Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

(1) Lomové body navrhovaných a dosavadních vlastnických hranic pozemků nově geometricky a polohově určované musejí být před zaměřením označeny způsobem podle § 79. Body polohopisu zaměřované kontrolně (dále jen „kontrolní body“), jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene lze označit pro účely zaměření dočasným způsobem.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření jsou uvedeny v bodu 12.6 přílohy. Geometrickým základem podrobného měření (připojovacími body) jsou:

a) body polohového bodového pole, popř. pomocné měřické body,

b) dané body polohopisu katastrální mapy totožné s jednoznačně identifikovatelnými body v terénu (dále jen „identické body“).

(3) Prostory, ve kterých se určuje poloha podrobných bodů v S-JTSK povinně, se oznamují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Pokud nelze v těchto prostorech připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, připojí se nejméně na 3 identické body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení podmínek podle bodu 12.2 přílohy.

(4) V ostatních prostorech musí být měření připojeno tak, aby změna mohla být zobrazena do katastrální mapy, popř. navázána na dřívější pozemkovou evidenci a přesně spojena s jejich dosavadním obsahem. Pokud je potřebné změnu připojenou podle odstavce 2 písm. a) zobrazit v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence, které nejsou v S-JTSK, musí být podrobné měření připojeno také na identické body v dostatečném počtu (nejméně 3). Podmínky připojení na identické body jsou uvedeny v bodu 12.2 přílohy.

(5) Za identické body se volí body v nejbližším okolí změny, zejména:

a) původní hraniční znaky na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,

b) rohy na obvodu budov, popř. jiné trvalé předměty obsahu katastrální mapy.

V místě, kde takové body v nejbližším okolí změny nejsou a poloha podrobných bodů se neurčuje v S-JTSK, se měření připojí na identické body vzdálené. Pro účely zobrazení změny do grafické nebo digitalizované mapy nebo mapy dřívější pozemkové evidence lze použít za identické body i styky 3 nebo více hranic pozemků, trvalým způsobem neoznačené, jejichž poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod v takovém případě nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí, která je v terénu zřetelná a určitá, nebo průsečíkem spojnic dvojic identických bodů, popř. identickou linií hranice, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně a tak, aby směry kontrolních měr svíraly úhly co nejméně kosé.

(6) Při podrobném měření se ověří, zda poloha bodů geometrického základu se v terénu nezměnila a zda je identická se zobrazením v katastrální mapě. Ověření se děje úplným novým určením jejich vzájemné polohy (např. polárním zaměřením) nebo změřením vzdálenosti bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v katastrálním operátu. Polohu bodu geometrického základu je možné ověřit i jeho novým určením. Na dosavadní hranici dotčené změnou se jako kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění nebo na které změna navazuje. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v bodu 12.11, resp. 12.13 přílohy nebo kritériím uvedeným v bodu 12.12 přílohy.

(7) K poloze každého nového podrobného bodu se vztahují délkové nebo úhlové údaje, jimiž je poloha bodu jednoznačně určena, a kontrolní (zajišťovací) údaj. U všech nově vytvářených hranic a u těch částí dosavadních hranic, které jsou děleny nově vloženými body, se měřením v terénu zjišťují oměrné míry nebo jiné kontrolní údaje.

(8) U plánů, jimiž se vymezuje rozsah věcného břemene na části pozemku, a u záznamů podrobného měření, jimiž se vymezuje hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, a takový rozsah nebo hranice jsou vymezeny vzdáleností od liniového nebo bodového prvku (trasy elektrického vedení nebo plynovodu, hranice pozemku, geodetického bodu apod. ), je přípustné rozsah (hranici) v plánu nebo záznamu podrobného měření určit odvozením od polohy příslušného prvku bez jejich vytyčení v terénu.

(9) Výsledky podrobného měření se zaznamenávají do záznamu podrobného měření změn (dále jen „záznam podrobného měření“) nebo polním registračním zařízením, jehož textový výpis se připojí k záznamu podrobného měření. Náležitosti záznamu podrobného měření jsou stanoveny v bodu 17 přílohy.

