Vyhláška předsedy vlády, kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o změnách v organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců

(1) Krajská správa je řídícím a kontrolním orgánem nemocenského pojištění v kraji, pro který je zřízena. Přitom v okruhu své působnosti zejména

a) pečuje o řádné provádění nemocenského pojištění a řídí činnost okresních správ;

b) zajišťuje v nich na úseku nemocenského pojištění jednotný postup a dodržování socialistické zákonnosti;

c) vyvíjí informační a instruktážní činnost a organizuje a provádí školení pracovníků Správy a odborového aktivu o otázkách nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení;

d) kontroluje provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v okresních správách i v závodech;

e) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím okresních správ [§ 9 odst. 1 písm. f) až h)];

f) hájí zájmy nemocenského pojištění a zastupuje Správu, jedná v těchto věcech se státními orgány a s organizacemi;

g) vede rejstřík závodů, v nichž se provádí nemocenské pojištění, a evidenci malých závodů;

h) vybírá, předpisuje a vymáhá pojistné a penále, vybírá a vymáhá přirážku k pojistnému;

i) zpracovává a kontroluje výkazy předkládané závody, spravuje prostředky nemocenského pojištění, na základě zjištěných závad předpisuje závodům a malým závodům k úhradě částky, o něž byly tyto prostředky zkráceny, a vymáhá je na nich; zjišťuje i jiné škody vzniklé při provádění nemocenského pojištění a vymáhá jejich náhrady;

j) vede účetnictví nemocenského pojištění a sestavuje předepsané účetní výkazy;

k) připravuje podklady pro sestavení rozpočtu nemocenského pojištění a kontroluje jeho plnění;

l) plní další úkoly, které na ni přenesla v rámci své působnosti Česká správa nebo Slovenská správa.

(2) Krajská správa je příslušná pro okresní správy, závody a malé závody, které mají sídlo v obvodu její působnosti.

(3) Krajská správa v rámci působnosti, která Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení, projednává tyto otázky s příslušnými orgány národních výborů i s jinými orgány a společenskými organizacemi v kraji a spolupůsobí ve věcech péče o zdraví a sociálního zabezpečení a v jejich kontrole.

(4) V čele krajské správy je správní komise a vedoucí.

(5) Správní komise se skládá z volených zástupců odborových svazů působících v kraji. Ze svého středu si volí předsedu a místopředsedu. Správní komise projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti a zprávy o výsledcích činnosti, jakož i otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které jí vedoucí předloží. Správní komise rozhoduje:

a) o odvoláních proti rozhodnutím ve věcech nemocenského pojištění [§ 9 odst. 1 písm. f) až h)];

b) o opatřeních k odstranění tvrdostí podle § 63 odst. 3 zákona, pokud toto rozhodování je v jednotlivých případech svěřeno krajské správě.

(6) Vedoucí krajských správ na území České socialistické republiky a jejich zástupce pověřuje touto funkcí a odvolává je z ní ředitel České správy, na území Slovenské socialistické republiky ředitel Slovenské správy. Vedoucí jedná za krajskou správu a může tím pověřit i jiné pracovníky krajské správy, popřípadě i vedoucího některé okresní správy v obvodu své působnosti. Vedoucí pozastaví provedení usnesení nebo rozhodnutí správní komise, má-li za to, že je protiprávní, a předloží je neprodleně nadřízené České správě nebo Slovenské správě; její stanovisko je pro krajskou správu závazné.

(7) Na území hlavního města Prahy náleží působnost krajské správy Pražské správě nemocenského pojištění (dále jen „Pražská správa“); na území hlavního města Slovenska Bratislavy náleží tato působnost Bratislavské správě nemocenského pojištění (dále jen „Bratislavská správa“). Kde se v předpisech o nemocenském pojištění mluví o krajské správě, rozumí se tím i Pražská správa a Bratislavská správa. Pražské správě a Bratislavské správě náleží v obvodech města také působnost okresních správ; provádějí přitom i nemocenské pojištění pracovníků malých závodů. Za tím účelem se pro jednotlivé městské obvody v Praze a v Bratislavě zřizují obvodní komise.

