§ 41 zákon, kterým se mění a doplňuje trestní zákon – Kdo je považován za zvlášť nebezpečného recidivistu
Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní zákon · 175/1990 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 41 definuje, kdo je považován za zvlášť nebezpečného recidivistu, a to na základě opakovaného spáchání zvlášť závažného úmyslného trestného činu, za který již byl pachatel potrestán, přičemž tato okolnost podstatně zvyšuje nebezpečnost činu pro společnost. Osoba, která již byla potrestána za zvlášť závažný úmyslný trestný čin a spáchá další takový čin, může být označena za zvlášť nebezpečného recidivistu. (§ 41 zákona č. 175/1990 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: pachatel, soud
- Trestní sazba (odst. 2): „…něž tento zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.“.“
- Trestní sazba (odst. 2): „…věta: „Při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nesmí horní hranice převyšovat dvacet pět let.“.“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nesmí horní hranice převyšovat dvacet pět let.“.“
- Odkazuje na: § 62, § 53
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 175/1990 Sb.
(1) Pachatel, který znovu spáchal zvlášť závažný úmyslný trestný čin, ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný úmyslný trestný čin potrestán, považuje se za zvlášť nebezpečného recidivistu, jestliže tato okolnost pro svou závažnost, zejména vzhledem k délce doby, která uplynula od posledního odsouzení, podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost.
(2) Zvlášť závažnými trestnými činy jsou trestné činy uvedené v § 62 a ty úmyslné trestné činy, na něž tento zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let.“.
V § 42 odst. 2 na konci se připojuje věta: „Při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nesmí horní hranice převyšovat dvacet pět let.“.
23. § 43, 44 a 45 včetně nadpisu se vypouštějí.
24. § 46 odst. 1 zní:
„(1) Soud může uložit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta.“.
25. V § 49 odst. 1 se slova „až pět let“ nahrazují slovy „až deset let“.
§ 49 odst. 3 zní:
„(3) Do doby výkonu trestu zákazu činnosti se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; započítává se však doba, po kterou bylo pachateli před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s trestným činem odňato podle zvláštních předpisů nebo na základě opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat.“.
26. V § 51 odst. 1 se slova „trestu smrti“ nahrazují slovy „výjimečnému trestu“ a ustanovení písmene a) se vypouští; označení ustanovení jako písmeno b) se pak vypouští.
27. § 53 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Osoba, která již byla potrestána za zvlášť závažný úmyslný trestný čin a spáchá další takový čin, může být označena za zvlášť nebezpečného recidivistu.
- Za zvlášť závažné trestné činy jsou považovány ty, které jsou výslovně uvedeny v § 62, nebo úmyslné trestné činy, za něž zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně osm let.
- Označení za zvlášť nebezpečného recidivistu závisí na závažnosti opakovaného činu a na délce doby, která uplynula od posledního odsouzení, což musí podstatně zvyšovat nebezpečnost činu pro společnost.
Na co si dát pozor
- Ne každé opakované spáchání zvlášť závažného úmyslného trestného činu automaticky vede k označení za zvlášť nebezpečného recidivistu; musí být splněna podmínka podstatného zvýšení nebezpečnosti pro společnost.
- Délka doby, která uplynula od posledního odsouzení, je jedním z faktorů, které soud zvažuje při posuzování, zda se jedná o zvlášť nebezpečného recidivistu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.