(10) Výsledky dřívějších měření, např. z obnovy katastrálního operátu novým mapováním nebo z pozemkových úprav, lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole jejich souladu se skutečným stavem měřením v terénu.

(11) Záznam podrobného měření se vyhotovuje i k vyznačení takových změn, které spojeny s měřením v terénu

a) jsou, ale nemění hranice pozemku (např. určení hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, dalších prvků polohopisu podle § 5 odst. 2),

b) nejsou (např. sloučení pozemků, demolice budovy, doplnění pozemku vedeného dosud ve zjednodušené evidenci do katastru katastrálním úřadem podle § 84 odst. 2), a pak záznam podrobného měření neobsahuje zápisník.“.

37. § 67 se zrušuje.

38. V § 68 odst. 1 písm. a) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“ a za písmeno b) se vkládá nová věta, která zní: „Souřadnice všech bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa.“.

39. V § 68 odst. 2 písmena a) a b) zní:

„a) ze souřadnic v S-JTSK, které byly určeny podle odstavce 1 písm. a),

b) jiným číselným způsobem (z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému),“.

Na konci písmene c) se doplňují tato slova: „nebo výpočtem ze souřadnic digitalizované mapy“.

40. V § 68 se na konci odstavce 4 doplňují tyto věty: „Výměra vypočtená z digitální mapy se ověří opakovaným výpočtem podle odstavce 2 písm. a). Výměra změněných parcel určená graficky se stanoví dvojím nezávislým výpočtem.“.

41. V § 68 odstavec 5 zní:

„(5) U grafického výpočtu výměr jsou přípustná tato zjednodušení:

a) při dělení parcely na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

1. 19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

2. 4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

b) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,

c) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části (na mapovém listu) nedotčené změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

Při dělení parcely, jejíž dosavadní výměra byla určena ze souřadnic v S-JTSK, lze upustit od výpočtu u jednoho dílu a jeho výměru lze určit odpočtem. Toto zjednodušení není přípustné při výpočtu výměr z digitální nebo digitalizované mapy.“.

42. V § 68 odstavec 6 zní:

„(6) Výměry určené graficky, s výjimkou výměr vypočtených z digitalizované mapy, se vyrovnávají ve výpočetních skupinách tvořených souvislým celkem změnou dotčených parcel jednoho vlastníka.“.

43. § 69 včetně nadpisu zní:

(1) Plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně. Náležitostmi plánu jsou:

a) popisové pole,

b) grafické znázornění dotčených nemovitostí před změnou a po ní,

c) seznam souřadnic (§ 68 odst. 1),

d) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru ke grafickému znázornění,

e) výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu v územích, kde katastr tyto údaje obsahuje,

f) ověření a potvrzení podle § 71 a 72.

Vzory plánů jsou v bodech 14 a 15 přílohy a podrobný obsah a formální náležitosti plánu se řídí bodem 16 přílohy.

(2) Plán podle

a) § 62 odst. 1 písm. e), dochází-li pozemkovými úpravami k zániku dosavadních pozemků a vzniku nových pozemků, nemusí obsahovat v náležitosti podle odstavce 1 písm. b) znázornění dotčených nemovitostí před změnou a v náležitosti podle odstavce 1 písm. d) porovnání se stavem evidence právních vztahů,

b) § 62 odst. 1 písm. g) v náležitosti podle odstavce 1 písm. d) uvádí pouze parcelní čísla dotčených parcel v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů s uvedením čísel listů vlastnictví a nemá přílohy podle odstavce 3 písm. b) a d).

(3) K založení u katastrálního úřadu (§ 73) jsou určeny přílohy:

a) záznam podrobného měření změn (§ 66 odst. 11 a bod 17 přílohy),

b) kopie podkladu poskytnutého vyhotoviteli plánu podle § 65 odst. 1 písm. a) se zobrazením změny (včetně bodů geometrického základu) v ní nebo na přiložené nesrážlivé, bezbarvé a průsvitné podložce v měřítku tohoto podkladu s přihlédnutím k jeho srážce nebo, v případě podle § 65 odst. 4, vyjádření změny v digitální formě,

c) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole (§ 60 odst. 2) a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích,42)

d) podklad pro posouzení přesnosti výsledku zeměměřické činnosti94) (při počítačovém zpracování výpočtů ve formě protokolu), který dokládá alespoň splnění kritérií charakteristik podle bodů 12.6 písm. b) a 12.11 přílohy.

