Zákon o kolektivním investování

(1) Statut fondu kolektivního investování je dokument, který obsahuje informace o způsobu investování fondu kolektivního investování a další informace nezbytné pro investory k přesnému a správnému posouzení investice, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi nebo v případě speciálního fondu kvalifikovaných investorů formou srozumitelnou kvalifikovanému investorovi.

(2) Statut fondu kolektivního investování obsahuje též vysvětlení rizik spojených s investováním způsobem srozumitelným investorům.

(3) Statut standardního fondu musí umožňovat nabízení podílových listů v České republice.

(4) Pravidla pro přijímání statutu a sdělení klíčových informací a jejich změn určí stanovy investičního fondu nebo investiční společnosti.

(5) Ke statutu investičního fondu se přikládají též jeho stanovy. Stanovy nemusejí být přiloženy, jestliže statut obsahuje informaci

a) o tom, že tyto dokumenty budou investorovi poskytnuty na jeho žádost, nebo

b) o místě, kde je možno do těchto dokumentů nahlédnout, přičemž tato informace se uvádí za každý členský stát Evropské unie, v němž jsou cenné papíry vydávané fondem kolektivního investování veřejně nabízeny.

(6) Sdělení klíčových informací je dokument obsahující klíčové informace pro investory. Obsahuje stručné základní charakteristiky fondu kolektivního investování, nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení povahy a rizik investice, která je jim nabízena, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi.

(7) Sdělení klíčových informací standardního fondu vždy obsahuje

a) zřetelné označení, z něhož je patrné, že obsahuje klíčové informace pro investory,

b) označení standardního fondu, ke kterému se vztahuje,

c) popis

1. investičních cílů standardního fondu,

2. způsobu investování standardního fondu,

3. historické výkonnosti standardního fondu, popřípadě její kvalifikovaný odhad,

4. nákladů a poplatků souvisejících s investicí do standardního fondu,

d) rizikový profil, včetně popisu jednotlivých rizik spojených s investicí do standardního fondu,

e) upozornění, kde a jak lze na žádost bezplatně získat další informace týkající se dané investice, včetně statutu, výroční zprávy a pololetní zprávy standardního fondu, a v jakém jazyce jsou tyto informace dostupné.

(8) Sdělení klíčových informací

a) nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace,

b) musí být v souladu s informacemi uvedenými ve statutu a

c) musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými dokumenty uveřejněnými fondem kolektivního investování.

(9) Fond kolektivního investování zasílá sdělení klíčových informací a každou jeho změnu bez zbytečného odkladu České národní bance.

(10) Za správnost a úplnost údajů uvedených ve sdělení klíčových informací fond kolektivního investování odpovídá pouze v případě, jsou-li údaje v něm uvedené nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé nebo nejsou-li v souladu s informacemi uvedenými ve statutu. Sdělení klíčových informací obsahuje upozornění na tuto skutečnost.

(11) Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací standardního fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro jeho uveřejňování vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující klíčové informace pro investory, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování (dále jen „nařízení o sdělení klíčových informací“)12).

(1) Fond kolektivního investování musí uveřejnit statut a každou jeho změnu způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pokud statut nebo stanovy nestanoví jinak, valná hromada investičního fondu nebo shromáždění podílníků, je-li zřízeno, schvaluje změnu statutu fondu kolektivního investování, která se týká

a) způsobu investování a investičních cílů fondu kolektivního investování,

b) srážek při odkupování podílových listů fondu kolektivního investování,

c) úplaty investiční společnosti nebo depozitáři fondu kolektivního investování,

d) nákladů souvisejících s obhospodařováním majetku fondu kolektivního investování,

e) odměn vedoucích osob investičního fondu, nebo

f) způsobu svolávání, věcné působnosti nebo způsobu rozhodování shromáždění podílníků, je-li zřízeno,

g) rozdílného zacházení s podílníky podle § 8 odst. 3 písm. a) nebo b), vyplývá-li ze statutu.

(3) Údaje uvedené ve statutu a sdělení klíčových informací musejí být průběžně aktualizovány.

(4) Změna statutu podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou, jinak je neplatná. Schválení změny statutu se provádí schválením jeho nového úplného znění. Česká národní banka neschválí změnu statutu, kterou by mohly být ohroženy zájmy podílníků nebo akcionářů tohoto fondu.

(5) Změna statutu nepodléhá předchozímu schválení Českou národní bankou, jde-li o statut speciálního fondu kvalifikovaných investorů, nebo je-li předmětem této změny

a) údaj přímo vyplývající ze změn týkajících se investiční společnosti, investičního fondu, podílového fondu nebo depozitáře,

b) informace o výkonnosti nebo skutečných nebo předpokládaných výsledcích hospodaření fondu kolektivního investování, která vyžaduje pravidelnou aktualizaci,

c) jednoduchá změna, která se netýká postavení nebo zájmů podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování.

Podrobnosti k charakteru změn statutu, které nepodléhají předchozímu schválení Českou národní bankou, stanoví prováděcí právní předpis.

(6) O změně statutu podle § 99b odst. 1 písm. b) a § 99c odst. 1 písm. b) rozhodne Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o schválení změny statutu. Je-li tato žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti. Dnem odeslání výzvy se běh lhůty pro rozhodnutí o žádosti přerušuje.

(7) Má-li se v důsledku změny statutu standardní fond stát podřízeným standardním fondem, rozhodne o změně statutu Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o změnu statutu, ke které žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v § 30a odst. 1. O vydání rozhodnutí informuje standardní fond bez zbytečného odkladu řídící standardní fond nebo zahraniční řídící standardní fond.

(8) Minimální náležitosti statutu včetně podrobností týkajících se údajů uvedených v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny dodržovat statut fondu kolektivního investování.

