Zákon o hazardních hrách

(1) Obecní úřad nahradí dosavadní povolení k umístění herního prostoru novým, pokud

a) provozovatel podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně může dojít až na základě změny povolení k umístění herního prostoru, nebo

b) dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v povolení k umístění herního prostoru.

(2) Nové povolení k umístění herního prostoru podle odstavce 1 se vydává nejdéle na dobu trvání právních účinků původního povolení k umístění herního prostoru.

(3) K nahrazení dosavadního povolení k umístění herního prostoru novým obecní úřad přistoupí pouze tehdy, jsou-li i nadále splněny podmínky pro vydání povolení k umístění herního prostoru.

(4) V odůvodnění nového povolení se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu povolení.

(1) Zjistí-li obecní úřad, že nejsou splněny podmínky stanovené pro vydání povolení k umístění herního prostoru, vyzve provozovatele k jejich splnění v jím stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Má-li obecní úřad pochybnosti o tom, zda provozovatel splňuje podmínky stanovené pro povolení k umístění herního prostoru, vyzve provozovatele k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek.

(3) Obecní úřad zruší povolení k umístění herního prostoru z moci úřední,

a) nezajistí-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto povolení,

b) nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2,

c) nedoloží-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto povolení,

d) poruší-li provozovatel opakovaně nebo závažným způsobem povinnosti stanovené

1. tímto zákonem nebo

2. základním povolením k provozování daného druhu hazardní hry nebo

e) přestane-li provozovatel splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro toto povolení a nelze-li postupovat podle odstavce 1.

(4) Obecní úřad zruší povolení k umístění herního prostoru na žádost provozovatele.

Povolení k umístění herního prostoru zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo

b) zrušením nebo zánikem základního povolení k provozování daného druhu hazardní hry.

Ohlášení podléhají tyto druhy hazardních her:

a) tombola, u níž výše herní jistiny činí více než 200 000 Kč,

b) turnaj malého rozsahu.

Hazardní hry se ohlašují obecnímu úřadu obce, na jejímž území má být hazardní hra provozována, a to nejméně 30 dní přede dnem předpokládaného zahájení provozování hazardní hry.

(1) Ohlášení musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat

a) název a popis ohlašované hazardní hry,

b) adresu místa, kde bude ohlašovaná hazardní hra provozována,

c) dobu, po kterou bude ohlašovaná hazardní hra provozována, stanovenou přesným dnem jejího zahájení a ukončení,

d) určení osoby, která bude zajišťovat řádný průběh hazardní hry a dodržování podmínek stanovených tímto zákonem,

e) herní plán,

f) v případě tomboly identifikační údaje notáře, který osvědčí průběh slosování.

(2) Za každou jednotlivou hazardní hru se podává samostatné ohlášení.

(1) Obecní úřad zakáže provozování ohlašované hazardní hry, nesplňuje-li podmínky stanovené tímto zákonem. Rozhodnutí podle věty první je prvním úkonem v řízení.

(2) O zákazu provozování ohlašované hazardní hry rozhodne obecní úřad bezodkladně, nejpozději do 15 dnů ode dne ohlášení se všemi náležitostmi stanovenými v § 107.

(3) Rozhodnutí o zákazu provozování ohlašované hazardní hry se oznamuje vyvěšením na úřední desce obecního úřadu a současně jej obecní úřad zašle ohlašovateli na vědomí.

(1) Provozovatel je povinen oznámit údaje k technickému zabezpečení výkaznictví a změnu v těchto údajích.

(2) Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel povinen učinit ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 5 dní přede dnem, kdy má být poprvé poskytnuto výkaznictví nebo kdy má ke změně dojít.

(3) Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel povinen učinit vůči celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla provozovatele. Nemá-li provozovatel sídlo na území České republiky, je k tomuto oznámení místně příslušný Celní úřad v Plzni.

(1) Z výkaznictví musí být zřejmý chronologický přehled o herních a finančních datech v rozsahu stanoveném ve vyhlášce.

(2) Herními a finančními daty jsou data poskytující přehled o finančních tocích a herních procesech souvisejících s danou hazardní hrou.

(1) Provozovatel poskytuje výkaznictví prostřednictvím zabezpečeného dálkového přístupu ke svému serveru, a to ve formě automatizovaného výstupu ve stanoveném rozsahu, formátu a struktuře za vykazované období v délce stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina.

(2) Automatizovaný výstup se poskytuje ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina.

