Zákon o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění)

(1) Dávky v mateřství s výjimkou vyrovnávacího příspěvku a přídavky na děti náleží také občanům, kteří jsou po skončení zaměstnání, členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia v evidenci národního výboru jako uchazeči o zaměstnání.

(2) Doba, po kterou občan uvedený v odstavci 1 je v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání, se klade na roveň době, ve které jsou splněny podmínky pracovního úvazku a odpracované doby (§ 21 a 22).

(3) Dávky podle předchozích odstavců poskytuje orgán příslušný k poskytování podpor před nástupem do práce a k usnadnění takového nástupu z prostředků určených pro poskytování těchto podpor.

(4) Podrobnosti upraví ministerstvo práce a sociálních věcí.10)

(1) Ustanovení tohoto zákona o dávkách v mateřství platí obdobně pro vojákyně z povolání a příslušnice Sboru národní bezpečnosti zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách.11)

(2) Pro výchovné poskytované příslušníkům ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti podle předpisů o jejich materiálním zabezpečení12) na nezaopatřené děti platí obdobně ustanovení tohoto zákona o přídavcích na děti. Toto výchovné se ve vztahu k přídavkům na děti posuzuje stejně jako přídavky na děti poskytované pracovníkům.

(3) Podrobnosti o dávkách uvedených v předchozích odstavcích a potřebné odchylky pro rozhodování o nich a o způsobu jejich stanovení a výplatě upraví ministr národní obrany a ministr vnitra; upraví též poskytování dávek v mateřství pro vojákyně, které nejsou vojákyněmi z povolání, a pro žákyně vojenských škol.

(4) Ustanovení § 12a tohoto zákona platí obdobně pro vojáky z povolání a příslušníky Sboru národní bezpečnosti zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách; ustanovení předchozího odstavce platí i zde.

(1) Kde se v jiných předpisech platných pro pracovníky mluví o vyrovnávacím příspěvku, peněžité pomoci v mateřství, podpoře při narození dítěte nebo o přídavcích na děti, rozumějí se tím stejnojmenné dávky podle tohoto zákona.

(2) Pokud z tohoto zákona nevyplývá něco jiného, platí pro dávky v mateřství a přídavky na děti podle tohoto zákona ustanovení zákona o nemocenském pojištění a předpisů podle něho vydaných.

Vláda13) může v souladu s dlouhodobým programem společenské péče o rodiny s nezaopatřenými dětmi

a) zvyšovat částku podpory při narození dítěte uvedenou v § 13, zejména jestliže je to odůvodněno vývojem cen potřeb pro novorozené děti,

b) zvyšovat sazby přídavků na děti, popřípadě příplatek k nim (§ 24) a přiznávat k nim jednorázovou výpomoc.

Vláda Československé socialistické republiky může nařízením zvýšit pro některé skupiny pracovnic

a) nejvyšší částku průměrného čistého výdělku, z něhož se vychází při stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (§ 5 odst. 1),

b) nejvyšší částku čisté denní mzdy, z níž se stanoví peněžitá pomoc v mateřství.

(1) Ústřední rada odborů vydává prováděcí předpisy, v nichž stanoví bližší podrobnosti o vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství, zejména o tom, jak se zjišťuje a vypočítává výdělek, podle kterého se vyrovnávací příspěvek stanoví.14)

(2) Ústřední rada odborů vydává prováděcí předpisy, v nichž stanoví bližší podrobnosti o přídavcích na děti; v těchto prováděcích předpisech může také stanovit, které další děti se považují za nezaopatřené, co se rozumí soustavnou přípravou na budoucí povolání, v kterých dalších případech se poskytují přídavky na děti zdržující se v zahraničí a které další doby se kladou na roveň odpracované době.

(1) Podle tohoto zákona se ode dne 1. července 1968 posuzuje také nárok na vyrovnávací příspěvek a na peněžitou pomoc v mateřství u pracovnice, které dne 30. června 1968 náležela některá z těchto dávek podle dosavadních předpisů. Do celkové stanovené doby poskytování peněžité pomoci v mateřství se této pracovnici započte i doba, po kterou jí byla poskytována před 1. červencem 1968.

(2) Má-li pracovnice dne 30. června 1968 již vyčerpánu celou mateřskou dovolenou podle dosavadních předpisů, náleží jí od 1. července 1968 peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto zákona, jen jde-li o případ uvedený v § 10 odst. 2 a neuplynula-li do 30. června 1968 již doba, do které lze podle tohoto zákona tuto pomoc poskytnout.

Přídavky na děti podle tohoto zákona se poskytnou poprvé za měsíc červenec 1968. Za dřívější měsíce se poskytují podle dosavadních předpisů, i když se o nich rozhoduje po 30. červnu 1968. Ústřední rada odborů upraví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány bližší podrobnosti; přitom může zejména stanovit dobu, do které budou poskytovány přídavky na děti, na něž od 1. července 1968 náleží výchovné k důchodům, jako záloha na toto výchovné, a jak se navzájem vyrovnají přeplatky nebo nedoplatky přitom vzniklé.

(zrušen)

Zrušují se:

1. ustanovení § 28 a § 30 až 39 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb.;

2. zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.

Zákon č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1973, zákon č. 73/1982 Sb., o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenském pojištění, nabyl účinnosti dnem 1. července 1982, zákon č. 57/1984 Sb., o některých změnách v nemocenském zabezpečení pracujících, nabyl účinnosti dnem 1. září 1984, zákon č. 109/1984 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1985, zákon č. 51/1987 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, nabyl účinnosti dnem 1. července 1987 a zákon č. 103/1988 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, nabyl účinnosti dnem 1. října 1988.

Indra v. r.

1) § 63a zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb.

2) § 41 zákona č. 54/1956 Sb.

3) Částka 750 Kčs odpovídá nejvyšší hranici čisté denní mzdy pro stanovení nemocenského (§ 17 zákona č. 54/1956 Sb.).

Při 42,5hodinové týdenní pracovní době činí nejvyšší hranice čistého výdělku před převedením na jinou práci 17,60 Kčs na pracovní hodinu; tato částka se při zkrácení pracovní doby (§ 83 odst. 3 zákoníku práce) úměrně zvyšuje.

4) § 42 odst. 2 a 3 zákona č. 54/1956 Sb.

§ 71 až 74 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 79/1982 Sb.

5) § 85 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 153/1969 Sb. a zákona č. 20/1975 Sb.

6) § 44 vyhlášky č. 143/1965 Sb., ve znění vyhlášky č. 95/1968 Sb. a č. 113/1975 Sb.

7) § 23 vyhlášky č. 143/1965 Sb., ve znění vyhlášky č. 79/1982 Sb.

8) Nařízením vlády ČSSR č. 98/1971 Sb., o zvýšení podpory při narození dítěte, byla podpora při narození dítěte zvýšena s účinností od 1. října 1971 na 2000 Kčs na každé narozené dítě.

9) Podle nařízení vlády ČSSR č. 112/1984 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek na děti, činí přídavky na děti měsíčně s účinností od 1. ledna 1985:

na jedno dítě 200 Kčsna dvě děti 650 Kčsna tři děti 1210 Kčsna čtyři děti 1720 Kčs a zvyšují se na každé další dítě o 350 Kčs měsíčně.

10) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí podle čl. 22 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a § 44 písm. a) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

11) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, ve znění pozdějších předpisů.

13) Vláda Československé socialistické republiky podle čl. 144 odst. 2 a čl. 22 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.

14) § 47 až 55 vyhlášky č. 143/1965 Sb., ve znění vyhlášky č. 113/1975 Sb. a vyhlášky č. 79/1982 Sb.