(4) Plán se vyhotovuje způsobem, který zaručí jeho zřetelnost, dobrou čitelnost, stálost a schopnost reprodukce.

(5) Plán a jeho přílohy podle odstavce 3 písm. a) a c) se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo automatizovaně, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené tiskopisům Úřadu. Tiskopisy poskytuje vyhotoviteli plánu katastrální úřad.

(6) Plán se vyhotovuje jen po jedné straně podložky. Skládá-li se z více listů nebo archů, tyto se spolu pevně spojí a spojení se překryje uzávěrou (např. nálepkou) nesoucí na zadní straně plánu otisk razítka ověřovatele umístěný zčásti na nálepce a zčásti na plánu samém. Spojení nesmí bránit kopírování jednotlivých částí (listů nebo větších formátů) vcelku.“.

44. § 71 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 93a) zní:

(1) Ověření vyznačí úředně oprávněný zeměměřický inženýr93) (dále jen „ověřovatel“) předepsaným způsobem:93a)

a) v popisovém poli plánu, a to na všech kopiích, které se mají stát jeho prvopisem,

b) v pravém dolním rohu titulní strany přílohy podle § 69 odst. 3 písm. a),

c) v pravém dolním rohu poslední strany příloh podle § 69 odst. 3 písm. c) a d),

d) na vhodném místě přílohy podle § 69 odst. 3 písm. b).

(2) Pro spojení jednotlivých listů nebo archů přílohy před jejím ověřením platí ustanovení § 69 odst. 6.

93a) § 16 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.“.

45. § 72 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 93b) zní:

(1) O potvrzení plánu požádá písemně ověřovatel katastrální úřad na tiskopisu Úřadu. Žádost může obsahovat i zmocnění pro jinou fyzickou osobu k projednání případných vad v plánu s katastrálním úřadem a k převzetí plánu zpět. K potvrzení se podávají ověřené plány v počtu o 1 větším, než kolik jich má být potvrzeno a vráceno. Současně s nimi se předkládají přílohy podle § 69 odst. 3 ověřené podle § 71 a ověřené výsledky dřívějších souvisejících zeměměřických činností s podklady nezbytnými pro posouzení jejich přesnosti,94) pokud byly pro vyhotovení plánu využity.

(2) Před potvrzením plánu zjistí katastrální úřad, zda plán neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda:

a) je plán vyhotoven pro některý z účelů podle § 62 odst. 1,

b) jsou nové a změněné parcely označeny správnými parcelními čísly a výměry v dosavadním stavu jsou v souladu se stavem katastru,

c) jsou připojeny všechny potřebné přílohy (§ 69 odst. 3).

(3) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu v plánu nebo jeho přílohách, vyjádří souhlas s očíslováním parcel93b) tím, že potvrdí všechny jeho ověřené kopie. Uvede položku knihy geometrických plánů, datum, jméno a připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem a podpis zaměstnance katastrálního úřadu. Jeden prvopis plánu s přílohami podle odstavce 1 si katastrální úřad ponechá pro další využití a dokumentaci. Další potvrzené prvopisy plánu vrátí ověřovateli.

(4) Plán, v němž byla shledána vada, vrátí katastrální úřad nepotvrzený se všemi přílohami a s upozorněním na vadu ověřovateli.

(5) Pokud je v plánu upozorněno na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu podle § 68 odst. 10, prošetří katastrální úřad s využitím příloh k plánu oprávněnost upozornění a příčinu chyby. Nesporná chyba v dosavadním stavu katastrálního operátu se nepovažuje za vadu v plánu.

(6) U plánu podle § 62 odst. 1 písm. g), který má být součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv při pozemkových úpravách, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje k parcelním číslům uvedeným ve schváleném návrhu pozemkových úprav.

93b) § 19 odst. 2 katastrálního zákona.“.