(3) Poskytování jednotlivého automatizovaného výstupu může provozovatel ukončit v okamžiku, kdy je mu postupem podle vyhlášky automatizovaně potvrzeno jeho převzetí.

(4) Celní úřad se pokusí získat jednotlivý automatizovaný výstup do 30 dní ode dne, kdy má být tento výstup poskytnut. To neplatí v případě živelní pohromy nebo jiné mimořádné události.

(5) Výkaznictví je provozovatel povinen poskytovat celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla provozovatele. Nemá-li provozovatel sídlo na území České republiky, je k poskytování výkaznictví místně příslušný Celní úřad v Plzni.

(1) Provozovatel je povinen opravit formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 pracovní den ode dne, kdy byly tyto chyby automatizovaně vytknuty.

(2) Provozovatel může opravit jiné než formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 7 dní ode dne poskytnutí výkaznictví, za podmínek stanovených v této vyhlášce.

(3) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her může provozovateli rozhodnutím uložit povinnost k odstranění chyby ve výkaznictví.

(1) Fyzická osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her oprávněná k tomu podle vnitřních předpisů tohoto orgánu nebo pověřená vedoucím tohoto orgánu (dále jen „oprávněná úřední osoba“), provozovatel, fyzická osoba činná pro provozovatele a fyzická osoba zapsaná v rejstříku jsou vázáni povinností mlčenlivosti o tom, co se z výkaznictví nebo z rejstříku dozvěděli o poměrech jiných osob. To neplatí pro

a) provozovatele, pokud jde o informace získané nebo použité při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, který se ho dotýká, s výjimkou informací o fyzické osobě zapsané v rejstříku,

b) fyzickou osobu zapsanou v rejstříku, pokud jde o informace získané nebo použité při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, který se jí dotýká.

(2) Každý může zprostit fyzickou osobu bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her, provozovatele nebo jinou osobu povinnosti mlčenlivosti ohledně údajů, které se ho týkají, a údajů, které byly využity při dokazování jeho povinností v oblasti hazardních her, s uvedením rozsahu údajů a účelu zproštění. Zanikne-li tato osoba bez právního nástupce, nebo zemře-li bez dědice, má oprávnění ke zproštění povinnosti mlčenlivosti ministr financí.

(3) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na informace veřejně známé, nebo které jsou veřejnosti dostupné z informačních systémů veřejné správy.

(4) Porušením povinnosti mlčenlivosti není zveřejnění zobecněných informací získaných při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, z nichž nevyplývá, které osoby se týkají.

(5) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li oprávněná úřední osoba informace

a) oprávněné úřední osobě téhož nebo jiného orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her pro výkon jeho pravomoci,

b) oprávněné úřední osobě při plnění povinností ve věcech archivnictví nebo

c) provozovateli, fyzické osobě pro něj činné nebo fyzické osobě zapsané v rejstříku v rozsahu, v jakém jsou jejich práva a povinnosti dotčena výkonem státní správy v oblasti provozování hazardních her.

(1) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku

a) správci daně,

b) Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,

c) soudu, jde-li o

1. řízení vedené z podnětu provozovatele ve věci dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,

2. uplatnění práva orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her,

d) České obchodní inspekci pro plnění konkrétního úkolu při výkonu dozoru nad dodržováním povinností podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele v oblasti provozování hazardních her,

e) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu a pokud jsou oprávněny kontrolovat výkon státní správy v oblasti provozování hazardních her,

f) příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,

g) Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle jiného právního předpisu,

h) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě České republiky, Ministerstvu vnitra nebo Policii České republiky při provádění úkonů bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.

(2) O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán

a) některý z trestných činů v oblasti provozování hazardních her, který se týká porušení povinnosti stanovené tímto zákonem,

b) trestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činem, nebo

c) některý z trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činů úředních osob, některý z trestných činů úplatkářství a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.

(3) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her má oznamovací povinnost podle trestního řádu, pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů podle odstavce 2.

(1) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her poskytne informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku k účelu a v rozsahu vymezeném zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí tento orgán podle formy poskytnutí protokol nebo písemný záznam.

(2) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her může poskytovat informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi tímto orgánem, který informace shromažďuje, a příslušným orgánem veřejné moci.

(1) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě.

(2) Osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her, je mohou využít pouze pro zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se považuje rovněž využití informací získaných při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu.

(4) Povinnost mlčenlivosti oprávněné úřední osoby nezaniká, jestliže se tato osoba přestane podílet na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her.

