověřených zkoušením spotřebních plynových zařízení, že jejich dosavadní spotřebiče pracují s energetickou účinností požadovanou předpisy, jsou plně vytíženy a nepřekračují normy spotřeby plynu,

f) poskytnout na vyžádání příslušné plynárenské organizaci nebo příslušné státní energetické inspekci údaje a informace potřebné k posouzení hospodaření s plynem (hlavně tepelné bilance pecí) a k přípravě plánů dodávek plynu, údaje o využívání spotřebičů a o způsobu jejich uvádění do provozu.

(2) Zjistí-li kontrolní orgán příslušné státní energetické inspekce, že organizace odebírající topné plyny využívá plynu nehospodárně a neúčelně, uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění.

(K § 16 zákona)

(1) Všechna nová, jakož i rozšiřovaná odběrní plynová zařízení lze zřídit a připojit teprve po předchozím projednání s plynárenským podnikem a za podmínek jím stanovených.

(2) Odběrní plynová zařízení (§ 15 odst. 1) připojí plynárenský podnik jen tehdy, odpovídají-li podané přihlášce, podkladům projednaným podle § 21 této vyhlášky a byla-li odborně technicky přezkoušena (§ 22).

(3) Správci, vlastníci staveb a zařízení, popřípadě provozovatelé odběrních plynových zařízení jsou povinni umožnit pověřeným pracovníkům plynárenského podniku přístup k plynoměrům (§ 7), souvisejícím zařízením a odběrním plynovým zařízením (§ 15 odst. 1). Pro vstup do zařízení na obranu vlasti platí zvláštní předpisy.16)

(1) U nových nebo rozšiřovaných (rekonstruovaných) odběrních plynových zařízení uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) této vyhlášky je investor nebo provozovatel povinen předložit plynárenskému podniku vyjádření příslušné státní energetické inspekce - jde-li o průmyslové spotřebiče topných plynů a potřebné podklady (například náčrtek nebo předepsanou projektovou dokumentaci), umožňující posouzení těchto plynových zařízení z hlediska možnosti jejich připojení na plynovodní síť a jejich odzkoušení.

(2) Údaje potřebné pro vypracování podkladů (například velikost spotřebičů, údaje týkající se stavby regulační stanice, jakož i jiné technické údaje, včetně údajů o umístění měřidla) sdělí plynárenský podnik odběrateli na požádání do 30 dnů.

(3) Odběratel plynu je povinen znovu projednat s plynárenským podnikem podklady, nebudou-li montážní práce na odběrním plynovém zařízení započaty do dvou let.

(K § 17 zákona)

(1) Odborné technické přezkoušení odběrních plynových zařízení (s výjimkou spotřebičů, jež podléhají přezkoušení podle zvláštních předpisů)17) je povinen zajistit před uvedením zařízení do provozu provozovatel (investor) u příslušného plynárenského podniku. Dodavatel zařízení je povinen předem předat provozovateli podrobné provozní a bezpečnostní předpisy.

(2) U propan-butanových tlakových stanic odborné technické přezkoušení provede plynárenský podnik nebo jím pověřená oprávněná organizace.

(3) Provozovatel (investor) je povinen požádat o provedení odborného technického přezkoušení plynárenský podnik nejméně 14 dnů předem.

(4) Odborným technickým přezkoušením (§ 17 zákona) se rozumí zhodnocení, zda odběrní plynové zařízení bylo provedeno podle podmínek stanovených plynárenským podnikem a zda na odběrním plynovém zařízení byla provedena výchozí revize podle předpisu o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení18) bez závad bránících uvedení do provozu.

(5) O výsledku přezkoušení v rozsahu uvedeném v odstavci 4 vydá plynárenský podnik správci, vlastníku stavby nebo zařízení, popřípadě provozovateli (investorovi) osvědčení; toto osvědčení je podkladem k řízení o uvedení zařízení do trvalého provozu.

(1) Instalační, montážní, opravářské práce (dále jen „montážní práce“) na plynárenských a odběrních plynových zařízeních mohou provádět jen kvalifikovaní pracovníci oprávněné organizace.

(2) Plynárenský podnik nepřipojí odběrní plynové zařízení, jestliže montážní práce provedl někdo jiný než oprávněná organizace.

(3) Organizace provádějící montážní práce v novostavbách nebo rekonstrukce na stávajících odběrních plynových zařízeních jsou povinny předem písemně oznámit plynárenskému podniku provádění těchto prací tak, aby se plynárenský podnik mohl přesvědčit, zda práce jsou prováděny řádně, zejména zda se dodržují příslušné právní předpisy a technické normy.