(10) Žádosti o schválení změn statutu uvedených v odstavcích 4, 6 nebo 7 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady potřebné pro posouzení, zda statut obsahuje všechny předepsané náležitosti a zda by mohly být změnou statutu ohroženy zájmy podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování. Vzor tiskopisu, obsah jeho příloh a způsob jejich zasílání stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Každému investorovi musí být

a) s dostatečným časovým předstihem před uskutečněním investice poskytnuto bezúplatně sdělení klíčových informací a

b) na žádost poskytnuty bezúplatně statut, poslední uveřejněná výroční zpráva fondu kolektivního investování a pololetní zpráva fondu kolektivního investování, pokud ji fond vypracovává, a jedná-li se o podřízený standardní fond, tak i statut řídícího standardního fondu nebo zahraničního řídícího standardního fondu, poslední uveřejněná výroční zpráva řídícího standardního fondu a pololetní zpráva řídícího standardního fondu nebo zahraničního řídícího standardního fondu, pokud ji fond vypracovává.

(2) Statut a sdělení klíčových informací musejí být každému investorovi poskytnuty v listinné podobě a současně uveřejněny na internetových stránkách investiční společnosti, která obhospodařuje standardní fond, zahraniční standardní fond nebo speciální fond, anebo na internetových stránkách speciálního fondu, který je investičním fondem a nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování; za podmínek, které vymezuje nařízení o sdělení klíčových informací13), pokud se jedná o standardní fond a zahraniční standardní fond, nebo podmínek, které stanovuje nařízení vlády [§ 139 odst. 1 písm. b)], pokud se jedná o speciální fond, lze statut a sdělení klíčových informací namísto v listinné podobě poskytnout investorovi

a) na nosiči informací, který nemá listinnou podobu a umožňuje

1. investorovi uchování informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu, a

2. reprodukci informací v nezměněné podobě, nebo

b) pouze na internetových stránkách investiční společnosti, která obhospodařuje standardní fond, zahraniční standardní fond nebo speciální fond, nebo na internetových stránkách speciálního fondu, který je investičním fondem a nemá uzavřenu smlouvu o obhospodařování.

(3) Každý investor má právo vyžádat si statut a sdělení klíčových informací v listinné podobě.

(1) Investiční společnost je povinna nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu a výroční zprávu za každý obhospodařovaný podílový fond a zaslat je České národní bance; součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem. V případě, že investiční společnost má ve svém povolení uvedenu činnost podle § 15 odst. 3 nebo 4, je součástí její výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy údaj o výši základu pro výpočet příspěvku do Garančního fondu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Povinnost uveřejnit výroční zprávu za podílový fond a zaslat ji České národní bance má také zahraniční investiční společnost, která obhospodařuje standardní fond. Pokud valná hromada investiční společnosti neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, investiční společnost o této skutečnosti informuje Českou národní banku a uveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(2) Investiční fond je povinen nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu a zaslat je České národní bance; součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem. Pokud valná hromada investičního fondu neschválí v uvedené lhůtě účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud soud rozhodne o neplatnosti valné hromady, která schválila účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, investiční fond bez zbytečného odkladu o této skutečnosti informuje Českou národní banku a uveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup; v informaci uvede též způsob řešení připomínek valné hromady.

(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny povinnosti akciové společnosti při zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy podle zvláštních právních předpisů.

(4) Pokud tak stanoví statut podílového fondu, investiční společnost může vyplatit podílníkům podíl na výnosech z hospodaření s majetkem v podílovém fondu bez ohledu na výsledek hospodaření podílového fondu.

(5) Pokud podílový fond vykáže za účetní období ztrátu, rozhodne investiční společnost při schvalování účetní závěrky podílového fondu za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě ze zdrojů podílového fondu.

(6) Pokud investiční fond vykáže za účetní období ztrátu, rozhodne při schvalování účetní závěrky za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě ze zdrojů investičního fondu.

Fond kolektivního investování a investiční společnost jsou povinny do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracovat a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup svou pololetní zprávu a zaslat ji České národní bance v elektronické podobě, přičemž povinnost vypracovat pololetní zprávu se nevztahuje na speciální fond kvalifikovaných investorů.

(1) Investiční společnost obhospodařující zahraniční standardní fond zašle na žádost České národní bance bez zbytečného odkladu statut a každou jeho změnu, výroční zprávu a pololetní zprávu zahraničního standardního fondu.

(2) Podřízený standardní fond, který investuje alespoň 85 % svého majetku do cenných papírů vydávaných zahraničním řídícím standardním fondem, zašle bez zbytečného odkladu České národní bance každou změnu statutu, sdělení klíčových informací a každou výroční zprávu a pololetní zprávu tohoto zahraničního řídícího standardního fondu.

(3) Řídící standardní fond zašle bez zbytečného odkladu České národní bance údaje o každém podřízeném standardním fondu nebo zahraničním podřízeném standardním fondu, který začal investovat do jím vydávaných podílových listů. Česká národní banka o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informuje orgán dohledu domovského státu zahraničního podřízeného standardního fondu.

(1) Otevřený podílový fond uveřejňuje bez zbytečného odkladu po uplynutí příslušného období způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) nejméně jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnotě vlastního kapitálu fondu kolektivního investování a údaj o aktuální hodnotě podílového listu; jestliže se jedná o speciální fond nemovitostí nebo speciální fond kvalifikovaných investorů, který má stanovené termíny pro podání žádosti o odkoupení podílových listů podle § 12 odst. 2, musí být tento údaj uveřejněn nejméně jeden den před tímto termínem; tím není dotčena povinnost uveřejnit údaj o aktuální hodnotě i častěji, je-li to v zájmu ochrany podílníků,

b) za každý kalendářní měsíc údaj o počtu vydaných a odkoupených podílových listů a o částkách, za které byly tyto podílové listy vydány a odkoupeny,

c) za každý kalendářní měsíc údaj o struktuře majetku v otevřeném podílovém fondu k poslednímu dni měsíce.

(2) Investiční fond nebo uzavřený podílový fond uveřejňuje bez zbytečného odkladu po uplynutí příslušného období způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) nejméně jednou za 2 týdny údaj o aktuální hodnotě vlastního kapitálu a o aktuální hodnotě akcie nebo podílového listu; speciální fond kvalifikovaných investorů uveřejňuje tyto údaje ve lhůtách stanovených statutem, nejméně však jednou za rok,

b) nejméně jednou měsíčně údaj o struktuře majetku v investičním fondu nebo v uzavřeném podílovém fondu.

(3) Česká národní banka může na žádost fondu kolektivního investování povolit, aby informace podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 byly uveřejňovány pouze jednou měsíčně, jestliže tím nehrozí poškození zájmů akcionářů nebo podílníků.