O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li provozovatel nebo osoba pro něj činná informace podle § 11 nebo informace o fyzické osobě zapsané v rejstříku

a) správci daně,

b) Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,

c) správním orgánům vykonávajícím působnost podle tohoto zákona,

d) soudům pro účely soudního řízení,

e) orgánům činným v trestním řízení,

f) Probační a mediační službě pro účely výkonu její činnosti, nebo

g) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské službě České republiky, Ministerstvu vnitra nebo Policii České republiky při provádění úkonů bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.

(1) Provozovatel je povinen zajistit, aby hazardní hra uvedená v § 3 odst. 2 písm. a) až f), internetová hra a zařízení, jejichž prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, splňovaly požadavky podle tohoto zákona.

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny technické požadavky na přístroje a zařízení a kontrola nad jejich dodržováním stanovené zákonem upravujícím elektronickou komunikaci2) a právními předpisy upravujícími technické požadavky na výrobky3).

(3) Hazardní hru, internetovou hru a zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, může provozovatel provozovat pouze, pokud

a) neuplynula doba platnosti dokumentu o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti,

1. na základě kterých bylo vydáno základní povolení a povolení k umístění herního prostoru, nebo

2. které jsou předloženy podle § 87 odst. 2 nebo 3,

b) mají vlastnosti podle platného dokumentu o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti.

(4) Odstavec 3 se nepoužije, pokud se dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti k dané hazardní hře, internetové hře nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, nevydávají.

(1) Provozovatel je povinen vést v evidenci oprav a jiných změn přehled všech oprav a jiných změn hazardní hry a zařízení, jejichž prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány.

(2) U jednotlivé opravy nebo jiné změny se v evidenci podle odstavce 1 uvede alespoň

a) datum a čas, kdy k opravě nebo jiné změně došlo,

b) stručný popis opravy nebo jiné změny,

c) zda byla oprava nebo jiná změna provedena

1. při bezodkladném zásahu podle § 109b, nebo

2. jako změna malého rozsahu podle § 109c,

d) identifikační údaje podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby, které provedly opravu nebo jinou změnu,

e) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis fyzické osoby odpovědné za provedení opravy nebo jiné změny jménem osoby podle písmene d),

f) identifikační údaje osoby pověřené provozovatelem k vedení evidence.

(3) Provozovatel je povinen uchovávat alespoň následující doklady vztahující se k evidenci podle odstavce 1:

a) dokument prokazující způsobilost osoby podle odstavce 2 písm. d) a

b) pověření osoby podle odstavce 2 písm. f).

(4) Provozovatel je povinen poskytnout kopii evidence podle odstavce 1 pověřené osobě pro účely odborného posuzování a osvědčování a pro účely sestavení zprávy o posouzení změn. To neplatí pro živou hru neprovozovanou jako internetová hra. Při poskytnutí evidence je v ní provozovatel povinen uvést datum a čas jejího poskytnutí a vyznačit tuto skutečnost u poslední evidované opravy nebo změny.

(5) Pokud se evidence podle odstavce 1 vztahuje k hazardní hře nebo zařízení, které jsou provozovány v herním prostoru, musí v něm být přístupná tak, aby do ní dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu jeho provozní doby.

(6) Provozovatel je povinen uchovávat evidenci podle odstavce 1 po dobu 3 let ode dne provedení posledního zápisu.

(1) Provozovatel je oprávněn provést bezodkladný zásah do hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), internetové hry nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, pokud

a) následkem nepředvídatelné události dojde k bezprostřednímu ovlivnění provozování hazardní hry tak, že dochází k provozování hazardní hry v rozporu s tímto zákonem, základním povolením nebo schváleným herním plánem,

b) událost podle písmene a) nebylo možné odhalit při odborném posuzování a osvědčování, při nichž byl vydán dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti,

c) událost podle písmene a) nezpůsobil vlastním zaviněním sám provozovatel a

d) před jeho provedením nebo nejpozději do 24 hodin po jeho provedení oznámí bezodkladný zásah ministerstvu.

(2) Bezodkladný zásah podle odstavce 1 může spočívat pouze v odvrácení následků události podle odstavce 1 písm. a) nebo k jejich zmírnění, nelze-li důsledky této události odvrátit nebo zmírnit jiným způsobem, který by nevedl k nutnosti změny základního povolení. Bezodkladným zásahem podle odstavce 1 nesmí provozovatel způsobit následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než následek, kterému bylo zamezováno nebo který byl zmírňován.

