Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 24

§ 24 zákon, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Základní ustanovení

Zákon, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 189/2008 Sb. · Ostatní právní předpisy

Stručně: Paragraf 24 zákona č. 189/2008 Sb. stanovuje, na koho a na jaké situace se vztahují pravidla pro uznávání odborné a jiné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání v České republice, zejména pokud byla tato způsobilost získána v jiném členském státě. Umožňuje lékařům, zubním lékařům a farmaceutům, kteří získali kvalifikaci v jiném členském státě, pracovat v České republice. (§ 24 zákona č. 189/2008 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Základní ustanovení
  • Týká se: zaměstnanec
  • Odkazuje na: § 31
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 189/2008 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Tato část se vztahuje na

a) volné poskytování služeb hostující osobou (díl 2),

b) uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti (dále jen „odborná kvalifikace“) a uznávání zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti a ověření znalosti českého jazyka (dále jen „jiná způsobilost“) a

c) uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání

na území České republiky pro osoby uvedené v odstavci 2.

(2) Podle této části se uznává způsobilost k výkonu zdravotnického povolání

a) státního příslušníka členského státu [§ 2 písm. h)],

b) osoby s trvalým pobytem na území České republiky,

c) rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenu a) nebo b)13),

d) státního příslušníka jiného než členského státu, bylo-li mu v České republice nebo v jiném členském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství14),

e) státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen dlouhodobý pobyt za účelem vědeckého výzkumu15),

f) rodinného příslušníka osoby uvedené v písmenech d) a e), byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky16),

g) osoby, které byl na území České republiky přiznán azyl nebo doplňková ochrana, nebo jejího rodinného příslušníka, byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky17), a

h) zaměstnance vyslaného na území České republiky v rámci volného poskytování služeb,

pokud odbornou kvalifikaci pro výkon zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta (dále jen „zdravotnické povolání“) získal nebo toto povolání vykonával v souladu s právními předpisy v jiném členském státě než v České republice (dále jen „uchazeč“).

(3) Při uznávání odborné kvalifikace se postupuje

a) podle dílu 3 v případě odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo specializované způsobilosti v oborech specializačního vzdělávání uvedených v seznamu (§ 28a odst. 2), nebo

b) podle zákona o uznávání odborné kvalifikace10a) a podle § 31 v případě jiných oborů specializačního vzdělávání než uvedených v Seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci.

(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a volný pohyb služeb zákonem o uznávání odborné kvalifikace10a).

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Umožňuje lékařům, zubním lékařům a farmaceutům, kteří získali kvalifikaci v jiném členském státě, pracovat v České republice.
  • Definuje okruh osob, na které se tato pravidla vztahují, včetně občanů EU, rezidentů, rodinných příslušníků a některých občanů třetích zemí.
  • Rozlišuje mezi uznáváním odborné kvalifikace (vzdělání, specializace) a jiné způsobilosti (zdravotní způsobilost, bezúhonnost, znalost češtiny).
  • Stanovuje, že pro uznávání se primárně použije tento zákon, případně zákon o uznávání odborné kvalifikace.

Na co si dát pozor

  • Uznávání se týká pouze zdravotnických povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, jak je výslovně uvedeno v odstavci 2.
  • Podmínkou pro uplatnění těchto pravidel je, že uchazeč získal odbornou kvalifikaci nebo vykonával povolání v souladu s právními předpisy v jiném členském státě.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 2 Základní pojmy a základní ustanovení (Vyhláška federálního ministerstva pro te)§ 44 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (Zákon o opatřeních v soustavě základních)§ 371 Dodání a vrácení týkající se základní mezinár (Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, k)§ 372 Dodání a vrácení týkající se základní mezinár (Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, k)§ 25 Společná ustanovení pro snížení nebo neposkyt (Nařízení vlády o stanovení podmínek posk)