(4) Speciální fond kvalifikovaných investorů nemusí informace podle odstavců 1 a 2 uveřejňovat, pokud je v rozsahu a lhůtách, stanovených ve statutu, poskytne všem svým podílníkům či akcionářům.

Prováděcí právní předpis stanoví

a) informace, které obsahuje výroční zpráva fondu kolektivního investování nad rámec zákona upravujícího účetnictví,

b) informace, které obsahuje pololetní zpráva investiční společnosti nebo fondu kolektivního investování,

c) údaje, které obsahuje informace podle § 88 odst. 1 písm. c) a § 88 odst. 2 písm. b),

d) podrobnosti o struktuře zpráv uvedených v písmenech a) až c),

e) podrobnosti o formě informačních povinností investiční společnosti a fondu kolektivního investování,

f) způsob uveřejňování zpráv a informací uvedených v písmenech a) až c) a údajů uvedených v § 88 odst. 1 písm. a) a b) a v § 88 odst. 2 písm. a),

g) způsob poskytování výroční zprávy a pololetní zprávy fondu kolektivního investování investorům.

Fond kolektivního investování na žádost investora poskytne ke statutu další informace o kvantitativních omezeních uplatňovaných při řízení rizik spojených s investováním a o vývoji těchto rizik a výnosů s rozdělením podle jednotlivých druhů majetku.

(1) Investiční společnost, zahraniční investiční společnost nebo investiční fond informují bez zbytečného odkladu Českou národní banku o každé změně

a) ve skutečnostech, na jejichž základě bylo vydáno povolení k činnosti investiční společnosti, povolení k činnosti investičního fondu nebo povolení k vytvoření podílového fondu; jedná-li se o změnu statutu, předloží investiční společnost, zahraniční investiční společnost nebo investiční fond České národní bance jeho nové úplné znění,

b) která může významně ovlivnit hodnotu akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování, nebo

c) která může významně zhoršit hospodářskou situaci investiční společnosti nebo investičního fondu.

(2) Investiční společnost nebo investiční fond jsou povinny předložit České národní bance nejpozději do 1 měsíce po konání řádné valné hromady seznam osob, které na nich měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s nimi byly úzce propojeny.

(3) Fond kolektivního investování informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o překročení investičního limitu stanoveného tímto zákonem nebo o jiném závažném porušení tohoto zákona nebo statutu fondu kolektivního investování.

(4) Jestliže průměrná hodnota vlastního kapitálu v otevřeném podílovém fondu za posledních 6 kalendářních měsíců je nižší než 50 000 000 Kč, oznámí investiční společnost tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance.

(5) Investiční společnost zasílá České národní bance údaje o své osobě, finanční situaci a výsledcích svého hospodaření, jakož i údaje o finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného investičního nebo podílového fondu, který není speciálním fondem kvalifikovaných investorů, a o skladbě a struktuře jeho majetku. Obdobné údaje zasílá České národní bance také investiční fond, který nemá uzavřenou smlouvu o obhospodařování a není speciálním fondem kvalifikovaných investorů. Údaje o finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného standardního fondu a o skladbě a struktuře jeho majetku zasílá České národní bance také zahraniční investiční společnost.

Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu, formu a způsob zasílání informací uvedených v § 91 odst. 2 a 5 České národní bance, a dále periodicitu a lhůty pro zasílání informací uvedených v § 91 odst. 5.

(1) Pokud valná hromada rozhodne o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací, navrhne zároveň likvidátora společnosti. Rozhodnutí o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací a návrh na jmenování likvidátora společnosti musejí být bez zbytečného odkladu doručeny České národní bance; rozhodnutí o zrušení investiční společnosti, která obhospodařuje podílový fond, s likvidací nabude účinnosti uplynutím 30 dnů ode dne jeho přijetí.

(2) Návrh na jmenování likvidátora obsahuje údaje o likvidátorovi a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se investiční společnost nebo investiční fond zrušuje s likvidací a navrhuje se likvidátor, a doklad prokazující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem.

(3) Likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu jmenuje a odvolává Česká národní banka.

(4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu po obdržení návrhu podle odstavce 1

a) jmenuje likvidátora, nebo

b) návrh zamítne, jestliže navržený likvidátor nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem (§ 134) nebo jestliže má k navrženému likvidátorovi důvodné výhrady a současně jmenuje likvidátora z vlastního podnětu.

(5) Likvidátor se může vzdát funkce písemným oznámením o odstoupení z funkce, které musí být doručeno České národní bance. Účinky odstoupení z funkce likvidátora nastávají dnem uvedeným v oznámení o odstoupení z funkce, nejdříve však 30 dnů ode dne doručení oznámení České národní bance.

(6) Česká národní banka odvolá likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu, který opakovaně nebo závažným způsobem porušil právní předpis nebo přestal splňovat předpoklady stanovené tímto zákonem pro výkon funkce likvidátora.

(7) Jestliže se likvidátor investiční společnosti nebo investičního fondu vzdá funkce, je odvolán, vyškrtnut ze seznamu likvidátorů nebo z jiných důvodů tuto funkci nevykonává nebo nemůže vykonávat, Česká národní banka jmenuje bez zbytečného odkladu nového likvidátora.

(8) Opravný prostředek proti rozhodnutí České národní banky o jmenování, zamítnutí nebo odvolání likvidátora nemá odkladný účinek.

(9) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a návrh na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor jmenovaný Českou národní bankou.

(10) Náhrada hotových výdajů likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu a odměna likvidátora jsou placeny z majetku investiční společnosti nebo investičního fondu; v případě, že majetek investiční společnosti nebo investičního fondu nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí je stát. I po odnětí povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu se postupuje při stanovení náhrady a odměny likvidátora podle pravidel pro stanovení náhrady a odměny likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

(11) Likvidátorovi jmenovanému Českou národní bankou jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout insolvenčnímu správci podle insolvenčního zákona.

Pokud rozhodne o zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu s likvidací soud, jmenuje likvidátora na návrh České národní banky.

(1) Investiční fond doručí České národní bance nejpozději 2 měsíce před uplynutím doby, na kterou byl založen, návrh na jmenování likvidátora schválený valnou hromadou společnosti.