(3) V oznámení podle odstavce 1 písm. d) provozovatel vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvede

a) číslo jednací základního povolení,

b) popis nepředvídané události a následku podle odstavce 1 písm. a),

c) stručný popis bezodkladného zásahu a

d) datum a čas zahájení bezodkladného zásahu.

(4) Provozovatel je povinen do 3 měsíců ode dne, kdy učinil oznámení podle odstavce 1 písm. d), podat žádost o změnu základního povolení podle § 102 odst. 1 písm. a) bodu 2. K žádosti provozovatel přiloží dokument o odborném posouzení, osvědčení provozuschopnosti a vyjádření pověřené osoby, zda k odvrácení nebo zmírnění události podle odstavce 1 písm. a) bylo nutné provést bezodkladný zásah, není-li toto vyjádření již obsaženo v dokumentu o odborném posouzení. Nejsou-li k žádosti přiloženy tyto dokumenty, řízení o žádosti není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží.

(1) Provozovatel je oprávněn provést změnu malého rozsahu v hazardní hře podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), internetové hře nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány.

(2) Změnou malého rozsahu podle odstavce 1 je taková změna, která nemá vliv na plnění požadavků podle § 109 odst. 1. V pochybnostech, zda jednotlivá změna je změnou malého rozsahu, platí, že tato změna není změnou malého rozsahu.

(3) Změny malého rozsahu nejsou oznamovanými skutečnostmi podle § 86.

(4) Pokud provozovatel provede změnu podle odstavce 1 v průběhu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců ode dne, kdy byl vydán dokument o odborném posouzení, osvědčení o provozuschopnosti nebo zpráva o posouzení změn, podle toho, který den nastane později, je povinen do 14 dnů od konce tohoto období podat žádost o posouzení všech změn, ke kterým došlo v tomto období, pověřenou osobou. Pověřená osoba je povinna vydat výstupní dokument posuzování těchto změn do 90 dnů ode dne, kdy jí tato žádost došla. Neposkytne-li provozovatel pověřené osobě součinnost umožňující v této lhůtě dostatečně posoudit provedenou změnu, platí, že nejde o změnu malého rozsahu. Výstupním dokumentem posuzování těchto změn je zpráva o posouzení změn, ve které pověřená osoba uvede, zda tyto změny

a) byly změnami malého rozsahu a

b) jsou ve svém souhrnu změnou malého rozsahu.

(5) Provozovatel je povinen do 14 dnů ode dne, kdy pověřená osoba vydala zprávu o posouzení změn, tuto zprávu předat ministerstvu. Pokud ze zprávy vyplývá, že byla provedena změna, která není změnou malého rozsahu, nebo že byly provedeny změny, které ve svém souhrnu nejsou změnou malého rozsahu, je provozovatel povinen do 3 měsíců ode dne předání zprávy podat žádost o změnu základního povolení podle § 102 odst. 1 písm. a) bodu 3. K žádosti provozovatel přiloží dokument o odborném posouzení a osvědčení provozuschopnosti. Nejsou-li k žádosti přiloženy tyto dokumenty, řízení není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží.

(1) Výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení, jejichž předmětem je ověření splnění povinnosti podle § 109 odst. 1 s výjimkou živé hry neprovozované jako internetová hra, vydává právnická osoba se sídlem v České republice nebo jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pověřená ministerstvem (dále jen „pověřená osoba“).

(2) O vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování rozhoduje ministerstvo na žádost.

(3) Podmínkou pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování je

a) bezúhonnost,

b) akreditace pro odborné posuzování, zkoušení a inspekci technických herních zařízení a

c) zajištění řádného výkonu odborného posuzování a osvědčování.

(4) Podmínku podle odstavce 3 písm. a) musí splňovat

a) žadatel,

b) člen statutárního orgánu žadatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,

c) člen dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu žadatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,

d) prokurista žadatele a

e) skutečný majitel žadatele.

