(1) Daň tvrzená poplatníkem v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené.
(2) V případě, že poplatník nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení daně se neuplatní.
(3) Daň tvrzená poplatníkem v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani; to neplatí, je-li dodatečné daňové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.
(4) V dodatečném daňovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani.
(5) Daň vyměřenou podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce daně předepíše do evidence daní.
§ 12Zvláštní ustanovení o doměření daně z moci úřední
K doměření daně z moci úřední může dojít také, pokud správce daně zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známá daň není ve správné výši.
(1) Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně.
(2) U nedoplatku z částky daně, která má být uhrazena na základě dodatečného daňového přiznání, začne lhůta pro placení daně běžet dnem doměření daně na základě tohoto dodatečného daňového přiznání.
Pro účely převodu podílu na části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z ostatních technických her určeného obcím se za rozpočtový rok považuje zdaňovací období.