(2) Návrh na jmenování likvidátora obsahuje údaje o likvidátorovi a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, která návrh na jmenování likvidátora schválila, a doklad prokazující splnění předpokladů stanovených tímto zákonem.

(3) V ostatním se na investiční fond vztahují ustanovení § 92 odst. 3 až 11.

Jestliže se investiční společnost zrušuje s likvidací, zajistí zrušení obhospodařovaných podílových fondů a výplatu podílů podílníkům její likvidátor, jestliže Česká národní banka nerozhodne o převodu jejich obhospodařování na jinou investiční společnost. Zrušuje-li se zahraniční investiční společnost způsobem srovnatelným s likvidací, má tuto povinnost osoba pověřená její likvidací podle právního řádu jejího domovského státu, ledaže Česká národní banka rozhodne, z důvodu porušení povinností vyplývajících z práva Evropské unie v oblasti kolektivního investování zahraniční investiční společností, o převodu obhospodařovaní podílového fondu na jinou investiční společnost [§ 107 odst. 1 písm. c)].

(1) Akcionářům zrušeného investičního fondu lze poskytnout zálohy na podíl na likvidačním zůstatku, pokud to připouštějí stanovy, nebo s tím vyslovila souhlas valná hromada. Poskytnuté zálohy budou po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace zúčtovány proti podílům jednotlivých akcionářů na likvidačním zůstatku.

(2) Plnění uvedené v odstavci 1 lze poskytnout vždy až poté, kdy byly uspokojeny nároky všech známých věřitelů investičního fondu.

(3) Zúčtování záloh uvedených v odstavci 1 se provádí až po uplynutí lhůty, po kterou mají akcionáři investičního fondu možnost domáhat se, aby soud přezkoumal výši podílu na likvidačním zůstatku, kterou mají podle návrhu rozdělení likvidačního zůstatku obdržet.

(1) K fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu je třeba povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení fúze nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důvodu fúze nebo rozdělení a ochrany zájmů investorů. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Česká národní banka nepovolí

a) fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo investičního fondu, pokud není zajištěna ochrana zájmů podílníků podílového fondu nebo akcionářů investičního fondu,

b) fúzi investiční společnosti s osobou, která nemá povolení k činnosti investiční společnosti; výjimku tvoří fúze investiční společnosti, která má povolení k obhospodařování majetku zákazníka, s obchodníkem s cennými papíry, jehož výhradním předmětem činnosti je činnost uvedená v § 15 odst. 3,

c) fúzi investičního fondu s osobou, která nemá povolení k činnosti investičního fondu, pokud by investiční fond v důsledku fúze zanikl,

d) rozdělení investiční společnosti na osoby, které nejsou investičními společnostmi,

e) rozdělení investičního fondu na osoby, které nejsou investičními fondy, nebo

f) fúzi investičních fondů s výrazně odlišným způsobem investování.

(4) Převod jmění investiční společnosti nebo investičního fondu na jejich akcionáře není přípustný.

(5) Investiční fond, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti a zajišťuje, že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty, se nesmí zúčastnit přeshraniční fúze.

(6) Účastníky řízení o povolení fúze nebo rozdělení investičního fondu jsou investiční fondy, které se fúze nebo rozdělení účastní, a jejich depozitáři.

Převod podniku nebo části podniku investiční společnosti nebo investičního fondu, zastavení podniku nebo části podniku investiční společnosti nebo investičního fondu nebo nájem podniku nebo části podniku investiční společnosti nebo investičního fondu nejsou přípustné.

(1) Česká národní banka odejme speciálnímu fondu kvalifikovaných investorů, který je akciovou společností, povolení k činnosti investičního fondu na jeho žádost, jestliže se valná hromada speciálního fondu kvalifikovaných investorů usnesla na změně předmětu podnikání této akciové společnosti. K přijetí takového usnesení valné hromady je potřebný souhlas všech akcionářů. Rozhodnutí valné hromady nabývá účinnosti dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení k činnosti investičního fondu.

(2) Speciální fond kvalifikovaných investorů může rozhodnout o změně předmětu podnikání až po uplynutí 6 let od svého vzniku.

(3) Žádost o odnětí povolení k činnosti investičního fondu podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti investičního fondu podle odstavce 1, se považuje za investiční fond až do zápisu změny obchodní firmy a předmětu podnikání do obchodního rejstříku.

(1) Podílový fond se zrušuje

a) odnětím povolení k vytvoření podílového fondu,

b) splynutím nebo sloučením podílových fondů nebo splynutím nebo sloučením standardního fondu a zahraničního standardního fondu,

c) uplynutím doby, na kterou byl vytvořen, ledaže se jedná o uzavřený podílový fond, který se po uplynutí doby, na kterou byl založen, přemění na otevřený podílový fond (§ 13 odst. 6), nebo

d) zrušením investiční společnosti s likvidací, jestliže Česká národní banka nerozhodne o převodu jeho obhospodařování na jinou investiční společnost.

(2) Ke dni zrušení podílového fondu je investiční společnost povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto fondu podle zákona upravujícího účetnictví.

(1) Pokud se zrušuje podílový fond, který je řídícím standardním fondem, lze podílový fond zrušit nejdříve uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy bylo uveřejněno oznámení o tom, že se tento podílový fond zrušuje.

(2) Oznámení podle odstavce 1 zašle podílový fond současně s jeho uveřejněním podřízeným standardním fondům a orgánům dohledu jejich domovských států.

(1) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. a), investiční společnost prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k vytvoření podílového fondu.

(2) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. c), investiční společnost prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne uplynutí lhůty, na kterou byl podílový fond vytvořen.

(3) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. d), likvidátor investiční společnosti prodá majetek v podílovém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne, kdy investiční společnost vstoupí do likvidace.

(4) Do 3 měsíců ode dne vypořádání pohledávek a závazků vzniklých z obhospodařování majetku v podílovém fondu investiční společnost vyplatí podílníkům jejich podíly a nevyplacené podíly uloží do soudní úschovy; tato lhůta se neuplatní, pokud investiční společnost rozhodne poskytnutí podílů na likvidačním zůstatku po částech. Pokud poplatek za zahájení řízení o úschově přesáhne výši ukládané částky, nevyplacené podíly se neuloží do soudní úschovy a nevyzvednutá částka připadne státu.

