§ 2 vyhláška o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství – Studijní program všeobecné lékařství

Minimální požadavky k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání lékaře jsou

a) absolvování nejméně šestiletého prezenčního studia, které obsahuje nejméně 5500 hodin teoretické a praktické výuky; tento požadavek lze splnit odpovídajícím počtem kreditů kreditního systému ve vysokoškolském vzdělávání používaného v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (dále jen „kreditní systém vysokoškolského vzdělávání“),

b) získání znalostí a dovedností

1. ve vědních oborech, na kterých je všeobecné lékařství založeno, a znalosti vědeckých metod včetně zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy dat,

2. o anatomii, fyziologii a chování zdravých a nemocných jedinců a o vlivu životního, pracovního a sociálního prostředí a životního stylu na zdravotní stav člověka,

3. v klinických oborech a klinické praxi, které poskytují komplexní přehled o tělesných a duševních nemocech, včetně jejich genetické podstaty, dále znalost primární, sekundární a terciární prevence, diagnostických a léčebných postupů, včetně léčby chronických chorob a multimorbidity, a dále základů posudkové činnosti3),

4. v přednemocniční neodkladné péči,

5. v základech paliativní péče,

6. v radiační ochraně4),

7. v základech preventivních metod v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví,

8. v základech řízení kvality poskytované zdravotní péče a v zajištění bezpečí pacientů,

c) klinické zkušenosti získané v průběhu praktické výuky pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v nemocnicích a zkušenosti v laboratorních a zobrazovacích diagnostických oborech,

d) znalost základních právních předpisů souvisejících s výkonem povolání lékaře,

e) znalost profesní etiky kontaktu lékaře s pacientem,

f) znalost problematiky financování zdravotnictví a základních ekonomických vztahů, znalost základů managementu a

g) praktické dovednosti v komunikaci s pacientem s důrazem na práva pacientů a jejich uplatňování.