(1) Ústřední rada odborů vykonává funkci vrcholného orgánu nemocenského pojištění stanovenou v § 54 zákona jednak přímo, jednak prostřednictvím vrcholných národních všeodborových orgánů a České správy, Slovenské správy a Ústřední správy.

(2) Ústřední rada odborů

a) projednává zásady základních koncepcí, výhledů a perspektiv nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a zaujímá k nim stanoviska;

b) projednává zásady federálních právních úprav v oboru nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a zaujímá k nim stanoviska;

c) vydává na základě zákonných zmocnění právní předpisy o nemocenském pojištění;

d) projednává zprávy o stavu a vývoji nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a přijímá k nim závěry;

e) jedná o otázkách, jejichž projednání si vyžádá;

f) jmenuje a odvolává ředitele Ústřední správy a jeho zástupce.

(3) Vrcholné národní všeodborové orgány

a) projednávají koncepční otázky nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení ve své oblasti a zaujímají k nim stanoviska;

b) projednávají návrhy na úpravy nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a zaujímají k nim stanoviska;

c) projednávají a schvalují návrhy plánů a rozpočtů nemocenského pojištění a výsledky jeho hospodaření;

d) jednají o otázkách, jejichž projednání si vyžádají;

e) jmenují a odvolávají ředitele České správy a ředitele Slovenské správy a jejich zástupce a členy správních sborů České správy a Slovenské správy z řad odborníků navržených vědeckými a odbornými institucemi.

(1) Úkoly Správy, které přesahují působnost krajských a okresních správ, vykonává v České socialistické republice Česká správa, ve Slovenské socialistické republice Slovenská správa. Česká správa a Slovenská správa je v oblasti své působnosti řídícím a kontrolním orgánem nemocenského pojištění.

(2) Při výkonu své působnosti Česká správa a Slovenská správa zejména

a) řídí nemocenské pojištění a činnost všech podřízených organizačních složek Správy;

b) plní výzkumné úkoly v nemocenském pojištění, provádí rozbory jeho stavu a vývoje a účastní se na perspektivních studiích o jeho rozvoji, na zpracování dlouhodobých výhledů a na přípravě návrhů zásadních úprav;

c) v rámci působnosti, která Revolučnímu odborovému hnutí náleží při součinnosti a kontrole v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení, sleduje z hlediska zájmů pracujících jejich uskutečňování a spolupůsobí v těchto věcech a při jejich kontrole; podílí se též na výzkumných úkolech týkajících se těchto oborů i jiných souvisejících otázek životní úrovně a sociální politiky;

d) provádí z hlediska zájmů pracujících rozbory a hodnocení stavu a vývoje nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení, vypracovává návrhy na opatření a úpravy v těchto věcech, vyjadřuje se k návrhům podávaným jinými orgány včetně návrhů právních předpisů, připravuje podklady pro jednání o těchto otázkách a účastní se jejich projednávání včetně mezinárodních styků;

e) dozírá na správné uskutečňování nemocenského pojištění a na dodržování socialistické zákonnosti při jeho provádění; v rámci této působnosti je oprávněna mimořádně zrušit pravomocné rozhodnutí nižšího orgánu nemocenského pojištění, jestliže jím byl porušen zákon a jestliže od nabytí právní moci dosud neuplynuly více než tři roky; její stanovisko je pro nižší orgány závazné;

f) vydává instrukce a metodické pokyny ve věcech nemocenského pojištění;

g) projednává s příslušnými národními orgány otázky nemocenského pojištění, jakož i otázky vyplývající ze součinnosti a kontroly Revolučního odborového hnutí v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení;

h) projednává zásady a plán lázeňské péče s příslušnými orgány zdravotní správy, sjednává hospodářské smlouvy o poskytování lázeňské péče, organizuje rozdělování poukazů na ni a kontroluje její poskytování pracovníkům a jejich rodinným příslušníkům;