(5) Pokud se podílový fond zrušuje podle § 98 odst. 1 písm. a) nebo c) a bylo vydáno rozhodnutí o úpadku investiční společnosti, zajistí prodej majetku v podílovém fondu, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním majetku v podílovém fondu a vyplacení podílů podílníkům insolvenční správce; odstavce 1 a 4 platí obdobně.

(6) Insolvenčnímu správci přísluší za činnost podle odstavce 5 náhrada hotových výdajů a odměna, které jsou pohledávkou za majetkovou podstatou investiční společnosti v úpadku; v případě, že majetková podstata nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Zrušuje-li se zahraniční investiční společnost, použijí se na zrušovaný obhospodařovaný podílový fond odstavce 1 až 6 přiměřeně. Pokud bylo vydáno rozhodnutí se srovnatelnými účinky jako rozhodnutí o úpadku ohledně zahraniční investiční společnosti, která obhospodařuje podílový fond, Česká národní banka rozhodne o odejmutí povolení k vytvoření podílového fondu nebo o převedení obhospodařování takového podílového fondu na jinou investiční společnost. Osoba, která má postavení srovnatelné s postavením insolvenčního správce, plní povinnosti uložené insolvenčnímu správci tímto zákonem.

Podíly na likvidačním zůstatku lze podílníkům zrušeného podílového fondu poskytnout také po částech, pokud to připouští statut a současně upravuje maximální délku lhůty, ve které je investiční společnost povinna podíly vyplatit podílníkům a nevyplacené podíly uložit do soudní úschovy (§ 99 odst. 4), a pokud byly uhrazeny závazky vůči známým věřitelům. V takovém případě investiční společnost není povinna prodat majetek v podílovém fondu ve lhůtách stanovených v § 99 odst. 1 až 3; povinnost investiční společnosti vypořádat v těchto lhůtách pohledávky a závazky podílového fondu tím není dotčena.

(1) Pokud se řídící standardní fond zrušuje způsobem uvedeným v § 98 odst. 1 písm. a), c) nebo d) nebo pokud se zahraniční řídící standardní fond zrušuje podle zahraniční právní úpravy s likvidací, podřízený standardní fond, požádá o předchozí schválení změny statutu s tím, že hodlá

a) investovat svůj majetek jako podřízený standardní fond do cenných papírů vydávaných jiným řídícím standardním fondem nebo zahraničním řídícím standardním fondem (§ 84a odst. 7), nebo

b) nadále investovat svůj majetek jako standardní fond, který není podřízeným standardním fondem.

(2) Nepožádá-li podřízený standardní fond o schválení změny statutu podle odstavce 1 do 2 měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení podle § 98a odst. 2, nebo srovnatelné oznámení podle zahraniční právní úpravy, platí, že povolení k jeho vytvoření bylo s účinností k poslednímu dni této lhůty odňato.

(3) Do uplynutí lhůty podle odstavce 2 nebo do schválení změny statutu podle odstavce 1 může podřízený standardní fond investovat peněžní prostředky pouze za účelem zachování svého majetku.

(1) Pokud se řídící standardní fond zrušuje způsobem uvedeným v § 98 odst. 1 písm. b) nebo pokud se účastní sloučení nebo jiné přeměny, kterou připouští zahraniční právní úprava, anebo pokud se zahraniční řídící standardní fond zrušuje podle zahraniční právní úpravy bez likvidace nebo pokud se účastní sloučení nebo jiné srovnatelné přeměny, kterou připouští zahraniční právní úprava, podřízený standardní fond požádá o předchozí schválení změny statutu s tím, že hodlá

a) investovat svůj majetek jako podřízený standardní fond do cenných papírů vydávaných stávajícím zahraničním řídícím standardním fondem anebo jiným řídícím standardním fondem nebo jiným zahraničním řídícím standardním fondem (§ 84a odst. 7), nebo

b) nadále investovat svůj majetek jako standardní fond, který není podřízeným standardním fondem.

(2) Nepožádá-li podřízený standardní fond o udělení výjimky nebo schválení změny statutu podle odstavce 1 do 1 měsíce ode dne, kdy obdržel oznámení podle § 98a odst. 2 nebo srovnatelné oznámení podle zahraniční právní úpravy, platí, že povolení k jeho vytvoření bylo s účinností k poslednímu dni této lhůty odňato.

(3) Do uplynutí lhůty podle odstavce 2 nebo do udělení výjimky nebo schválení změny statutu podle odstavce 1 může podřízený standardní fond investovat peněžní prostředky pouze za účelem zachování svého majetku.

(1) Investiční společnost může rozhodnout o splynutí speciálních fondů, které obhospodařuje a které mají formu podílových fondů, v jeden nový speciální fond, který má formu podílového fondu. Na základě dohody je možné rovněž splynutí speciálních fondů, které mají formu podílových fondů, obhospodařovaných různými investičními společnostmi v jeden nový speciální fond, který má formu podílového fondu.

(2) Investiční společnost může rozhodnout o splynutí obhospodařovaného speciálního fondu, který má formu podílového fondu, a obhospodařovaného standardního fondu, v jeden nový standardní fond. Na základě dohody je možné rovněž splynutí speciálních fondů, které mají formu podílových fondů, a standardních fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi v jeden nový standardní fond.

(3) Investiční společnost může rozhodnout o

a) splynutí standardních fondů, které obhospodařuje, v jeden nový standardní fond nebo jeden nový zahraniční standardní fond, nebo

b) splynutí standardního fondu a zahraničního standardního fondu, které obhospodařuje, v jeden nový standardní fond nebo jeden nový zahraniční standardní fond.

(4) Na základě dohody je možné

a) splynutí standardních fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi v jeden nový standardní fond nebo jeden nový zahraniční standardní fond, nebo

b) splynutí standardního fondu a zahraničního standardního fondu obhospodařovaných různými investičními společnostmi nebo splynutí standardního fondu a zahraničního standardního fondu, který není obhospodařován investiční společností nebo zahraniční investiční společností, v jeden nový standardní fond nebo jeden nový zahraniční standardní fond.

