§ 33 zákon o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví – Pracovní vztahy členů
Zákon o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví · 176/1990 Sb. · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 33 zákona č. 176/1990 Sb. stanovuje, že na pracovní vztahy členů družstev, kde je členství spojeno s pracovním vztahem, se primárně vztahuje zákoník práce, avšak s řadou výjimek a upřesnění specifických pro družstevní prostředí. Aplikace zákoníku práce s výjimkami: Na pracovní vztahy členů družstev se použije zákoník práce, ale ne v plném rozsahu. (§ 33 zákona č. 176/1990 Sb., zákon o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Pracovní vztahy členů
- Judikatura: na § 33 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 176/1990 Sb.
(1) Na pracovní vztahy členů družstev, kde součástí členství je též pracovní vztah, se vztahuje zákoník práce s výjimkou ustanovení, která upravují
1. působnost zákoníku práce ve vztahu ke zvláštním okruhům pracovníků,
2. účast pracovníků na rozvoji, řízení a kontrole organizace,
3. rámcovou pracovní smlouvu,
4. účast odborových orgánů při převádění, přeložení a při rozvázání pracovního poměru,
5. působnost vedoucích pracovníků a orgánů k ukládání kárných opatření,
6. společenskou kontrolu odborových orgánů,
7. ustanovení o zřízení rozhodčích komisí,
8. přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů,
9. pracovněprávní vztahy, jejichž účastníkem je jiná organizace, a pracovní poměr sjednaný mezi občany.
(2) Výklad některých pojmů
a) kde zákoník práce mluví o pracovním poměru, rozumí se tím členský poměr; kde se mluví o vedlejším pracovním poměru, rozumí se tím členský poměr s vedlejším pracovním úvazkem; kde se mluví o pracovní smlouvě, rozumí se tím dohoda o pracovních podmínkách tvořících součást členské přihlášky,
b) pokud zákoník práce upravuje pravomoc k projednávání a rozhodování pracovních sporů, jsou rozhodčí komise ustavovány podle stanov; o podrobnostech k provádění rozhodčího řízení platí obecné předpisy s případnými odchylkami uvedenými ve stanovách,
c) vedlejší činnost smí být vykonávána jen v pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
d) pracovní řád družstva schvaluje členská schůze; pracovní řád určuje, kdo je oprávněn ukládat kárná opatření členům a pracovníkům družstva,
e) v případech, kdy zákoník práce umožňuje upravit též některé pracovní nebo mzdové podmínky kolektivní smlouvou, lze takovou úpravu provést usnesením členské schůze,
f) kde se v zákoníku práce mluví o pracovním kolektivu, rozumí se tím kolektiv členů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Aplikace zákoníku práce s výjimkami: Na pracovní vztahy členů družstev se použije zákoník práce, ale ne v plném rozsahu. Některá ustanovení zákoníku práce, například ta týkající se působnosti na zvláštní okruhy pracovníků nebo účasti odborových orgánů, se v tomto kontextu nepoužijí.
- Specifické pojmy: Zákoník práce se pro účely družstevnictví vykládá s určitými úpravami. Například "pracovní poměr" se rozumí jako "členský poměr", "pracovní smlouva" jako "dohoda o pracovních podmínkách tvořící součást členské přihlášky" a "pracovní kolektiv" jako "kolektiv členů".
- Pravomoc kárných opatření a pracovní řád: Pracovní řád družstva schvaluje členská schůze a určuje, kdo je oprávněn ukládat kárná opatření členům a pracovníkům družstva.
- Řešení sporů a kolektivní úpravy: Pracovní spory projednávají a rozhodují rozhodčí komise ustavené podle stanov družstva. Podmínky, které zákoník práce umožňuje upravit kolektivní smlouvou, lze v družstvu upravit usnesením členské schůze.
Na co si dát pozor
- Rozdíly oproti běžnému pracovnímu poměru: Je důležité si uvědomit, že pracovní vztah člena družstva není totožný s běžným pracovním poměrem podle zákoníku práce a má svá specifika daná tímto zákonem.
- Stanovy družstva: Mnoho detailů, jako například podrobnosti rozhodčího řízení nebo vyúčtování při zániku členství, se řídí stanovami družstva. Je proto klíčové se s nimi seznámit.
- Omezená působnost odborů: Zákoník práce se nepoužije v částech týkajících se účasti odborových orgánů při převádění, přeložení a rozvázání pracovního poměru, ani v otázkách společenské kontroly odborových orgánů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 33
Jak soudy aplikují § 33
To, že tuto práci přestal pro výrobní družstvo S. J. konat, neboť ke dni 31.12.1991 došlo k rozvázání členského poměru účastníků z důvodu tzv. organizačních změn (tj. z některého z důvodů uvedených v ustanovení § 46 odst.1 písm.a) až c) zákoníku práce - srov. § 26 a § 33 tehdy platného zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví), a že žalobce poté začal podnikat (provozovat živnost \"koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej\"), při níž dosahoval - jak bylo soudy zjištěno - výdělku, jenž vždy nedosahoval ani …
Související
§ 16 Pracovní vztahy členů (Zákon o bytovém, spotřebním a výrobním d)§ 3 (Zákoník práce)§ 41 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 112 (Zákon o zemědělském družstevnictví)§ 52 (Zákon o výchově nových vědeckých pracovn)