46. § 74 včetně nadpisu zní:

Kopii plánu založeného podle § 73 vyhotoví katastrální úřad na požádání vyhotoviteli plánu. Označí ji slovem „Kopie“ a opatří doložkou „Kopie souhlasí s prvopisem geometrického plánu založeným u katastrálního úřadu.“, otiskem razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datem a podpisem zaměstnance katastrálního úřadu. Ostatním žadatelům vyhotoví katastrální úřad kopii prvopisu plánu jen v případě, že je již součástí listiny, podle níž byl proveden zápis do katastru, a postupuje při tom podle § 82 odst. 6.“.

47. V § 75 odst. 3 se slova „není předmětem této vyhlášky“ nahrazují slovy „se řídí ustanovením § 58b odst. 1“.

48. V § 76 odstavec 1 zní:

„(1) Podkladem pro vytyčení hranice pozemku je její závazné geometrické a polohové určení (§ 5 odst. 1) včetně jeho měřické dokumentace, popř. jiný mapový podklad zobrazující pozemky, k nimž byly založeny právní vztahy (§ 64 odst. 2), a to s využitím původních náčrtů. Jiný mapový podklad, zejména mapa pozemkového katastru, se využije, pokud má katastrální mapa nižší grafickou přesnost nebo předmětná hranice v ní není zobrazena.“.

49. Poznámka pod čarou č. 95) se zrušuje.

50. V § 77 odst. 1 se první věta zrušuje.

51. V § 77 odst. 4 se zrušuje část věty za slovy „odměřených na mapě“.

52. V § 77 odst. 5 se zrušuje část věty za slovy „použitelné podklady“.

53. V § 77 odst. 7 se v první větě slovo „vlastnických“ zrušuje.

54. V § 77 odst. 8 druhé větě se zrušuje část věty za slovem „katastru“.

55. V § 79 se dosavadní odstavec 7 označuje jako odstavec 8 a odstavce 5 až 7 znějí:

„(5) Hranice pozemku podle zvláštního předpisu5) se nemusí označovat hraničními znaky podle odstavce 1. Je-li předmětem měření nebo vytyčení, postačí její označení dočasným způsobem (např. kolíkem). Označování hranic pozemků při pozemkových úpravách se řídí zvláštním předpisem.87c)

(6) Lomové body hranic pozemků podle § 25 odst. 8, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem. Taková skutečnost se uvede v plánu a jeho přílohách jako poznámka v seznamu souřadnic.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.“.

56. § 83 včetně poznámek pod čarou č. 105) a 106) se zrušuje.

57. V § 84 odst. 1 se doplňuje písmeno d), které zní:

„d) údaji o BPEJ.“.

Dosavadní odstavec 2 se zrušuje a odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

V odstavci 2 se na konci doplňuje tato věta: „Při doplnění v rámci obnovy katastrálního operátu přepracováním je uvědomění vlastníka nahrazeno činnostmi podle § 57 odst. 5.“.

58. V § 84 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny parcely nejpozději při vzniku mapy podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo c). V příslušném katastrálním území zaniká evidence podle odstavce 1 a dále se nepoužije ustanovení odstavce 3.“.

59. Za § 86 se vkládá nový § 86a, který zní:

Plán předložený k potvrzení do 31. prosince 1998 může být vyhotoven podle úpravy platné před účinností této vyhlášky.“.

60. V bodu 2 přílohy se u kódu „..5“ v jeho významu slova „, jiná plocha“ zrušují.

61. V bodu 5 přílohy se u kódu 2 slova „z vyrovnaných souřadnic“ nahrazují slovy „ze souřadnic“, u kódu 1 věta zní: „Výměra vypočtena jiným číselným způsobem (z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému)“ a u kódu 0 se za dosavadní slova vkládají slova „nebo v digitalizované mapě“.