(1) Splynutí podle § 100 se provádí podle schváleného projektu splynutí.

(2) Projekt splynutí vypracují investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, popřípadě i zahraniční standardní fondy, které se splynutí účastní. Projekt splynutí musí mít písemnou formu.

(3) Projekt splynutí musí být schválen ve stejném znění každou investiční společností, musí obsahovat stanovené údaje a musí být schválen ve znění, v jakém bude předložen České národní bance.

(4) Projekt splynutí obsahuje s ohledem na formu splynutí alespoň

a) určení formy splynutí,

b) název podílového fondu a zahraničního standardního fondu, které se splynutím zrušují, a název podílového fondu nebo zahraničního standardního fondu, který má splynutím nově vzniknout,

c) důvody pro splynutí,

d) pravděpodobné dopady splynutí na zájmy vlastníků cenných papírů vydaných podílovým fondem a zahraničním standardním fondem, které se splynutím zrušují,

e) kritéria pro ocenění majetku v podílovém fondu a zahraničním standardním fondu převáděného na nově vznikající podílový fond nebo nově vznikající zahraniční standardní fond,

f) postup pro výpočet výměnného podílu (§ 100i),

g) rozhodný den splynutí,

h) pravidla pro převod majetku podle písmene e) a výměnu cenných papírů vydaných zrušovaným podílovým fondem a zrušovaným zahraničním standardním fondem za cenné papíry vydávané nově vznikajícím podílovým fondem nebo nově vznikajícím zahraničním standardním fondem a

i) návrh statutu nově vznikajícího podílového fondu nebo nově vznikajícího zahraničního standardního fondu.

(1) Ke splynutí podle § 100 se vyžaduje povolení České národní banky.

(2) Žádost o povolení splynutí podává v případě forem splynutí uvedených v § 100 odst. 2 až 4 investiční společnost, která obhospodařuje standardní fond, který má být splynutím zrušen. V ostatních případech podává žádost o splynutí investiční společnost, která má obhospodařovat podílový fond, který splynutím vznikne.

(3) Žádost o povolení splynutí lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží projekt splynutí a další doklady nezbytné pro posouzení splnění zákonných předpokladů pro splynutí, a podle okolností také sdělení o splynutí pro vlastníky cenných papírů vydaných každým zrušovaným standardním fondem a každým zrušovaným zahraničním standardním fondem (dále jen „sdělení o splynutí“). Prováděcí právní předpis stanoví vzor tiskopisu a obsah jeho příloh.

(4) Žádost a doklady podle odstavce 3 mohou být rovněž v jiném jazyce než českém, jestliže v něm lze předkládat dokumenty České národní bance. Pokud se jedná o splynutí podle § 100 odst. 3 nebo 4, žádost a doklady podle odstavce 3 musí být také v úředním jazyce domovského státu zahraničního standardního fondu, který se splynutím zrušuje, a v úředním jazyce domovského státu zahraničního standardního fondu, který má splynutím nově vzniknout, anebo v jazyce, který přijímají orgány dohledu těchto států.

(5) Účastníky řízení o povolení splynutí podle odstavce 1 jsou investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, které mají být splynutím zrušeny, jejich depozitáři a v případě splynutí podle § 100 odst. 3 nebo 4 též zahraniční standardní fond, který není obhospodařován investiční společností nebo zahraniční investiční společností, nebo zahraniční investiční společnost obhospodařující zahraniční standardní fond.

(6) Nemá-li žádost o povolení splynutí, u kterého se vypracovává sdělení o splynutí, předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve Česká národní banka žadatele nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil.

(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti podle odstavce 6 nejpozději do 20 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti, která splňuje požadavky stanovené v odstavci 3.

(1) Česká národní banka nepovolí splynutí

a) mající formu, kterou nepřipouští § 100,

b) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,

c) podílových fondů s výrazně odlišným způsobem investování,

d) ohrožující zájmy podílníků, nebo

e) speciálního fondu kvalifikovaných investorů se speciálním fondem kolektivního investování, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti.

(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 Česká národní banka nepovolí splynutí v případech, kdy se zpracovává sdělení o splynutí, jestliže nově vznikající standardní fond nebo nově vznikající zahraniční standardní fond nehodlá veřejně nabízet jím vydávané cenné papíry v týchž členských státech Evropské unie, ve kterých je veřejně nabízel každý ze standardních fondů, jež se splynutím zrušují.

(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo kteréhokoliv příslušného orgánu dohledu domovského státu zahraničního standardního fondu, jímž se splynutí nepovoluje, se projekt splynutí ruší; to neplatí, pokud bylo takové rozhodnutí orgánu veřejné moci zrušeno rozhodnutím soudu.

(1) Pokud se má splynutím zrušit standardní fond a vzniknout standardní fond nebo zahraniční standardní fond anebo pokud se má splynutím zrušit standardní fond, jehož podílové listy jsou veřejně nabízeny v hostitelském státě, investiční společnost obhospodařující zrušovaný standardní fond zpracuje a uveřejní sdělení o splynutí, v němž musí objasnit a odůvodnit důsledky splynutí. Zúčastněné investiční společnosti mohou zpracovat společné sdělení o splynutí; jinak se sdělení o splynutí zpracovávají vždy samostatně za každý zrušovaný standardní fond, popřípadě také za každý zrušovaný zahraniční standardní fond. Jde-li o splynutí, jímž se mají zrušit pouze standardní fondy a zároveň nově vzniknout pouze standardní fond, zpracuje se vždy společné sdělení o splynutí.

(2) Sdělení o splynutí musí obsahovat alespoň dopady splynutí na zájmy podílníků a podle okolností i na zájmy vlastníků cenných papírů vydaných zahraničními standardními fondy, rozhodný den splynutí, informaci, zda podílníkovi, a podle okolností i vlastníkovi cenného papíru vydaného zahraničním standardním fondem, vzniká právo na odkoupení nebo právo na nahrazení podle odstavce 4 a vysvětlení podstaty tohoto práva. Rozsah sdělení o splynutí, způsob jeho uveřejnění a způsob jeho poskytnutí podílníkům stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Sdělení o splynutí může být uveřejněno až po dni nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky a orgánu dohledu domovského státu zahraničního standardního fondu, jímž se splynutí povoluje poslednímu z žadatelů o povolení splynutí.