i) organizuje a vyvíjí propagační, informační a publikační činnost a vydává odborný časopis pro otázky nemocenského pojištění a pro související otázky, který je zároveň jejím Věstníkem; pečuje o výchovu a školení funkcionářů a pracovníků Správy ve věcech nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení a v součinnosti s příslušnými orgány odborových svazů též o výchovu a školení odborového aktivu;

j) spravuje prostředky nemocenského pojištění a provádí rozbory a kontrolu hospodaření s nimi;

k) sestavuje návrhy plánů a rozpočtů nemocenského pojištění, kontroluje jejich plnění a řídí a organizuje plánovací a rozpočtovou činnost podřízených organizačních složek Správy;

l) řídí a organizuje účetní službu nemocenského pojištění, soustřeďuje její výsledky a sestavuje předepsané zprávy a výkazy;

m) odpovídá za závazky Správy, pokud z opatření nebo z jiných právních předpisů nevyplývá něco jiného.

(3) V čele České správy a Slovenské správy je správní výbor a ředitel.

(4) Správní výbor České správy a správní výbor Slovenské správy se skládá z volených zástupců odborových svazů činných v oblasti jejich působnosti, ze zástupce ministerstva financí a z odborníků jmenovaných vrcholným národním všeodborovým orgánem na návrh vědeckých a odborných institucí. Ze svého středu si správní výbor volí předsedu a místopředsedu. Správní výbor projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti, zprávy o činnosti, otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které mu ředitel předloží. Činí také opatření k odstranění tvrdostí podle § 63 odst. 3 zákona.

(5) Ředitele České správy, ředitele Slovenské správy a zástupce ředitele jmenuje a odvolává vrcholný národní všeodborový orgán příslušný pro oblast její působnosti. Ředitel České správy a ředitel Slovenské správy jedná v rozsahu působnosti této správy za Správu a může tím pověřit i jiné pracovníky Správy. Pověřuje pracovníky Správy funkcí vedoucího a zástupce vedoucího v krajských a okresních správách a odvolává je z ní. Ředitel České správy a ředitel Slovenské správy odpovídá příslušnému odborovému orgánu za řádné plnění úkolů správy, kterou řídí, a podřízených organizačních složek Správy.

(6) V České správě a ve Slovenské správě působí dozorčí výbor složený z volených zástupců odborových svazů činných v oblasti její působnosti. Dozorčí výbor si volí ze svého středu předsedu. Dozorčímu výboru náleží kontrola hospodaření s prostředky nemocenského pojištění a schvalování výsledků hospodaření.

(1) Ústřední správa je společným orgánem nemocenského pojištění s působností pro celou Československou socialistickou republiku. Vykonává rovněž v ústředním měřítku působnost a činnosti, které Správě náležejí v péči o zdraví a v sociálním zabezpečení.

(2) Ústřední správa při výkonu své působnosti

a) zpracovává koncepce nemocenského pojištění, podílí se s příslušnými ústředními orgány na přípravě koncepcí sociálního zabezpečení, na přípravách řešení souvisejících otázek sociální politiky i péče o zdraví a vyjadřuje se k těmto koncepcím a otázkám;

b) připravuje, předkládá a projednává návrhy právních úprav ve věcech nemocenského pojištění i v jiných věcech spadajících do její působnosti, a účastní se projednávání právních úprav navrhovaných jinými orgány;

c) koordinuje iniciativní návrhy orgánů Revolučního odborového hnutí v oblasti nemocenského pojištění, péče o zdraví a sociálního zabezpečení;

d) projednává zásadní otázky lázeňské péče;

e) projednává zásady plánů a rozpočtů nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky;

f) je členem mezinárodních organizací sociálního zabezpečení, zastupuje v nich nemocenské pojištění a rozvíjí podle vlastního plánu mezinárodní styky v těchto věcech;

g) účastní se příprav, navrhování a sjednávání mezistátních úmluv o sociální politice a o sociálním zabezpečení (pojištění) a spolupůsobí při jejich výkladu.

(3) V čele Ústřední správy je správní výbor a ředitel.