(5) K žádosti o pověření k odbornému posuzování a osvědčování žadatel přiloží

a) seznam osob, které jsou

1. členem žadatele,

2. členem statutárního orgánu žadatele,

3. členem dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu žadatele,

4. prokuristou žadatele,

5. skutečným majitelem žadatele,

b) identifikační údaje všech osob podle písmene a),

c) doklady o bezúhonnosti všech osob podle odstavce 4; to neplatí v případě osoby, jejíž bezúhonnost může ministerstvo automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup, pokud ministerstvo tuto skutečnost zveřejní na svých internetových stránkách,

d) doklady o bezúhonnosti osoby v cizím státě nebo čestná prohlášení o bezúhonnosti pro všechny osoby podle odstavce 4, které musí podle tohoto zákona být bezúhonné také ve vztahu k cizímu státu,

e) doklad o akreditaci podle odstavce 3 písm. b) a

f) dokumentaci prokazující skutečnosti podle odstavce 3 písm. c).

(6) Dokument přiložený k žádosti o pověření k odbornému posuzování a osvědčování nesmí být ke dni podání žádosti starší

a) 30 dnů, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. c),

b) 3 měsíců, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. a), b) nebo d).

(7) Ministerstvo vydá pověření k odbornému posuzování a osvědčování nejdéle na dobu 5 let, ve kterém stanoví rozsah pověření a podmínky výkonu odborného posuzování a osvědčování tak, aby byl zajištěn jejich řádný výkon.

(1) Pověřená osoba je povinna oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu všechny změny skutečností, na základě kterých bylo vydáno pověření k odbornému posuzování a osvědčování, a předložit o nich doklady do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(2) Oznamovací povinnost pověřené osoby se nevztahuje na údaje, které má ministerstvo k dispozici, nebo jejichž změnu může automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.

(3) Na doklad o bezúhonnosti předložený podle odstavce 1 se použije § 110 odst. 6 obdobně. Stáří dokladu se při tom posuzuje ve vztahu ke dni jeho předložení.

(1) Ministerstvo nahradí dosavadní pověření k odbornému posuzování a osvědčování novým, pokud

a) pověřená osoba podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně může dojít až na základě změny pověření k odbornému posuzování a osvědčování,

b) dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v pověření k odbornému posuzování a osvědčování, nebo

c) jím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky pro řádný výkon odborného posuzování a osvědčování stanovené v dosavadním pověření k odbornému posuzování a osvědčování.

(2) Nové pověření k odbornému posuzování a osvědčování podle odstavce 1 se vydává nejdéle na dobu trvání právních účinků původního pověření k odbornému posuzování a osvědčování.

(3) K nahrazení dosavadního pověření k odbornému posuzování a osvědčování novým ministerstvo přistoupí pouze tehdy, jsou-li i nadále splněny podmínky pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování.

(4) V odůvodnění nového pověření k odbornému posuzování a osvědčování se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu pověření k odbornému posuzování a osvědčování.

(1) Zjistí-li ministerstvo, že pověřená osoba přestane splňovat podmínky stanovené pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování, vyzve pověřenou osobu k jejich splnění ve stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Má-li ministerstvo pochybnosti o tom, zda pověřená osoba splňuje podmínky stanovené pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování, vyzve pověřenou osobu k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek.

(3) Ministerstvo zruší pověření k odbornému posuzování a osvědčování z moci úřední,

a) nezajistí-li pověřená osoba na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto pověření,

b) nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2,

c) nedoloží-li pověřená osoba na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto pověření,

d) vyjdou-li dodatečně najevo skutečnosti, pro které by nebylo možné pověření k odbornému posuzování a osvědčování udělit,

e) poruší-li pověřená osoba opakovaně nebo závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem nebo pověřením k odbornému posuzování a osvědčování, nebo

f) přestane-li pověřená osoba splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování a nelze-li postupovat podle odstavce 1.

(4) Ministerstvo zruší pověření k odbornému posuzování a osvědčování na žádost pověřené osoby.

Pověření k odbornému posuzování a osvědčování zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo

b) zánikem pověřené osoby.

(1) Pověřená osoba je povinna

a) vykonávat odborné posuzování a osvědčování s odbornou péčí a v souladu s pověřením k odbornému posuzování a osvědčování a dokumentací prokazující zajištění řádného výkonu odborného posuzování a osvědčování přiloženou k žádosti o vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování,

b) vydávat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení v souladu s požadavky na minimální náležitosti těchto výstupních dokumentů podle tohoto zákona,

c) poskytovat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení orgánům vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her v souladu s požadavky na jejich poskytování těmto orgánům podle tohoto zákona,

d) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděla při výkonu odborného posuzování a osvědčování, a

e) uchovávat související dokumentaci, ze které vycházela při odborném posuzování a osvědčování, a to až do uplynutí 5 let od posledního dne platnosti výstupního dokumentu odborného posouzení nebo osvědčení, ke kterým se tato dokumentace vztahuje.

