§ 32 Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o požadavcích na zajištění radiační ochrany – Podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při uvádění radionuklidů do životního prostředí

§ 32 Podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při uvádění radionuklidů do životního prostředí (1) Látky, materiály a předměty, jejichž obsah radionuklidů nebo jejichž povrchové znečištění radionuklidy překračuje uvolňovací úrovně uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), lze uvést do životního prostředí jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení Úřadu k uvádění radionuklidů do životního prostředí podle § 9 odst. 1 písm. h) zákona, případně dalších povolení vydávaných se souhlasem Úřadu podle zvláštních předpisů.7) (2) Uvádění do životního prostředí látek, materiálů a předmětů obsahujících radionuklidy nebo jimi znečištěných lze povolit, jen pokud s tím spojené průměrné efektivní dávky u příslušné kritické skupiny obyvatel nepřesáhnou 250 µSv ročně. (3) Řízené vypouštění látek obsahujících radionuklidy do ovzduší lze povolit, pouze pokud je smíšením s jinými odpadními plyny a následným rozptýlením v atmosféře zajištěno, že u příslušné kritické skupiny obyvatel roční efektivní dávky v důsledku těchto výpustí do ovzduší nepřekročí v průměru 200 µSv. (4) Řízené vypouštění látek obsahujících radionuklidy do vod lze povolit, pouze pokud je smíšením s jinými odpadními vodami a následným rozptýlením zajištěno, že u příslušné kritické skupiny obyvatel roční efektivní dávky v důsledku těchto výpustí do vod nepřekročí v průměru 50 µSv. (5) Pokud při uvádění radionuklidů do životního prostředí by mohlo dojít u kritické skupiny obyvatel k ozáření převyšujícímu jednu dvacetinu základních limitů obecných, prokazuje se optimalizace radiační ochrany kvantitativní studií, ve které se zhodnotí přínosy a rizika zvoleného postupu a provede se jeho srovnání s možnými alternativními přístupy.