§ 16 vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních) – Neúčast na závěrečné zkoušce, odstoupení od závěrečné zkoušky, její opakování
Vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních) · 189/2009 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 16 vyhlášky 189/2009 stanoví pravidla pro omluvu neúčasti, odstoupení od závěrečné zkoušky a její opakování v rámci akreditovaných kvalifikačních kurzů. Pokud se nemůžete dostavit na zkoušku, můžete se omluvit písemně předem, nebo v případě závažného důvodu do 10 dnů po termínu zkoušky. (§ 16 zákona č. 189/2009 Sb., vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních), stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Neúčast na závěrečné zkoušce, odstoupení od závěrečné zkoušky, její opakování
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „v případě závažného důvodu písemná omluva doručená akreditovanému zařízení do 10 kalendářních dnů po termínu konání závěrečné zkoušky, nebo“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…závěrečné zkoušky neprospěl, může tuto část závěrečné zkoušky vykonat nejdříve za 2 měsíce od termínu konání této části závěrečné zkoušky.“
- Judikatura: na § 16 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 189/2009 Sb.
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k závěrečné zkoušce v termínu, na který byl pozván, může svou neúčast omluvit akreditovanému zařízení. Za omluvu se považuje
a) písemná omluva doručená akreditovanému zařízení před termínem závěrečné zkoušky,
b) v případě závažného důvodu písemná omluva doručená akreditovanému zařízení do 10 kalendářních dnů po termínu konání závěrečné zkoušky, nebo
c) odstoupení od kterékoliv části závěrečné zkoušky před jejím zahájením.
(2) Omluví-li se uchazeč, může se přihlásit k závěrečné zkoušce v nejbližším následujícím termínu, pokud je to z organizačních důvodů možné.
(3) Pokud uchazeč odstoupí od kterékoliv části závěrečné zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím dalším průběhu, je hodnocen, jako by při závěrečné zkoušce neprospěl.
(4) Nedostaví-li se uchazeč k závěrečné zkoušce bez omluvy, je hodnocen, jako by při závěrečné zkoušce neprospěl.
(5) Pokud uchazeč u kterékoliv části závěrečné zkoušky neprospěl, může tuto část závěrečné zkoušky vykonat nejdříve za 2 měsíce od termínu konání této části závěrečné zkoušky.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se nemůžete dostavit na zkoušku, můžete se omluvit písemně předem, nebo v případě závažného důvodu do 10 dnů po termínu zkoušky.
- Omluvená neúčast nebo odstoupení před zahájením zkoušky vám umožní přihlásit se na další termín, pokud to bude organizačně možné.
- Pokud odstoupíte od zkoušky po vylosování otázek nebo v jejím průběhu, nebo se nedostavíte bez omluvy, bude to hodnoceno jako neúspěch.
- Pokud u některé části zkoušky neuspějete, můžete ji opakovat nejdříve za 2 měsíce.
Na co si dát pozor
- Vždy se snažte omluvit písemně a včas, nejlépe před termínem zkoušky.
- Pokud máte závažný důvod pro pozdní omluvu, doručte ji akreditovanému zařízení do 10 kalendářních dnů po termínu zkoušky.
- Rozhodnutí o odstoupení od zkoušky je klíčové – pokud odstoupíte po zahájení, je to považováno za neúspěch.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 16
Jak soudy aplikují § 16
Uvedl, že za těchto okolností na daný případ dopadá „ustanovení § 16 odst. 3 zákona č. 189/2009 Sb.“ a že se nejednalo o porušení zásady rovného zacházení se zaměstnanci.