(4) Uveřejněním sdělení o splynutí vzniká podílníkovi zrušovaného standardního fondu nebo zrušovaného speciálního fondu

a) právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům investiční společnosti spojených s odkoupením podílového listu, nebo

b) právo na nahrazení podílového listu cenným papírem vydávaným jiným standardním fondem nebo jiným zahraničním standardním fondem, který obhospodařuje stejná investiční společnost nebo investiční společnost, která je zahrnuta do konsolidačního celku, do kterého je zahrnuta investiční společnost obhospodařující standardní fond nebo zahraniční standardní fond, který vydává cenné papíry, za něž mají být podílové listy nahrazeny.

(5) Lhůta pro uplatnění práva podle odstavce 4 písm. a) nebo b) musí být stanovena tak, aby činila alespoň 30 dní ode dne uveřejnění sdělení o splynutí a skončila nejméně 5 pracovních dnů před rozhodným dnem splynutí. Při odkoupení se postupuje podle § 12.

(1) Investiční společnost, která má obhospodařovat standardní fond, který vznikne splynutím, může požádat Českou národní banku o udělení výjimky z povinnosti dodržovat pro tento standardní fond pravidla pro rozložení rizika stanovená v § 28 až 30. Výjimku lze udělit nejdéle na dobu 6 měsíců od rozhodného dne splynutí.

(2) Investiční společnost, která obhospodařuje standardní fond, který vznikl splynutím, oznámí každému depozitáři zrušeného standardního fondu nebo zrušeného speciálního fondu, že převod majetku zrušeného standardního fondu nebo zrušeného speciálního fondu do majetku v nově vzniklém standardním fondu byl ukončen. Stejnou oznamovací povinnost splní i vůči depozitáři zrušeného zahraničního standardního fondu, pokud se jedná o převod majetku tohoto zahraničního standardního fondu.

(3) Depozitář zrušeného podílového fondu zkontroluje, zda majetek ve zrušeném podílovém fondu byl oceněn v souladu s kritérii stanovenými v projektu splynutí a zda výměnný podíl byl vypočítán v souladu s tímto zákonem a projektem splynutí. O výsledku kontroly zpracuje zprávu, kterou poskytne bezplatně na požádání vlastníkům cenných papírů vydávaných standardními fondy nebo zahraničními standardními fondy, které se splynutí účastní, a též České národní bance a orgánu dohledu domovského státu zahraničního standardního fondu.

Nejedná-li se o splynutí, kdy se zpracovává sdělení o splynutí, investiční společnost obhospodařující podílový fond, který má být splynutím zrušen, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí České národní banky o povolení splynutí a statut podílového fondu, který vznikne splynutím, do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu. Uveřejněním tohoto oznámení vzniká podílníkům splývajících podílových fondů právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům investiční společnosti spojených s odkoupením podílového listu. Toto právo zaniká uplynutím 2 měsíců ode dne uveřejnění oznámení. Při odkoupení se postupuje podle § 12.

(1) Splývající podílové fondy, popřípadě splývající standardní fond a zahraniční standardní fond, se zrušují a vlastníci jimi vydaných cenných papírů se stávají podílníky nově vzniklého podílového fondu uplynutím stanovené lhůty k rozhodnému dni splynutí.

(2) Rozhodný den splynutí je rovněž den, od něhož se majetek v jednotlivých zrušených podílových fondech, popřípadě také ve zrušených zahraničních standardních fondech, považuje z účetního hlediska za majetek v nově vzniklém podílovém fondu.

(3) Rozhodný den splynutí nesmí předcházet dni, v němž rozhodnutí o splynutí vydané Českou národní bankou nebo orgánem dohledu domovského státu zahraničního standardního fondu nabude právní moci.

(4) Pokud se splynutím zrušuje standardní fond a vzniká zahraniční standardní fond, stávají se podílníci standardního fondu vlastníky cenných papírů vydávaných nově vzniklým zahraničním standardním fondem ke dni, který vyplývá z právního řádu domovského státu tohoto zahraničního standardního fondu.

(5) Pokud se splynutí účastní řídící standardní fond, rozhodný den splynutí může nastat nejdříve 60 dnů ode dne uveřejnění oznámení podle § 98a odst. 2.

Po rozhodném dni splynutí nemůže být projekt splynutí změněn ani zrušen a splynutí nemůže být prohlášeno za neplatné.

(1) Investiční společnost obhospodařující splynutím nově vzniklý podílový fond je povinna do 3 měsíců od rozhodného dne splynutí vyměnit vlastníkovi cenný papír vydaný zrušeným podílovým fondem, popřípadě i zrušeným zahraničním standardním fondem, za podílový list nově vzniklého podílového fondu v poměru určeném podle výše vlastního kapitálu v podílovém fondu připadajícího na podílový list zrušeného podílového fondu k rozhodnému dni splynutí.

(2) V případě, že se splynutím zrušuje podílový fond a vzniká zahraniční standardní fond, vymění se podílový list za cenný papír vydaný zahraničním standardním fondem ve lhůtě a v poměru stanoveném ke dni, který vyplývá z právního řádu domovského členského státu zahraničního standardního fondu.

(1) Není-li pro uplatnění práva na výměnu podle § 100i výměnný poměr uvedený v projektu splynutí přiměřený, investiční společnost, která obhospodařuje nově vzniklý standardní fond, poskytne vlastníkům cenných papírů vydaných zrušeným podílovým fondem a zrušeným zahraničním standardním fondem dorovnání v penězích, a to až do výše 10 % aktuální hodnoty podílových listů vydaných zrušeným standardním fondem nebo cenných papírů vydaných zrušeným zahraničním standardním fondem.

(2) Den, ke kterému se pro účely dorovnání určí aktuální hodnota podílového listu nebo cenného papíru, musí být totožný s rozhodným dnem splynutí.

(1) Investiční společnost může rozhodnout o sloučení speciálních fondů, které obhospodařuje a které mají formu podílových fondů. Na základě dohody je možné rovněž sloučení speciálních fondů, které mají formu podílových fondů, obhospodařovaných různými investičními společnostmi.