(1) Montážní práce na plynárenských a odběrních plynových zařízeních smějí provádět jen pracovníci

a) s úplným středním vzděláním nebo se středním vzděláním příslušného nebo vhodného studijního oboru, nebo

b) vyučení v učebním oboru instalatér, potrubář a provozní nebo strojní zámečník, elektromechanik19) nebo v učebních oborech, odpovídajících druhu vykonávané práce,

kteří mají alespoň jednoroční praxi v činnosti na plynárenských a odběrních plynových zařízeních, absolvovali odborný kurs pořádaný oprávněnou organizací a vlastní doklad o jeho úspěšném ukončení, opravňující je k činnosti na těchto zařízeních.

(2) Pracovníci, kteří nemají způsobilost uvedenou v odstavci 1, smějí provádět montážní práce jen pod přímým dohledem a odpovědností pracovníků, kteří tuto způsobilost mají.

(3) Pro provádění svářečských prací platí ustanovení zvláštních právních předpisů a příslušných technických norem.20)

(K § 18 zákona)

(1) Týká-li se změna druhu nebo tlaku plynu většího počtu odběratelů, projedná ji plynárenský podnik předem s příslušným národním výborem. Za změnu tlaku se považuje taková změna tlaku v zařízení pro rozvod plynů, v jejímž důsledku je nutno osadit nebo demontovat regulační zařízení na úpravu tlaku plynu pro řádnou a bezpečnou funkci spotřebičů.

(2) Změnu dodávaného druhu nebo tlaku topných plynů projedná plynárenský podnik se všemi velkoodběrateli, jichž se změna týká, nejméně 2 roky před začátkem roku, v němž má být provedena, nedohodne-li se s nimi předem o lhůtě kratší. Ostatní odběratele uvědomí plynárenský podnik 1 rok před začátkem roku, v němž má být změna provedena, nedohodne-li se lhůta kratší. Správce, vlastníky, uživatele nemovitostí připojených na veřejný rozvod plynu, uvědomí plynárenský podnik oznámením, jež se vyvěsí v každém domě připojeném na veřejný rozvod.

(3) Plynárenský podnik uvědomí o zamýšlené změně druhu nebo tlaku plynu příslušné národní výbory, s nimiž dohodne harmonogram prováděných prací; současně uvědomí i organizace v dotčené oblasti, které se zabývají prováděním montážních prací a dohodne s nimi postup a časový rozsah těchto prací. O provedení změny uvědomí plynárenský podnik předem organizace zabývající se úpravami a prodejem plynových spotřebičů.

(4) Úpravu plynových spotřebičů v domácnostech, pokud jsou ve vlastnictví spotřebitelů, provede na svůj náklad plynárenský podnik. Spotřebiče, jejichž úprava by byla neekonomická nebo technicky neřešitelná, popř. by nebyl zajištěn jejich bezpečný provoz, musí být vyměněny za spotřebiče nové; nový spotřebič zajistí odběrateli plynárenský podnik. Rozdíl v hodnotě starého a ceně nově instalovaného spotřebiče hradí odběratel. Plynárenský podnik je oprávněn v sociálních případech hodných zřetele na podkladě vyjádření příslušného národního výboru od požadování rozdílu v ceně zčásti nebo zcela upustit.

(5) Úprava plynových spotřebičů v bytech, které jsou vlastnictvím uživatele bytu nebo příslušníků jeho domácnosti nebo podnájemníků, které však byly připojeny bez souhlasu plynárenského podniku, zajistí jejich vlastník na svůj náklad v případě, že plynárenský podnik bude souhlasit s ponecháním připojení spotřebiče na odběr.

(6) Správci, vlastníci nemovitostí, připojených na přípojku pro veřejný rozvod, jsou povinni s výjimkou případů uvedených v odstavci 4 dát upravit na svůj náklad domovní plynovody, spotřebiče a jejich příslušenství tak, aby byly zachovány zásady bezpečného provozu těchto zařízení.

(7) Správci, vlastníci, uživatelé nemovitostí jsou povinni umožnit pracovníkům plynárenských podniků, případně pracovníkům organizací, které prokazatelně pracují na úkolech spojených se změnou druhu nebo tlaku topných plynů, přístup ke všem odběrním plynovým zařízením, která jsou v jejich objektech.

V případě, že nebude umožněn přístup ke spotřebičům, je plynárenský podnik oprávněn dodávku plynu přerušit, případně ukončit.

(8) Pracovníci plynárenských podniků a organizací, pověřených prováděním změny druhu nebo tlaku topných plynů, jsou povinni na požádání prokázat svoji totožnost občanským a služebním průkazem.