62. V bodu 6.2 přílohy písmeno b) se za slovem „orientacích“ závorka s textem zrušuje.

63. V nadpisu bodu 9 přílohy se na konci doplňují tato slova: „a digitalizované katastrální mapy“.

64. V bodu 9.2 přílohy u předmětu značky pořadové číslo 1.05 se text „§ 85“ nahrazuje textem „§ 79“ a doplňuje se nová značka pořadové číslo 1.10, která zní:

1.10Identický bod pro zobrazení

změny podle § 66 odst. 2 písm. b)

a odst. 4 a 5v náčrtu, popř. i v geometrickém plánu

značku je možno odsadit do volného místa vývodkou

65. V bodu 9.3 přílohy u značky pořadové číslo 2.22 je předmět „Hranice převzatá“.

66. V bodu 9.3 přílohy za tabulkou se dosavadní poznámka označuje jako poznámka 1 a doplňuje se poznámka 2, která zní:

„2. Značka pořadové číslo 2.22 se použije pro číselně nezaměřenou hranici, která byla do katastrální mapy převzata podle svého geometrického a polohového určení v jiné zobrazovací soustavě nebo v jiném měřítku než katastrální mapa.“.

67. V bodu 9.4 přílohy se zrušuje značka pořadové číslo 3.11.

68. V bodu 11.4 přílohy se na konci doplňuje tato věta: „U ohrožených zhušťovacích bodů se zřizuje ochranné a signalizační zařízení, zpravidla červenobílá ochranná tyč s výstražnou tabulkou s nápisem „GEODETICKÝ BOD. POŠKOZENÍ SE TRESTÁ.“ umístěná ve vzdálenosti asi 0,75 m od měřické značky.“.

69. Bod 12.2 přílohy zní:

„12.2 Pro připojení podrobného měření na identické body [§ 66 odst. 2 písm. b)] platí:

a) zaměřované podrobné body změny musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších připojovacích bodů a o průměru o 1/4 větším, než je délka takové spojnice,

b) územní rozsah podrobného měření změny může být v zastavěném území nejvýše 150 m x 150 m a jinde 300 m x 300 m,

c) v území s digitální mapou a grafickou mapou podle § 13 odst. 8 musí identický bod vyhovět kódu charakteristiky kvality 3, popř. 4 nebo 6,

d) pokud nelze některé z podmínek podle písmen a) až c) vyhovět, připojí se podrobné měření vždy na body polohového bodového pole [§ 66 odst. 2 písm. a)].“.

70. Bod 12.3 přílohy se zrušuje.

71. V bodu 12.8 přílohy v písmenu a) se na konci čárka nahrazuje slovem „nebo“.

72. V bodu 12.12 přílohy tabulka včetně připojené poznámky zní:

„Měřítko katastrální mapyMezní odchylka v metrech pro délku ddo 50 metrůnad 50 metrů1:12500,580,681:14401,331,481:25001,161,361:28802,662,96

Pro katastrální mapu, která vznikla v jiném systému a později byla převedena do S-JTSK, se použije mezní odchylka podle původního měřítka mapy.“.

73. V bodu 12.13 přílohy na šestém řádku jsou součiny „k.N“ v obou vzorcích za dělicím znaménkem v závorce.

74. V bodu 12 přílohy se doplňuje bod 12.15, který zní:

„12.15 Kódy charakteristiky kvality podrobných bodů:

Kód kvalityCharakteristika kvality bodu podlepřesnosti bod určený

se střední souřadnicovou chyboupůvodu bod digitalizovaný

z grafické mapy v měřítku30,14 m-40,26 m-50,50 m-60,21 m1:100070,42 m1:20008-1:2880 a jiném výše neuvedeném

Body charakterizované kódy kvality 7 a 8 nelze použít jako geometrický základ podrobného měření pro digitální mapu. V digitální mapě se považuje geometrické a polohové určení bodů s kódem charakteristiky kvality 8 za správné, neprokáže-li se zeměměřickou činností v terénu opak.“.

75. V bodech 14 a 15 přílohy se dosavadní vzory nahrazují těmito vzory:

14. Vzor geometrického plánu pro rozdělení nemovitostí

15. Vzor geometrického plánu pro vyznačení věcného břemene

76. Název bodu 16 přílohy zní: „Obsah a formální náležitosti geometrického plánu“.

77. Bod 16.2 přílohy zní:

„16.2 V popisovém poli se vyplní údaje podle předtisku s tím, že se uvede:

a) číslo plánu složené z čísla záznamu podrobného měření, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele plánu (není-li evidence vedena, uvede se nula) a úplného letopočtu,

b) účel plánu podle § 62 odst. 1,

c) u vyhotovitele plánu jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu fyzické osoby nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele - fyzické nebo právnické osoby,

d) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic.“.

