§ 10 zákon o státní péči o tělesnou výchovu a sport – Jestliže toho vyžaduje naléhavý veřejný zájem
Zákon o státní péči o tělesnou výchovu a sport · 187/1949 Sb. · Školství a vzdělávání · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 10 zákona 187/1949 umožňuje vyvlastnit nemovitosti a zařízení pro účely tělesné výchovy a sportu, pokud je to nezbytné kvůli naléhavému veřejnému zájmu a nelze to řešit jinak. Vaši nemovitost nebo zařízení vám může stát odebrat (vyvlastnit), pokud je to potřeba pro tělesnou výchovu a sport. (§ 10 zákona č. 187/1949 Sb., zákon o státní péči o tělesnou výchovu a sport, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 10 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 187/1949 Sb.
(1) Jestliže toho vyžaduje naléhavý veřejný zájem, lze pro účely tělesné výchovy a sportu vyvlastniti potřebné nemovitosti a zařízení, nelze-li tento zájem uspokojiti jiným způsobem.
(2) O řízení při vyvlastňování a o stanovení náhrady platí přiměřeně ustanovení o vyvlastnění k účelům obrany státu. Potvrzení o naléhavosti vydává Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vaši nemovitost nebo zařízení vám může stát odebrat (vyvlastnit), pokud je to potřeba pro tělesnou výchovu a sport.
- K vyvlastnění dojde jen tehdy, když je to naléhavě ve veřejném zájmu a není jiné řešení.
- Při vyvlastňování máte právo na náhradu.
- O tom, že je vyvlastnění naléhavé, rozhoduje Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport.
Na co si dát pozor
- Vyvlastnění je možné jen v případě, že existuje naléhavý veřejný zájem.
- Vyvlastnění je možné jen tehdy, nelze-li tento zájem uspokojit jiným způsobem.
- Proces vyvlastnění a stanovení náhrady se řídí pravidly pro vyvlastnění k účelům obrany státu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 10
Jak soudy aplikují § 10
Potom není ani relevantního podkladu pro závěr, že takové vybočení představuje okolnost, že odvolací soud nesdílel názor (jehož prostřednictvím - výlučně - mu dovolatelka oponovala), že přechod majetku na stát „se dá extenzívně vykládat jako vyvlastnění ve smyslu § 10 odst. 1 zákona č. 187/1949 Sb.“ Není-li tedy napadený rozsudek - ve výše vyloženém smyslu - rozsudkem zásadně významným, není ani splněna podmínka stanovená v § 239 odst. 2 o.s.ř., aby dovolání proti němu mohlo být přípustné.