(9) Stavební práce spojené s prováděním změny druhu nebo tlaku plynu se hlásí stavebnímu úřadu; opravy závad havarijního stavu se provádějí podle obecně závazných předpisů 21) jako práce na odstraňování poruch.

(10) Organizace, která provedla úpravu plynových spotřebičů v domácnostech, je povinna

a) viditelným způsobem označit spotřebič jako přebudovaný na jiný druh plynu,

b) poučit řádně odběratele plynu o zacházení se spotřebičem na nový druh plynu; pokud došlo ke změně způsobu obsluhy nebo údržby spotřebiče, vyžádat si od něho potvrzení, že byl poučen.

(K § 19 zákona)

Plán gazifikace připravuje federální ministerstvo paliv a energetiky ve spolupráci s generálním ředitelstvím Českých plynárenských podniků a generálním ředitelstvím Slovenských plynárenských a naftových podniků v souladu se státními plány rozvoje národního hospodářství ČSSR.

Metodiku a rozsah plánu stanoví federální ministerstvo paliv a energetiky podle jednotných pokynů Státní plánovací komise a v souladu s platnými právními předpisy. 22)

(K § 20 zákona)

Krajské plány gazifikace vypracovávají jednotlivé plynárenské podniky ve spolupráci s krajskými národními výbory. Rozsah plánu se řídí specifickými potřebami jednotlivých oblastí.

(K § 21 zákona)

(1) Gazifikaci provádějí a zajišťují plynárenské podniky; národním výborům jednotlivých stupňů přísluší pravomoc a odpovědnost v rozsahu stanoveném v § 21 zákona. Jiná organizace může provádět gazifikaci jen za podmínek stanovených plynárenským podnikem.

(2) Příslušný národní výbor, pokud je stavebním úřadem, může správci, vlastníku stavby nařídit, 23) aby v souladu s plánem gazifikace měst provedl stavební úpravy potřebné z důvodů obecného zájmu, zejména připojení na plynovodní přípojku včetně zařízení domovní a bytové instalace popřípadě její úpravu.

(K § 22 zákona)

(1) Plynárenským podnikům přísluší v rozsahu uvedeném v § 22 odst. 1 zákona oprávnění k cizím nemovitostem. 24)

(2) Při výkonu oprávnění je třeba dbát ustanovení zákonů o ochraně zemědělského půdního a lesního fondu, 25) šetřit zájmy státní památkové péče 26) a státní ochrany přírody. 27)

(3) V případech, kdy poškozenému přísluší náhrada skutečné škody podle příslušných ustanovení zákona, ale vzniknou pochybnosti o dni vzniku škody v místě, platí domněnka, že je to den skončení prací v příslušném okrese.

(4) Nedojde-li k dohodě, musí poškozený uplatnit nárok na náhradu škody podle zákona a písemně uvědomit o uplatnění nároku příslušný plynárenský podnik.

(K § 23 zákona)

(1) O podmínkách styku plynárenských zařízení s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními platí obdobně předpisy o podmínkách styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními 28) a ustanovení příslušných norem. 29)

(2) Styk plynárenských zařízení s hornickou činností upraví pravidla, která vydá podle příslušnosti federální ministerstvo paliv a energetiky a Český báňský úřad nebo Slovenský báňský úřad v dohodě s ústředními orgány, v jejichž působnosti se provádí hornická činnost.

(K § 24 zákona)

(1) Ochranná pásma jsou u plynovodů a plynovodních přípojek vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich maximální šíře měřená po obou stranách od osy plynovodu nebo přípojky je stanovena v zákoně (§ 24 odst. 2).

(2) Tato vzdálenost činí na každou stranu od osy plynovodu:

a) u středotlakých plynovodů a přípojek ve volném terénu a v nezastavěném území 10 metrů, b) u vysokotlakých plynovodů a přípojek do Ø 300 mm 20 metrů, c) u vysokotlakých plynovodů a přípojek o Ø nad 300 mm 50 metrů,

d) u plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem musí být od jiných objektů dodržovány minimální vzdálenosti stanovené technickou normou a v souladu s ustanovením § 24 zákona.

Podobně se musí dodržovat minimální vzdálenosti mezi povrchy potrubí plynovodu a podzemními vedeními nebo kabely při křížení nebo souběhu.30)

(3) Nízkotlaké a středotlaké plynovody a přípojky, jimiž se rozvádějí topné plyny ve městech, v sídlištích a souvisle zastavěných obcích nechrání se ochrannými pásmy. Ochrana jejich plynulého provozu je upravena technickými normami.31)

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro zařízení na odvádění vytěžených zemních plynů včetně topných plynů získaných z důlních děl (degazace).

