184/1969 Sb. · 28 paragrafů
(1) Pojišťovna není povinna plnit, jestliže výše plnění za škody na všech movitých věcech zemědělské organizace, vzniklé z téže pojistné události anebo v přímé souvislosti s ní, nepřevýší celkem částku 1000 Kčs.
(2) Týká-li se pojistná událost peněz, je pojišťovna povinna plnit, jen pokud je měla zemědělská organizace u sebe v souladu s předpisy o pokladních operacích, a to
a) bez omezení, byly-li uloženy v ohnivzdorné pokladně,
b) nejvýše do 10 000 Kčs v ostatních případech.
5. Zvířata
(1) Bylo-li zvíře některou z událostí uvedených v § 1 usmrceno nebo v přímé souvislosti s některou z těchto událostí uhynulo, bylo nutně poraženo anebo se ztratilo, je pojišťovna povinna vyplatit částku, odpovídající ceně, kterou mělo zvíře bezprostředně před pojistnou událostí; tuto částku sníží o cenu zbytků.
(2) Pojišťovna není povinna plnit, jestliže výše plnění za škody na všech zvířatech zemědělské organizace, vzniklé z téže pojistné události anebo v přímé souvislosti s ní, nepřevýší celkem částku 1000 Kčs.
6. Zvláštní případy plnění
(1) Učinila-li zemědělská organizace opatření, která mohla vzhledem k okolnostem případu považovat za nutná k odvrácení bezprostředně hrozící pojistné události nebo která učinila ke zmírnění následků pojistné události, je pojišťovna povinna uhradit jí náklady, které na taková opatření vynaložila, byly-li úměrné ceně pojištěné věci.
(2) Pojišťovna však není povinna uhradit náklady na obvyklou údržbu nebo ošetřování pojištěné věci. Rovněž není povinna uhradit náklady spojené s odvozem zvířat nebo masa nutně poražených zvířat na sanitní jatky.
Pojišťovna je povinna uhradit zemědělské organizaci přiměřené náklady, které byla povinna vynaložit z důvodů bezpečnostních, hygienických nebo z jiného společenského nebo obdobného zájmu na odklizení zbytků pojištěné věci, poškozené nebo zničené pojistnou událostí.
(1) Zemědělská organizace je povinna písemně hlásit pojišťovně, že nastala pojistná událost, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 8 dnů ode dne, kdy se o tom dověděla; na požádání pojišťovny je povinna předložit doklady potřebné ke zjištění rozsahu pojistné události.
(2) Pracovníci pojišťovny zjišťují za součinnosti zemědělské organizace příčiny škody a její rozsah. O výsledcích tohoto zjištění se pořizuje zápis, který podepíší obě strany; jeden jeho stejnopis se ponechá u zemědělské organizace.
Porušila-li zemědělská organizace povinnosti stanovené právními předpisy k ochraně majetku před škodami nebo povinnosti stanovené v § 21odst. 1 a mělo-li to vliv na vznik pojistné události nebo na zjištění rozsahu jejích následků, je pojišťovna oprávněna plnění přiměřeně snížit, nejvýše však o 20 %; bylo-li však toto porušení vědomé nebo nebylo-li splněno pojišťovnou požadované odstranění závad, je pojišťovna oprávněna plnění snížit až o 50 %.
(1) Šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti pojišťovny plnit musí být provedeno bez zbytečného odkladu a je skončeno podpisem závěrečného prohlášení v zápisu pořízeném podle § 21 odst. 2. Plnění pojišťovny je splatné do 15 dnů od podpisu závěrečného prohlášení.
(2) Nemůže-li být šetření skončeno do jednoho měsíce po tom, kdy se pojišťovna o pojistné události dověděla, je pojišťovna povinna poskytnout zemědělské organizaci přiměřenou zálohu, a to do 15 dnů ode dne, kdy zemědělská organizace o zálohu požádala.
(3) Je-li pojišťovna s placením v prodlení, je povinna zaplatit zemědělské organizaci poplatek z prodlení ve výši 1/2 promile z dlužné částky za každý den prodlení, počínajíc desátým dnem po splatnosti; poplatek menší než 100 Kčs se neuhrazuje.
Vzájemné splatné pohledávky uvedené V § 6 a v § 23 lze vyrovnat započtením.
(1) Majetkem podle § 1 se pro účely této vyhlášky rozumí majetek, který zemědělská organizace
a) má ve vlastnictví nebo ve správě,
b) má v trvalém užívání podle předpisů o správě národního majetku,
c) užívá na základě opatření vydaného podle vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby,
d) užívá podle dohody o dočasném užívání věci s jejím vlastníkem (správcem), na nějž se nevztahuje zákonné pojištění.
Tímto majetkem se rozumějí i zemědělské plodiny pěstované zemědělskou organizací.
(2) Za škody na věcech uvedených v odstavci 1 písm. d) je pojišťovna povinna plnit pouze tehdy, jestliže zemědělská organizace je povinna vlastníku (správci) věci nahradit škodu vzniklou pojistnou událostí. Plnění nesmí přesahovat náhradu škody, kterou zemědělská organizace je povinna poškozenému zaplatit.
Pokud pojištění, na které se vztahuje tato vyhláška, není touto vyhláškou upraveno, řídí se toto pojištění ustanoveními občanského zákoníku, hospodářského zákoníku a předpisů vydaných k provedení těchto zákonů pro obor pojištění.*)
S platností pro Slovenskou socialistickou republiku se zrušuje vyhláška č. 106/1966 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění socialistických zemědělských organizací.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1970.
Ministr:
Gajdošík v. r.
Příloha k vyhlášce č. 184/1969 Sb.
1. Šlechtitelské a semenářské podniky a semenářské státní statky podřízené oborovému ředitelství Slovosivo v Bratislavě;
Velkovýkrmny – státní statky, podřízené oborovému podniku Velkovýkrmny Praha-Řepy;
Plemenářské podniky podřízené generálnímu ředitelství Státních plemenářských podniků v Bratislavě.
2. Společné družstevní podniky, pokud provozují zemědělskou činnost.
3. Školní statky středních zemědělských technických škol, zemědělských mistrovských škol, zemědělských odborných učilišť a školní zemědělské podniky vysokých škol zemědělských.
4. Národní podniky Vojenské lesy a statky.
5. Statek stálé celostátní zemědělské výstavy v Nitře.
6. Lesnicko-zemědělský závod Medzilaborce.
*) Cenou se rozumí cena včetně všech případných příplatků (i diferenciálních) platná v době zjišťování podkladů pro výpočet pojistného.
*) § 345 až § 370 obč. zákoníku č. 40/1964 Sb., § 358 až § 360 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., vyhláška min. financí č. 48/1964 Sb., o poj. podmínkách pro pojištění majetku.