78. V bodu 16.3 přílohy se na konci doplňuje tato věta: „Připojovací identické body a kontrolní body, které jsou od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich totožnosti.“.

79. Bod 16.5 přílohy zní:

„16.5 V grafickém znázornění se použijí tyto druhy čar a mapové značky:

a) tenká čára

1. pro dosavadní stav katastrální mapy,

2. střídavá (kód čáry 0.122) pro zobrazení právních vztahů k nemovitostem podle bodu 16.4, přitom při její shodě s hranicí podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou,

b) velmi tlustá čára

1. plná (kód čáry 0.016) pro nový stav hranic a sluček a pro vytyčené hranice pozemku,

2. střídavá (kód čáry 0.126) pro nový stav hranic jako v písmenu a) bodu 2,

c) čárkovaná čára pro vyznačení rámů mapových listů (kód čáry 0.072), přitom při čáře se uvede označení mapových listů,

d) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční znak podle § 79 odst. 1 shodně pro dosavadní i nový stav,

e) parcelní čísla o velikosti 2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla se zapíší v kroužku a parcelní čísla z mapových podkladů podle bodu 16.4 v závorce,

f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití (bod 9.4) se vyznačí podle údajů katastru pouze pro dosavadní stav a umístí se nad parcelním číslem,

g) rozsah věcného břemene se vyznačí tlustou čárkovanou čárou (kód čáry 0.034) a slučkou, šrafováním nebo jiným vhodným plošným zvýrazněním,

h) identické body podle § 66 odst. 5, mají-li sloužit pro zobrazení změny do katastrální mapy, která není v S-JTSK, nebo do mapy dřívější pozemkové evidence, se mohou vyznačit mapovou značkou pořadové číslo 1.10.“.

80. V bodu 16.6 přílohy se část věty za slovy „tenkou čárou,“ zrušuje.

81. V bodu 16.8 přílohy se slova „nově určených v souřadnicích“ nahrazují slovy „obsažených na plánu v seznamu souřadnic“ a na konci se doplňuje tato věta: „Jde-li o délku vypočtenou ze souřadnic, uvede se v kulaté závorce.“.

82. Body 16.17 a 16.18 se zrušují a body 16.11 až 16.16 a bod 17 včetně nadpisů znějí:

16.11 Výkaz dosavadního a nového stavu obsahuje údaje stanovené tiskopisem Úřadu v rozsahu grafického znázornění.

16.12 Nabyvatel, který není spolehlivě znám, se neuvádí jménem. Pořadovým číslem nabyvatele se charakterizuje předpokládané uskupení nového stavu mezi více nabyvateli.

16.13 V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí díly parcel podle evidence právních vztahů. Součet výměr všech uvedených dílů musí souhlasit s výměrou oddělované nové parcely nebo souboru parcel. Vznikne-li v mapě, kde jsou výměry vypočteny ze souřadnic v S-JTSK (digitální mapa nebo grafická mapa podle § 13 odst. 8), rozdíl ze zaokrouhlení nových výměr, uvede se jeho velikost a výměry se o něj neopravují. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního a nového stavu jen součet jejich výměr.

16.14 U parcelních čísel podle dřívější pozemkové evidence se uvede společně (pro celý sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě (za parcelním číslem) druh této evidence zkratkami „PK“ (pozemkový katastr), „P“ (přídělový operát), „S“ (scelovací operát) nebo „EN“ (evidence nemovitostí).

16.15 Seznam souřadnic obsahuje nové body změny a v prostorech, kde není určení v S-JTSK, také připojovací a kontrolní body s uvedením jejich čísla a souřadnic v pořadí Y a X. V prostorech, kde je určení v S-JTSK stanoveno katastrálním úřadem jako povinné (§ 66 odst. 3), se uvádějí souřadnice v S-JTSK, jinde se uvádějí souřadnice v S-JTSK nebo místním systému. Druh systému se uvede u nadpisu „Seznam souřadnic“. Seznam se umístí na vhodné volné místo plánu u grafického znázornění nebo tvoří samostatnou část plánu. Může být doplněn dalším sloupcem se stručnou poznámkou (např. způsobem označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný).