(4) Správní výbor se skládá ze stejného počtu volených zástupců správních výborů České správy a Slovenské správy. Správní výbor si volí ze svého středu předsedu a místopředsedu. Projednává otázky zásadní povahy, plány činnosti a zprávy o činnosti Správy, otázky, jejichž projednání si vyžádá, a otázky, které mu ředitel předloží.

(5) Ředitele a jeho zástupce jmenuje a odvolává Ústřední rada odborů. Ředitel jedná za Správu a může tím pověřit i jiné pracovníky Správy.

(1) Podrobnosti o složení správních komisí, správních výborů, dozorčích výborů, obvodních a dávkových komisí v organizačních složkách Správy, o funkčním období těchto orgánů, o způsobu jejich ustavování, jednání a usnášení, o volbě jejich členů a předsedů a o jejich odvolávání upravuje jednací řád Správy, který vydá Ústřední správa. Jednací řád též upraví možnost zřizování a ustavování pomocných a pracovních skupin pro některé otázky a další podrobnosti potřebné pro řádnou funkci Správy.

(2) Členství a předsednictví v orgánech Správy uvedených v odstavci 1, jakož i v odborových orgánech nemocenského pojištění v závodech, je čestnou funkcí. O náhradách ušlého výdělku, cestovních a jiných hotových výloh, které vznikly členům a funkcionářům v souvislosti s výkonem funkce v těchto orgánech, platí ustanovení předpisů o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.*)

(3) Členové a funkcionáři orgánů nemocenského pojištění, jakož i pracovníci závodů a pracovníci Správy, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které mají zůstat utajeny a o nichž se dověděli v souvislosti s výkonem činnosti v nemocenském pojištění. Tato povinnost trvá i po skončení funkce, popřípadě pracovního poměru.

(4) Všechny orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat podle § 59 zákona od státních orgánů, jakož i od rozpočtových, hospodářských a jiných organizací pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění nemocenského pojištění a jeho správu.

(5) Všechny orgány nemocenského pojištění si navzájem poskytují veškerou pomoc potřebnou k provádění nemocenského pojištění. Tuto pomoc jim poskytují na jejich dožádání i ostatní orgány a složky Revolučního odborového hnutí.“

3. V § 14 odst. 3, v § 15 odst. 2 a 3 a v § 16 odst. 1 se slova „Ústřední rada odborů“ nahrazují slovy „Ústřední správa, popřípadě Česká správa nebo Slovenská správa“.

4. Ustanovení § 19 odst. 4 zní:

„(4) Na hospodaření s prostředky nemocenského pojištění ve Správě se vztahují předpisy o rozpočtových organizacích; Správa má přitom postavení rozpočtové organizace.“

5. Ustanovení § 20 odst. 2 písm. e) zní:

„e) náklady spojené s prováděním nemocenského pojištění ve Správě,“.

6. Ustanovení § 25 odst. 1 zní:

„(1) Jestliže závod je organizací, která odvádí pojistné do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru jako součást odvodu z hrubého důchodu nebo zisku**) nebo jako součást odvodu zemědělské daně***), anebo je začleněn do takové organizace, vykazuje příslušné krajské správě na předepsaném výkazu dávek jen zúčtované dávky.“

7. Ustanovení § 35 odst. 1 zní:

„(1) O peněžitých dávkách nemocenského pojištění a o přídavcích na děti (dále jen „dávky“) rozhodují podle opatření a podle předpisů o dávkách nemocenského pojištění orgány v závodě (§ 7) a okresní a krajské správy (§ 9 a 9a).“

8. Do § 38 se vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Okresní správa je oprávněna učinit rozhodnutí místo odborového orgánu v závodě, jestliže tento orgán odpírá zahájit řízení nebo jestliže sám o věci nerozhodl ve lhůtě, která mu byla okresní správou určena.“

9. V § 39 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) V řízení o povinnosti vrátit neprávem poskytnutou nebo přeplacenou dávku se může odvolat také závod, kterému má být dávka vrácena, jestliže návrhu na vrácení přeplatku nebylo plně vyhověno.“

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

10. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který zní:

