Zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče

(1) Za majetek zestátněný podle tohoto zákona, s výjimkou majetku svazků lidové správy, majetku sloužícího provozu dosavadních veřejných nemocnic provozovaných podle zákona ze dne 5. března 1888, č. 19 č. z. z., kterým se upravují právní poměry v. v. nemocnic v Čechách, nebo provozu všeobecné nemocnice v Praze, přísluší náhrada ve výši obecné ceny majetku. Od obecné ceny se odečtou podpory poskytnuté vlastníku nebo provozovateli nebo jejich právním předchůdcům z veřejných prostředků nebo z prostředků nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění na stavební a nestavební investice. Ministerstvo zdravotnictví může rozhodnouti, že se od obecné ceny odečte hodnota darů a odkazů, poskytnutých vlastníku nebo provozovateli nebo jejich právním předchůdcům ve prospěch zestátněného ústavu. Jinak platí o náhradě přiměřeně ustanovení §§ 7 až 11 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 114 Sb. (dále jen „dekret“).

(2) Stát uhradí Fondu znárodněného hospodářství náklady spojené s poskytnutím náhrady za majetkové podstaty zestátněné podle tohoto zákona, a to podle plánu, na němž se dohodnou ministři zdravotnictví a financí.

(3) Za majetek uvedený v § 2, odst. 2 se národnímu podniku náhrada neposkytuje.

(1) Zaměstnanci zestátněných ústavů přecházejí dnem zestátnění do služeb státu a zařadí se podle příslušných předpisů o státních zaměstnancích; zařazení provede ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.

(2) Vláda vydá nařízením předpisy o zhodnocení předchozí služební činnosti zaměstnanců převzatých státem, při čemž může stanoviti odchylky z ustanovení odstavce 1 až do provedení všeobecné úpravy platů zaměstnanců státních léčebných a ošetřovacích ústavů.

Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, kterých je třeba k provedení části I a k úpravě organisace ústavů podle části II, jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

Jednání příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných trestá okresní národní výbor, nejde-li o čin přísněji trestný, pokutou do 100.000 Kčs nebo trestem na svobodě do jednoho roku. Zároveň s pokutou se vyměří pro případ nedobytnosti náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do jednoho roku. Vyměří-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem na svobodě přesahovati dobu jednoho roku.

O zatímní správě zestátněných a konfiskovaných léčebných a ošetřovacích ústavů platí přiměřeně ustanovení §§ 12 a 13 zákona č. 125/1948 Sb.

Dokud nenabude účinnosti zákon předvídaný ustanovením § 176, odst. 3 ústavy Československé republiky, přísluší působnost, vyhrazená tímto zákonem krajským národním výborům, zemským národním výborům, na Slovensku pověřenectvu zdravotnictví.

(1) Ustanovení tohoto zákona s výjimkou části II se vztahují i na vojenské léčebné a ošetřovací ústavy; působnost, která podle ustanovení části I přísluší ministru (ministerstvu) zdravotnictví, náleží u vojenských léčebných a ošetřovacích ústavů ministru (ministerstvu) národní obrany.

(2) Organisace, správa a provoz vojenských léčebných a ošetřovacích ústavů se řídí zvláštními předpisy.

(3) Vojenské léčebné a ošetřovací ústavy mohou poskytovati ústavní péči i osobám, na které se nevztahuje vojenská nemocenská péče. Osobám podléhajícím vojenské nemocenské péči může býti poskytnuta ústavní péče v civilních státních léčebných a ošetřovacích ústavech. Rozsah a úhradu ústavní péče poskytované podle tohoto odstavce stanoví ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvy národní obrany, sociální péče a financí. Povaha a rozsah této péče se řídí výlučně zdravotním stavem ošetřované osoby; je proto zakázáno rozdělovati ošetřované osoby do t. zv. tříd nebo poskytovati přednostní ústavní péči podle výše úplaty.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů, které odporují tomuto zákonu.

Ustanovení tohoto zákona se použije i na případy zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů, provedené podle jiných předpisů po 1. lednu 1948.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři zdravotnictví, sociální péče, národní obrany, vnitra a financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Nosek v. r.,

též za ministra arm. gen. Svobodu

Dr. Dolanský v. r.

Kliment v. r.

za ministra Erbana

Plojhar v. r.