§ 295 insolvenční zákon – Dlužník…
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf InsZ § 295 zakazuje dlužníkovi a dalším vyjmenovaným osobám nabývat majetek z majetkové podstaty dlužníka, a to ani po skončení konkursu, s možností soudní výjimky. Dlužník, jeho blízcí, osoby tvořící s ním koncern a další specifikované osoby (např. vedoucí zaměstnanci, společníci, prokuristé, někteří členové věřitelského výboru) nesmí koupit majetek, který patřil do majetkové podstaty dlužníka. (§ 295 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: dlužník, soud, zaměstnanec, věřitel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „tento majetek nesmí být na ně převeden ani ve lhůtě 3 let od skončení konkursu, i když jim svědčí zákonné předkupní právo“
- Odkazuje na: § 33
- Judikatura: na § 295 odkazuje 24 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Dlužník, osoby mu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou; tento majetek nesmí být na ně převeden ani ve lhůtě 3 let od skončení konkursu, i když jim svědčí zákonné předkupní právo. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné; považují se však za platné, pokud se ten, kdo je jimi dotčen, neplatnosti nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na
a) vedoucí zaměstnance dlužníka, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, a osoby jim blízké,
b) osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost,
c) společníky dlužníka, je-li jím jiná obchodní společnost než akciová,
d) akcionáře dlužníka, kterým je akciová společnost, pokud jim patří akcie odpovídající více než desetině základního kapitálu,
e) prokuristy dlužníka,
f) členy a náhradníky věřitelského výboru, kterým schůze věřitelů neudělila souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty,
g) osoby tvořící s členy a náhradníky věřitelského výboru podle písmene f) koncern a osoby členům a náhradníkům věřitelského výboru podle písmene f) blízké.
(3) Na návrh osob uvedených v odstavci 1 nebo v odstavci 2 písm. a) až e) a po vyjádření věřitelského výboru může insolvenční soud v odůvodněných případech povolit výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty. Má-li k nabytí tohoto majetku dojít až po skončení konkursu, rozhodne o tomto návrhu insolvenční soud samostatně a tuto výjimku může v takovém případě povolit i osobám uvedeným v odstavci 2 písm. f) a g); proti jeho rozhodnutí může podat odvolání jen osoba, která návrh podala.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dlužník, jeho blízcí, osoby tvořící s ním koncern a další specifikované osoby (např. vedoucí zaměstnanci, společníci, prokuristé, někteří členové věřitelského výboru) nesmí koupit majetek, který patřil do majetkové podstaty dlužníka.
- Tento zákaz platí i pro dražby a trvá dokonce 3 roky po skončení konkursu.
- Právní úkony, které by tento zákaz porušily, jsou neplatné, ale pouze pokud se na ně dotčená osoba odvolá.
- Insolvenční soud může v odůvodněných případech povolit výjimku z tohoto zákazu, a to na návrh dotčených osob a po vyjádření věřitelského výboru.
Na co si dát pozor
- Neplatnosti právního úkonu se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil.
- Pokud má k nabytí majetku dojít až po skončení konkursu, může soud povolit výjimku i pro členy a náhradníky věřitelského výboru a osoby s nimi spojené.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 295
Jak soudy aplikují § 295
K námitce, že kupní smlouva je v rozporu s dobrými mravy proto, že kupujícím byla osoba personálně propojená s notářkou, jejímž klientem byl právě zajištěný věřitel C, odvolací soud správně odkázal na § 295 insolvenčního zákona, ze kterého zřetelně vyplývá, že smlouva nebyla uzavřena s žádnou ze zde vyjmenovaných osob (pro něž platí zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty).
Na tomto základě insolvenční soud – vycházeje z § 2 písm. d), § 159 odst. 1 písm. g), § 192 odst. 1, § 200, § 246 odst. 4 a § 295 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), z § 527 odst. 1, § 547 a § 580 odst. 1 o. z. a z § 224 odst. 1 a 2 trestního zákoníku – dospěl k následujícím právním závěrům: a) Zástavní smlouvy i „aval“ směnky jsou „úkony určitými a srozumitelnými“. b) V době podpisu zástavních smluv a avalu směnky měl dlužník závazky vůči …
Odvolací soud neshledal důvodnou námitku odvolatelky, že vydražitelka je osobou vyloučenou z nabývání majetku náležejícího do majetkové podstaty ve smyslu § 295 odst. 2 písm. g) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), z důvodu, že za vydražitelku dražil Dušan Telička, jenž v insolvenčním řízení zastupoval společnost Castum Credit a. s., která byla členkou věřitelského výboru.