(2) Pověřená osoba může vydat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení s platností nejdéle na dobu 5 let.

(3) Fyzická osoba činná pro pověřenou osobu je povinna zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděla při výkonu odborného posuzování a osvědčování.

(4) Na povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 3 se použijí § 108e až 108i obdobně.

(5) Pověřená osoba a ministerstvo v zájmu řádného odborného posuzování a osvědčování, výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her a ochrany veřejného zájmu vzájemně spolupracují a konzultují vývoj v oblasti provozování hazardních her.

(1) Pověřená osoba je povinna předem oznámit ministerstvu zahájení odborného posuzovaní a osvědčování. V oznámení uvede

a) identifikační údaje pověřené osoby,

b) den zahájení odborného posuzovaní a osvědčování,

c) identifikační a kontaktní údaje kontaktní osoby.

(2) Pověřená osoba je povinna oznámit ministerstvu nejméně 1 den před ukončením odborného posuzovaní a osvědčování okamžik ukončení odborného posuzovaní a osvědčování.

(3) Kontaktní osobou podle odstavce 1 je fyzická osoba pověřená pověřenou osobou ke styku s orgány veřejné moci ve věci odborného posuzování a osvědčování a v souvisejících záležitostech.

(1) Pověřená osoba má povinnost poskytovat jí vydaný výstupní dokument odborného posouzení a osvědčení způsobem podle § 112a odst. 1 písm. c) a uchovávat související dokumentaci podle § 112a odst. 1 písm. e) až do uplynutí 5 let od posledního dne jejich platnosti, a to i v případě, kdy přestane být pověřenou osobou.

(2) Zanikne-li právnická osoba, která má práva a povinnosti podle odstavce 1 a která má právního nástupce, přechází tato práva a povinnosti na tohoto právního nástupce. Tento právní nástupce je povinen tuto skutečnost oznámit ministerstvu do 30 dnů ode dne, kdy na něj přešla tato práva a povinnosti.

(3) Zaniká-li právnická osoba, která má práva a povinnosti podle odstavce 1, bez právního nástupce, je povinna předat doklady a jiné písemnosti, které jsou předmětem těchto povinností, ministerstvu.

Orgány vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her podle tohoto zákona jsou

a) ministerstvo,

b) obecní úřad,

c) orgány Celní správy České republiky.

Ministerstvo

a) rozhoduje o vydání nebo zrušení úvodního povolení,

b) rozhoduje o vydání, změně nebo zrušení základního povolení k provozování hazardní hry,

c) vykonává dozor nad dodržováním

1. tohoto zákona,

2. podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoru a

3. náležitostí uvedených v ohlášení,

d) projednává přestupky pověřených osob, poskytovatelů služby přístupu k internetu, provozovatelů internetové stránky nebo elektronického rozhraní a poskytovatelů platebních služeb,

e) zpracovává informace z výkaznictví pro analytické účely a pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,

f) je správcem rejstříku,

g) je správcem informačního systému provozování hazardních her,

h) rozhoduje o vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování,

i) vykonává dozor nad plněním povinností pověřené osoby,

j) vede seznam nepovolených internetových her,

k) spravuje kauce.

Obecní úřad

a) rozhoduje o vydání, změně nebo zrušení povolení k umístění herního prostoru,

b) je orgánem příslušným pro ohlášení hazardní hry.

Generální ředitelství cel

a) vykonává dozor nad dodržováním

1. tohoto zákona,

2. podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoru a

3. náležitostí uvedených v ohlášení,

b) zpracovává informace z výkaznictví pro analytické účely a pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.

Celní úřad

a) vykonává dozor nad dodržováním

1. tohoto zákona,

2. podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoru a

3. náležitostí uvedených v ohlášení,

b) projednává přestupky v oblasti hazardních her,

c) zpracovává informace z výkaznictví pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.

(1) Obecní úřad obce, v jejímž územním obvodu jsou provozovány hazardní hry, je povinen poskytnout ministerstvu a příslušnému celnímu úřadu bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona.

(2) Orgány Celní správy České republiky jsou povinny poskytnout ministerstvu bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona.

(3) Celní úřad je povinen poskytnout obecnímu úřadu obce, v jejímž územním obvodu jsou provozovány hazardní hry, bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona.