O odvolání proti rozhodnutí odborového orgánu v závodě, který je v obvodu hlavního města Prahy nebo hlavního města Slovenska Bratislavy, rozhoduje příslušná obvodní komise (§ 9a odst. 7). O odvolání proti jejímu rozhodnutí rozhoduje správní komise příslušné Pražské správy nebo Bratislavské správy. V ostatním platí i zde ustanovení § 40 a 41.“

11. Do § 43 se vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) O sporných otázkách pojistného poměru uvedených v odstavci 1 a o placení přirážky k pojistnému rozhoduje v hlavním městě Praze a v hlavním městě Slovenska Bratislavě příslušná obvodní komise. O odvolání proti jejímu rozhodnutí rozhoduje správní komise příslušné Pražské správy nebo Bratislavské správy.“

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

12. V § 45 se zrušuje odstavec 1. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

13. § 47 zní:

(1) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zastupuje ve věcech nemocenského pojištění Správu v řízení před soudem krajská správa, která je pro projednávanou otázku příslušná podle § 9a odst. 2.

(2) Krajská správa je také oprávněna jménem Správy vymáhat pojistné, přirážku k pojistnému, penále, jakož i náhrady škody a náhrady vyplacených dávek.

(3) Česká správa a Slovenská správa jsou oprávněny převzít v řízení před soudem zastoupení Správy místo příslušné krajské správy nebo pověřit zastoupením místo ní některou jinou podřízenou organizační složku Správy.“

14. Ustanovení § 53 včetně nadpisu zní:

Pro řízení ve věcech nemocenského pojištění pracovníků malých závodů platí přiměřeně ustanovení části páté. Pro řízení v dávkových věcech platí tyto odchylky:

a) Nárok na dávky se uplatňuje u okresní správy, na území hlavního města Prahy u Pražské správy, na území hlavního města Slovenska Bratislavy u Bratislavské správy.

b) V dávkových věcech rozhodují dávkové komise, zřízené okresními správami. V Praze a v Bratislavě rozhodují v dávkových věcech obvodní komise.

c) O odvolání proti rozhodnutí dávkové komise rozhoduje správní komise okresní správy; proti jejímu rozhodnutí se lze odvolat ke krajské správě. Její rozhodnutí je konečné.

d) O odvolání proti rozhodnutí obvodní komise v Praze rozhoduje správní komise Pražské správy, o odvolání proti rozhodnutí obvodní komise v Bratislavě správní komise Bratislavské správy. Jejich rozhodnutí jsou konečná.“

15. Kde se v opatření nebo v jiných předpisech o nemocenském pojištění mluví o okresní odborové radě, rozumí se tím napříště okresní správa nemocenského pojištění, kde se mluví o krajské odborové radě, rozumí se tím krajská správa nemocenského pojištění. Kde se mluví o Pražské odborové radě, rozumí se tím napříště Pražská správa nemocenského pojištění; stejné postavení má Bratislavská správa nemocenského pojištění.

Čl. II

Ve věcech nemocenského pojištění, v nichž bylo řízení zahájeno před 1. lednem 1969, přechází další řízení a rozhodování dnem 1. ledna 1969 na orgány příslušné podle tohoto opatření. Ustanovení nového znění části páté (§ 35 až 47) a § 53 opatření platí od 1. ledna 1969 i pro řízení zahájená před tímto dnem, jestliže v nich nebylo do 31. prosince 1968 pravomocně rozhodnuto.

Čl. III

Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969.

Předseda:

Poláček v. r.

*) Např. vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění, a vyhláška č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků n a děti v nemocenském pojištění.

**) § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, § 51 vyhlášky č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče, a § 87 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení.

***) Usnesení IX. plenárního zasedání Ústřední rady odborů ze dne 26. září 1968.

†) Právní subjektivita byla Správě udělena podle čl. 42 stanov Revolučního odborového hnutí usnesením IX. plenárního zasedání Ústřední rady odborů ze dne 26. září 1968.

*) Vyhláška č. 134/1968 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí.

**) Vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládních nařízení č. 83/1967 Sb., č. 16/1968 Sb. a č. 148/1968 Sb.

***) Zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.