(1) Správci, vlastníci, uživatelé nemovitostí, jakož i jiné organizace, jsou povinny v ochranném pásmu zdržet se všeho, co by mohlo ohrozit plynárenská zařízení a plynulost a bezpečnost jejich provozu.

(2) V ochranných pásmech nesmí být zřizovány zejména sklady třaskavin, sklady a čerpadla benzínu a jiných hořlavin, žíravin, plynojemy, úvodní (vtažná) díla (jámy, štoly apod.) organizací, které prozkoumávají nebo dobývají ložiska nerostů a jiné zvlášť důležité objekty; v ochranném pásmu nesmí být též umístěny odvaly hlušin.

(3) Uvnitř ochranného pásma je u vysokotlakého plynovodu o průměru alespoň 300 mm též zakázáno:

a) do vzdálenosti 20 m od vysokotlakého plynovodu budovat mosty a jiná komunikační zařízení (lávky, převozy, přístavní můstky, kotviště lodí apod.) a vodní díla, měřeno od plynovodu ve směru koryta toku, jde-li plynovod přes tok vody;

b) do vzdálenosti 15 m provádět zástavbu a budovat ostatní důležité objekty včetně železničních tratí podél plynovodů;

c) do vzdálenosti 15 m od vysokotlakého plynovodu budovat přechody přes řeku pro zařízení na rozvody tepla a pro telekomunikace, jde-li plynovod přes tok vody;

d) do vzdálenosti 10 m stavět jakékoliv budovy, dobývat zeminy, provádět lomové práce, ukládat zeminy a jiné hmoty, zřizovat rybníky a nádrže na vodu, studny apod.;

e) do vzdálenosti 5 m zřizovat kanalizační sítě a vodovody podél plynovodů;

f) do vzdálenosti 3 m provádět činnost, která by mohla ohrozit plynovody, plynulost a bezpečnost jejich provozu, např. výkopy nebo sondy a s tím související odklizování zemin a jejich navršování.

(4) Pro vysokotlaké plynovody do průměru 300 mm, jakož i pro vysokotlaké přípojky a středotlaké plynovody platí poloviční vzdálenosti, než které jsou uvedeny v odstavci 3 pod písmeny a), b); vzdálenosti uvedené pod písmeny c) až f) zůstávají však nedotčeny.

(5) Uvnitř ochranného pásma u plynovodů o velmi vysokém tlaku se nesmí provádět žádná z činností uvedených v odstavci 3.

(6) Při výstavbě jiných objektů musí být z důvodu ochrany objektů před možnými důsledky poruch plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem dodržena ustanovení příslušné ČSN30) o nejmenších dovolených vzdálenostech plynovodů a přípojek s velmi vysokým tlakem od jiných objektů.

(7) Pro vzdálenosti mezi plynárenskými zařízeními platí ustanovení technických norem o nejmenších vzdálenostech při křížení a souběhu.

Venkovní elektrické vedení velmi vysokého a vysokého napětí, kabelová vedení, jakož i podzemní potrubí pro pohonné látky a ropu je dovoleno zřizovat nejméně v takové vzdálenosti od zařízení pro rozvod topných plynů, aby byla zachována ochranná pásma stanovená předpisy platnými pro elektrická vedení a pro podzemní potrubí pro pohonné látky a ropu.

Při výstavbě zařízení pro výrobu, rozvod a uskladnění topných plynů (§ 2-5) stanoví ochranné pásmo, jakož i druhy činností, které jsou v něm omezeny nebo zakázány, příslušný orgán územního plánování, u podzemního zásobníku v dohodě s příslušným obvodním báňským úřadem po vyjádření Českého geologického úřadu nebo Slovenského geologického úřadu, a to na návrh příslušného plynárenského podniku.

Povinnosti a omezení v ochranných pásmech vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí nebo dnem, který je v tomto rozhodnutí o umístění stavby plynárenského zařízení stanoven, a zanikají zrušením plynárenského zařízení. Je-li rozsah ochranných pásem nebo rozsah povinností a omezení sporný, určí je orgán územního plánování, příslušný pro vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby po dohodě s plynárenským podnikem.

O plynárenských a odběrních plynových zařízeních, která jsou umístěna ve vybraných objektech federálního ministerstva národní obrany, platí zvláštní předpisy.

