Co § 31 znamená v praxi?

Národní shromáždění si pro svou práci vytváří specializované skupiny poslanců, které se zaměřují na konkrétní oblasti, jako je například mandátová a imunitní problematika, zahraniční vztahy nebo rozpočet. Zákon přímo vyjmenovává jedenáct konkrétních výborů, které musí být zřízeny, což zajišťuje pokrytí klíčových oblastí státní správy a společenského života. Kromě povinně zřizovaných výborů má Národní shromáždění možnost zřídit i další výbory, pokud to aktuální potřeby vyžadují, což umožňuje flexibilní reakci na nové výzvy. Členy těchto výborů jsou vždy poslanci Národního shromáždění, což zaručuje jejich přímou vazbu na zákonodárný sbor a podílení se na jeho činnosti.

§ 31

§ 31 zákon o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění – Výbory Národního shromáždění

Zákon o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění · 183/1964 Sb. · Pracovní právo

Stručně: Paragraf 31 zákona č. 183/1964 Sb. stanoví, že Národní shromáždění zřizuje jako své pracovní a iniciativní orgány výbory pro hlavní úseky státní a společenské činnosti, přičemž specifikuje jejich seznam a možnost zřízení dalších výborů, jejichž členové jsou voleni z poslanců. (§ 31 zákona č. 183/1964 Sb., zákon o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

Předmět úpravy: Výbory Národního shromáždění
Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k 7. 10. 2026
Zdroj: e-Sbírka, 183/1964 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Národní shromáždění zřizuje pro hlavní úseky státní a společenské činnosti jako své pracovní a iniciativní orgány výbory Národního shromáždění.

(2) Národní shromáždění zřizuje tyto výbory:

a) výbor mandátový a imunitní,

b) výbor ústavně právní,

c) výbor pro národní výbory,

d) výbor zahraniční,

e) výbor pro plán a rozpočet,

f) výbor průmyslový pro hlavní výrobní odvětví a dopravu,

g) výbor pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje,

h) výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví,

ch) výbor pro zemědělství a výživu,

i) výbor kulturní,

j) výbor zdravotní.

výbor branný a bezpečnostní.

(3) V případě potřeby může Národní shromáždění zřídit další výbory.

(4) Členové výborů jsou voleni z poslanců Národního shromáždění. Počet členů jednotlivých výborů určuje Národní shromáždění.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

Národní shromáždění si pro svou práci vytváří specializované skupiny poslanců, které se zaměřují na konkrétní oblasti, jako je například mandátová a imunitní problematika, zahraniční vztahy nebo rozpočet.
Zákon přímo vyjmenovává jedenáct konkrétních výborů, které musí být zřízeny, což zajišťuje pokrytí klíčových oblastí státní správy a společenského života.
Kromě povinně zřizovaných výborů má Národní shromáždění možnost zřídit i další výbory, pokud to aktuální potřeby vyžadují, což umožňuje flexibilní reakci na nové výzvy.
Členy těchto výborů jsou vždy poslanci Národního shromáždění, což zaručuje jejich přímou vazbu na zákonodárný sbor a podílení se na jeho činnosti.

Na co si dát pozor

Zákon jasně stanovuje, že výbory jsou „pracovní a iniciativní orgány“, což naznačuje jejich aktivní roli při přípravě a projednávání záležitostí.
Počet členů jednotlivých výborů není pevně dán zákonem, ale určuje ho samotné Národní shromáždění, což dává prostor pro přizpůsobení velikosti výborů jejich pracovní náplni.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 8 (Zákon Slovenské národní rady o Komisi Sl)§ 28 (Zákon o jednacím a pracovním řádu Národn)§ 15 Plánovací proces (Vládní vyhláška o plánovitém řízení náro)§ 22 (Zákon o jednacím a pracovním řádu Národn)