(4) Ministerstvo je povinno poskytnout bezodkladně

a) orgánům Celní správy České republiky veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona a

b) obecnímu úřadu obce, v jejímž územním obvodu má být hazardní hra provozována, veškeré informace nezbytné pro povolovací řízení.

(5) Správce daně z hazardních her poskytuje ministerstvu informace získané při správě této daně v rozsahu informací

a) o porušení povinnosti stanovené zákonem upravujícím daň z hazardních her a o porušení požadavku finanční stability; tyto informace lze využít pouze pro účely řízení o zrušení základního povolení,

b) o výši rozhodné daně pro účely správy kauce, nebo

c) o nesprávném nebo chybějícím údaji v poskytnutém výkaznictví pro účely ověření správnosti a úplnosti údajů uvedených v poskytnutém výkaznictví a zjednání nápravy.

(6) Informace podle odstavců 1 až 5 se poskytují jednotlivě nebo v rozsahu a způsobem dohodnutým mezi poskytovatelem a příjemcem informací.

(7) Poskytnutí informace podle odstavce 5 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. Jde-li o informaci, kterou ministerstvo získalo podle odstavce 5 písm. c), není její poskytnutí dozorujícímu orgánu porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.

Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonává dozorující orgán, kterým je ministerstvo a orgán Celní správy České republiky.

Osoba pověřená dozorujícím orgánem je oprávněna za účelem vstupu do prostor, do kterých je v souvislosti s výkonem dozoru oprávněna vstupovat podle kontrolního řádu, tyto prostory otevřít nebo jiným způsobem si do nich zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.

Dozorující orgán je v herním prostoru oprávněn provádět zkoušky technických zařízení.

(1) Dozorující orgán je povinen zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Dozorující orgán ústně oznámí opatření o zadržení věci osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zadržení, popis zadržených věcí a jejich množství. Dozorující orgán předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě.

(2) Je-li dozorujícím orgánem ministerstvo, předá zadržené věci podle odstavce 1 orgánu Celní správy České republiky.

(3) Dozorovaná osoba nebo osoba, která má věc v době zadržení u sebe, je povinna zadržené věci dozorujícímu orgánu vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto věci odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše dozorující orgán úřední záznam. Dozorující orgán předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě. Náklady na skladování hradí dozorovaná osoba, které byla věc zadržena.

(4) Dozorující orgán může zadrženou věc ponechat osobě, které byla zadržena, s tím, že ji tato osoba nesmí zničit ani s ní jinak nakládat s výjimkou jejího držení nebo skladování.

(5) Proti uloženému opatření o zadržení věci může dozorovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky. Námitky nemají odkladný účinek. Dozorující orgán rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí dozorované osobě.

(6) Zadržení věci trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o věc, v souvislosti s jejímž užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Zrušení opatření o zadržení věci provede písemně dozorující orgán. Písemnost se doručí dozorované osobě. Pokud bylo zrušeno opatření o zadržení, musí být dozorované osobě zadržená věc bez zbytečných průtahů vrácena v neporušeném stavu s výjimkou poškození vzniklého v souvislosti s postupem podle § 121b odst. 2. O vrácení sepíše dozorující orgán písemný záznam.

Provozovateli, který nemá místo pobytu nebo sídlo na území České republiky, jiného státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, se při výkonu dozoru doručuje písemnost veřejnou vyhláškou. V případě, že je místo pobytu nebo sídlo takového provozovatele známo, písemnost se zašle rovněž na vědomí.

(1) Má-li dozorující orgán důvodné podezření, že zadržená věc obsahuje schránku, do které lze vkládat peněžní prostředky, a tato schránka nebyla zpřístupněna před zadržením věci, uloží dozorující orgán dozorované osobě nebo osobě, která má věc v době zadržení u sebe, povinnost zpřístupnit schránku v určený čas na určeném místě.

(2) Pokud dozorovaná osoba nebo osoba, která má věc v době zadržení u sebe, nesplní povinnost zpřístupnit schránku podle odstavce 1 v určený čas na určeném místě, zpřístupní ji dozorující orgán bez její součinnosti, a to i za použití síly.

(3) Povinnost podle odstavce 1 uloží dozorující orgán usnesením, proti kterému lze podat odvolání do 5 dnů ode dne jeho oznámení.

(4) Obsahuje-li zpřístupněná schránka peněžní prostředky, použije se na ně postup podle § 121.