Zrušují se:

a) vyhláška ministerstva paliv a energetiky č. 76/1961 Sb., kterou se provádějí ustanovení plynárenského zákona,

b) vyhláška ministerstva paliv a energetiky č. 65/1962 Sb., o změně vyhlášky č. 76/1961 Sb., kterou se provádějí ustanovení plynárenského zákona,

c) vyhláška ministerstva paliv č. 168/1959 Ú. l., o řízení výroby, rozvodu a odbytu topných plynů a rozvoje plynárenského oboru.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Ministr:

Ing. Ehrenberger, CSc. v. r.

1) Soustavou pro tranzitní přepravu topných plynů se rozumí zejména vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody procházející územím státu včetně kompresorových stanic, čisticích, měřicích, spojových zařízení, objektů pro údržbu, předávacích stanic.

2) Např. administrativní budovy, školy, nemocnice, obchodní domy apod.

3) ČSN 257860 Plynoměry, základní ustanovení. ČSN 257861, 257863, 257864 Membránové plynoměry, ČSN 257865 Tlakové membránové plynoměry, ČSN 257866 Plynoměry s otáčivými písty, ČSN 257867 Rychlostní lopatkové plynoměry.

4) ČSN 386411 Nízkotlaké plynovody a přípojky, ČSN 386413 Středotlaké plynovody a přípojky, ČSN 386414 Místní rozvod plynu pod vysokým tlakem (do přetlaku 0,3 MPa~3 Kp/cm2).

5) Oprávněnými organizacemi se rozumějí plynárenské podniky ve smyslu § 17 odst. 2 této vyhlášky a ostatní organizace, kterým bylo uděleno orgány státního odborného dozoru oprávnění podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.

6) Vyhláška č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku.

7) Vyhláška č. 58/1972 Sb., o palivových a energetických základnách pro spotřebiče tuhých paliv, topných olejů, topných plynů a elektrické energie.

8) ČSN 386405 Směrnice pro zpracování předpisů pro obsluhu a údržbu odběrních plynových zařízení v průmyslových závodech.

9) Oprávněnými organizacemi jsou ve smyslu § 17 odst. 2 této vyhlášky plynárenské podniky a ostatní organizace, které mají oprávnění podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.

10) § 272 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.

11) ČSN 386441 Plynovody v budovách.

12) Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. (§ 161, 163, 197) a vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 45/1964 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku.

12a) § 17 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., jehož úplné znění bylo vyhlášeno pod č. 45/1983 Sb.

13) ČSN 386501 Plynové spotřebiče pro domácnost, velkokuchyně apod. účely, ČSN 386601 Průmyslové plynové spotřebiče, ČSN 063003 Průmyslové plynové pece.

14) Zákon č. 64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje působnost státní energetické inspekce.

15) ČSN 386441 Plynovody v budovách.

16) § 17 zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.

17) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ČSN 386501 Plynové spotřebiče pro domácnost, velkokuchyně a podobné účely.

18) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení. Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce č. 86/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení.

19) Pro práce na měřicích, regulačních, automatizačních a spojových zařízeních.

20) Předpisy pro kvalifikační zkoušky svářečů v ČSSR, ČSN 050610 Bezpečnostní předpisy pro sváření plamenem a řezání kyslíkem, ČSN 050630 Bezpečnostní předpisy pro svařování elektrickým obloukem, ČSN 050711 Předpisy pro zkoušení svářečů potrubí, ČSN 051305 Klasifikace svárů podle radiogramů, ČSN 055320 Svařovací dráty pro spojovací sváry uhlíkových ocelí. Technické předpisy.

21) Zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, a vyhláška č. 144/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu.

22) Zákon č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

23) Podle § 7 zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu; u domů nájemních podle zákona č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.

24) O oprávněních uvedených v § 22 odst. 1 zákona o náhradě škody za výkon těchto oprávnění, o věcných břemenech, o právu domáhat se změny nebo přeložení plynovodní sítě, případně podzemního zásobníku a o řízení, platí obdobně předpisy zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).

25) Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a zákon č. 166/1960 Sb., o lesích a lesním hospodářství (lesní zákon).

26) Zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách.

27) Zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody.

Zákon Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody.

Zákon Slovenské národní rady č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách.

28) Vyhláška č. 137/1958 Ú. l., o podmínkách styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními (pravidla styku).

29) ČSN 386410 Plynovody s vysokým a velmi vysokým tlakem.

30) ČSN 386410 Plynovody s vysokým a velmi vysokým tlakem.

31) ČSN 386411 Nízkotlaké plynovody a přípojky,

ČSN 386413 Středotlaké plynovody a přípojky,

ČSN 386414 Místní rozvod plynu pod vysokým tlakem (do 3 Kp/cm2).