(2) Investiční společnost může rozhodnout o sloučení obhospodařovaného speciálního fondu, který má formu podílového fondu, a obhospodařovaného standardního fondu, je-li přejímajícím fondem standardní fond. Na základě dohody je možné rovněž sloučení speciálních fondů, které mají formu podílových fondů, a standardních fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi, je-li přejímajícím fondem standardní fond.

(3) Investiční společnost může rozhodnout o

a) sloučení standardních fondů, které obhospodařuje, nebo

b) sloučení standardního fondu a zahraničního standardního fondu, které obhospodařuje.

(4) Na základě dohody je možné

a) sloučení standardních fondů obhospodařovaných různými investičními společnostmi, nebo

b) sloučení standardního fondu a zahraničního standardního fondu obhospodařovaných různými investičními společnostmi nebo sloučení standardního fondu a zahraničního standardního fondu, který není obhospodařován investiční společností nebo zahraniční investiční společností.

(5) Standardní fond nebo speciální fond, který sloučením zaniká, se zrušuje bez likvidace a majetek v něm se podle okolností stává součástí přejímajícího speciálního fondu, který má formu podílového fondu přejímajícího, standardního fondu nebo přejímajícího zahraničního standardního fondu.

(1) Sloučení podle § 100k se provádí podle schváleného projektu sloučení.

(2) Projekt sloučení vypracují investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, popřípadě i zahraniční standardní fondy, které se sloučení účastní. Projekt sloučení musí mít písemnou formu.

(3) Projekt sloučení musí být schválen ve stejném znění každou investiční společností, musí obsahovat stanovené údaje a musí být schválen ve znění, v jakém bude předložen České národní bance.

(4) Projekt sloučení obsahuje s ohledem na formu sloučení alespoň

a) určení formy sloučení,

b) název podílového fondu a zahraničního standardního fondu, které se sloučení účastní,

c) důvody pro sloučení,

d) pravděpodobné dopady sloučení na zájmy vlastníků cenných papírů vydaných podílovým fondem a zahraničním standardním fondem, které se sloučením zrušují, a na zájmy vlastníků cenných papírů vydaných přejímajícím podílovým fondem nebo přejímajícím zahraničním standardním fondem,

e) kritéria pro ocenění majetku v podílovém fondu a zahraničním standardním fondu, který se stává součástí majetku přejímajícího podílového fondu nebo přejímajícího zahraničního standardního fondu,

f) postup pro výpočet výměnného podílu (§ 100t),

g) rozhodný den sloučení,

h) pravidla pro převod majetku podle písmene e) a výměnu cenných papírů vydaných zrušovaným podílovým fondem a zrušovaných zahraničním standardním fondem za cenné papíry vydávané přejímajícím podílovým fondem nebo přejímajícím zahraničním standardním fondem a

i) návrh nového nebo aktualizovaného statutu přejímajícího podílového fondu nebo přejímajícího zahraničního standardního fondu.

(1) Ke sloučení podle § 100k se vyžaduje povolení České národní banky, ledaže jde o sloučení podle § 100k odst. 4 písm. b), při kterém se nezrušuje standardní fond.

(2) Žádost o povolení sloučení podává v případě sloučení podle § 100k odst. 2 až 4 investiční společnost, která obhospodařuje standardní fond, který má být sloučením zrušen. V ostatních případech podává žádost o sloučení investiční společnost, která obhospodařuje přejímající podílový fond.

(3) Žádost o povolení sloučení lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží projekt sloučení a další doklady nezbytné pro posouzení splnění zákonných předpokladů pro sloučení a podle okolností také sdělení o sloučení pro vlastníky cenných papírů vydaných každým zrušovaným standardním fondem a podle okolností i každým zrušovaným zahraničním standardním fondem a vlastníky cenných papírů vydávaných přejímajícím standardním fondem nebo přejímajícím zahraničním standardním fondem (dále jen „sdělení o sloučení“). Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Žádost a doklady podle odstavce 3 mohou být rovněž v jiném jazyce než českém, jestliže v něm lze předkládat dokumenty České národní bance. Pokud se jedná o sloučení podle § 100k odst. 3 nebo 4, žádost a doklady podle odstavce 3 musí být také v úředním jazyce domovského státu zahraničního standardního fondu, který se sloučením zrušuje, a domovského státu přejímajícího zahraničního standardního fondu, anebo v jazyce, který přijímají orgány dohledu těchto států.

(5) Účastníky řízení o povolení sloučení podle odstavce 1 jsou investiční společnosti obhospodařující podílové fondy, které se slučují, jejich depozitáři a v případě sloučení podle § 100k odst. 3 nebo 4 též zahraniční standardní fond, který není obhospodařován investiční společností nebo zahraniční investiční společností, anebo zahraniční investiční společnost obhospodařující zahraniční standardní fond.

(6) Nemá-li žádost o povolení sloučení, u kterého se vypracovává sdělení o sloučení, předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve Česká národní banka žadatele nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil.

(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti podle odstavce 5 nejpozději do 20 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti, která splňuje požadavky stanovené v odstavci 3.

(1) Česká národní banka nepovolí sloučení

a) mající formu, kterou nepřipouští § 100k,

b) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,

c) podílových fondů s výrazně odlišným způsobem investování,

d) ohrožující zájmy podílníků, nebo

e) speciálního fondu kvalifikovaných investorů se speciálním fondem kolektivního investování, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti.

(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 Česká národní banka nepovolí sloučení v případech, kdy se zpracovává sdělení o sloučení, jestliže

a) přejímající standardní fond nebo přejímající zahraniční standardní fond není oprávněn k veřejnému nabízení cenných papírů, které vydává, v týchž členských státech Evropské unie, ve kterých k tomu byl oprávněn každý ze slučovaných standardních fondů, nebo

b) orgán dohledu domovského státu přejímajícího zahraničního standardního fondu do vydání rozhodnutí České národní banky, jímž se sloučení povoluje, České národní bance neoznámil, že jeho výhrady, které ji ke sloučení sdělil, již netrvají.

(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo kteréhokoliv příslušného orgánu dohledu domovského státu zahraničního standardního fondu, jímž se sloučení nepovoluje, se projekt sloučení ruší; to neplatí, pokud bylo takové rozhodnutí orgánu veřejné moci rozhodnutím soudu zrušeno.