Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 2

§ 2 vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti – Vyhrazená tlaková zařízení

Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti · 18/1979 Sb. · Pracovní právo

Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 18/1979 definuje, která tlaková zařízení jsou považována za vyhrazená, a dále je rozděluje do tříd a skupin na základě jejich technických parametrů. Vyhláška rozlišuje tři základní typy vyhrazených tlakových zařízení: parní a kapalinové kotle, tlakové nádoby stabilní a kovové tlakové nádoby k dopravě plynů. (§ 2 zákona č. 18/1979 Sb., vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Vyhrazená tlaková zařízení
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 18/1979 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Vyhrazená tlaková zařízení ve smyslu § 4 písm. d) až g) zákona (dále jen „zařízení“) jsou:

a) parní a kapalinové kotle (dále jen „kotle“), jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku,

b) tlakové nádoby stabilní (dále jen „tlakové nádoby“), jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa,

c) kovové tlakové nádoby k dopravě plynů (dále jen „nádoby na plyny“), jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C, nebo plynů, u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa.

(2) Kotle se dělí do 4 tříd:

a) 1. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h,

b) 2. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW,

c) 3. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW (včetně),

d) 4. třída – parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h (včetně) nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW (včetně) a všechny ostatní kotle kapalinové.

(3) Tlakové nádoby se člení do skupin podle nejvyššího pracovního přetlaku (p) v MPa a součinu nejvyššího pracovního přetlaku a objemu (v) v litrech (dále jen „bezpečnostní součin“) takto:

a) skupinu A tvoří tlakové nádoby s nejvyšším pracovním přetlakem přesahujícím 0,2 MPa, jejichž bezpečnostní součin má hodnotu vyšší než 103,

b) skupinu B tvoří ostatní tlakové nádoby.

(4) Má-li zařízení několik tlakových prostorů, posuzuje se bezpečnostní součin každého prostoru zvlášť a zařízení se zařazuje do skupiny, která odpovídá nejvyššímu bezpečnostnímu součinu.

(5) Objem v litrech je celkový prostor určený pro pracovní látku (popřípadě látky), která je v zařízení pod přetlakem. Část tlakového prostoru, kterou zaujímají vestavby, vyzdívky, výplně a podobně, se při výpočtu objemu neodpočítává.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Vyhláška rozlišuje tři základní typy vyhrazených tlakových zařízení: parní a kapalinové kotle, tlakové nádoby stabilní a kovové tlakové nádoby k dopravě plynů.
  • Pro každý typ zařízení jsou stanoveny konkrétní technické parametry (např. přetlak, teplota, objem), které určují, zda spadá pod režim vyhrazených tlakových zařízení.
  • Kotle jsou dále rozděleny do čtyř tříd podle jmenovitého množství vyráběné páry nebo tepelného výkonu.
  • Tlakové nádoby se člení do dvou skupin (A a B) na základě nejvyššího pracovního přetlaku a tzv. bezpečnostního součinu (součin přetlaku a objemu).
  • Pokud má zařízení více tlakových prostorů, posuzuje se každý prostor zvlášť a zařízení se zařadí do skupiny odpovídající nejvyššímu bezpečnostnímu součinu.

Na co si dát pozor

  • Definice objemu pro účely výpočtu bezpečnostního součinu zahrnuje celkový prostor určený pro pracovní látku, přičemž vestavby, vyzdívky apod. se neodpočítávají.
  • Je důležité správně určit parametry zařízení (přetlak, teplota, objem) pro jeho správné zařazení do kategorie vyhrazených tlakových zařízení a následně do příslušné třídy či skupiny.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 2 VYHRAZENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ (Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti p)§ 2 (Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce)§ 6 VYHRAZENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ A JEJICH ZAŘAZEN (Vyhláška o bezpečnosti provozu technický)§ 4 (Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce)§ 4 (Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti p)