16.16 Výkaz údajů o BPEJ k parcelám nového stavu [§ 29a odst. 2 písm. c)] obsahuje parcelní číslo nového stavu podle katastru nemovitostí, popř. podle zjednodušené evidence a kód BPEJ a výměru dílu parcely podle tohoto kódu příslušející k parcele. Je-li díl parcely v novém stavu porovnání se stavem evidence právních vztahů v plánu dělen BPEJ, uvádí se také výměra, která v takovém dílu odpovídá příslušnému kódu BPEJ.

17. Náležitosti záznamu podrobného měření

17.1 Záznam podrobného měření obsahuje:

a) popisové pole s vyplněnými údaji podle předtisku,

b) náčrt,

c) zápisník,

d) záznam výsledku výpočtu výměr parcel a dílů (§ 68 odst. 8),

e) seznam souřadnic,

f) údaje o účasti, popř. neúčasti vlastníků dotčených pozemků a o jejich seznámení s průběhem a označením nových nebo změněných hranic pozemků.

Mezi všemi částmi záznamu podrobného měření musí být vzájemná shoda.

17.2 Náčrt obsahuje zákres geometrického základu (s označením identických bodů použitých pro zobrazení změny značkou č. 1.10), měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u grafických map), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení hranic (s rozlišením druhu ohrazení a oplocení), parcelní čísla a mapové značky druhů pozemků, značky budov a oměrné a jiné kontrolní míry, pokud nejsou uvedeny v zápisníku, popř. další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.). Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, symbolizuje se míra v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich popisné nebo evidenční číslo.

17.3 Náčrt obsahuje také dosavadní i nový stav vyjadřující rozsah právních vztahů k nemovitostem dotčeným změnou, které dosud nejsou obsahem katastrální mapy (§ 84 odst. 1).

17.4 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění plánu (bod 16). Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případné reprodukci. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (např. drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zákres vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 16.3. Není na závadu, je-li významnější obsah zvýrazněn (např. měřická síť červeně, nové budovy šrafováním), nesmí tím však být zhoršena čitelnost nebo reprodukovatelnost náčrtu.

17.5 Nelze-li náčrt orientovat shodně s katastrální mapou, vyznačí se orientace k severu. Náčrt má formát A4 a v případě většího formátu (při měření většího rozsahu) se skládá do uvedeného formátu tak, aby na vrchní straně byl údaj o jeho příslušnosti k záznamu podrobného měření nebo – má-li náčrt více samostatných částí než 3 – uvede se na první z nich také jednoduchý přehled jejich kladu.

17.6 V zápisníku se uvádějí:

a) souřadnice bodů geometrického základu podrobného měření a kontrolních bodů,

b) údaje o ověření polohy bodů podle písmene a),

c) změřené hodnoty určujících a kontrolních údajů nových bodů a kontrolních bodů, popř. doplňující (vysvětlující) popis podrobných bodů.

Zápis do tiskopisu může být nahrazen textovým výpisem z polního registračního zařízení.

17.7 V rámci jednoho záznamu podrobného měření se číslují:

a) identické a nové podrobné body od čísla 1 do 3999,

b) pomocné body měřické sítě od čísla 4001.

U identických a kontrolních bodů určených v souřadnicích S-JTSK nelze čísla bodů a jejich souřadnice dokumentované katastrálním úřadem měnit.

17.8 Pro seznam souřadnic platí ustanovení bodu 16.15 s tím, že se u podrobných bodů se souřadnicemi v S-JTSK uvádí kód kvality (bod 12.15).

17.9 Je-li v plánu upozorněno na chybu v katastru, uvede jeho vyhotovitel v záznamu podrobného měření důvody, pro které považuje obsah katastru za chybný, popř. údaje, podle kterých může být chyba opravena.“.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1998.

Předseda:

Ing. Šíma, CSc. v. r.