§ 22 vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních) – Jakým způsobem Ministerstvo zdravotnictví ověřuje…
Vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních) · 189/2009 Sb. · Zdravotnické a farmaceutické právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 22 vyhlášky 189/2009 stanovuje, jakým způsobem Ministerstvo zdravotnictví ověřuje schopnost uchazečů vyjadřovat se v českém jazyce pro výkon nelékařského zdravotnického povolání. Ministerstvo může ověřit znalost češtiny na základě předložených dokladů o jazykové zkoušce, absolvovaném vzdělání v češtině/slovenštině, nebo jiných relevantních skutečností. (§ 22 zákona č. 189/2009 Sb., vyhláška o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních), stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: ministerstvo, žadatel
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 189/2009 Sb.
(1) Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo
a) posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka,
b) posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce,
c) posouzením jiných žadatelem doložených skutečností prokazujících znalost českého jazyka v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, nebo
d) pohovorem.
(2) Ministerstvo od ověření znalosti českého jazyka pohovorem upustí, pokud uchazeč předloží doklady uvedené v odstavci 1 písm. a), b) nebo c). O tomto úkonu bude proveden záznam do spisu.
(3) Znalost českého jazyka ověřuje komise jmenovaná ministerstvem, která má nejméně 3 členy, z nichž nejméně 1 člen má odbornou způsobilost k výkonu daného nelékařského zdravotnického povolání a nejméně 1 člen je zástupce ministerstva. Členové komise zvolí předsedu, který řídí jednání komise a odpovídá za její činnost. Pokud se nepodaří zvolit předsedu ani při druhé volbě, určí se losem.
(4) O výsledku ověření rozhoduje komise hlasováním. V případě nerozhodného výsledku hlasování rozhoduje hlas předsedy komise.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ministerstvo může ověřit znalost češtiny na základě předložených dokladů o jazykové zkoušce, absolvovaném vzdělání v češtině/slovenštině, nebo jiných relevantních skutečností.
- Pokud uchazeč předloží takové doklady, ministerstvo obvykle upustí od pohovoru, který by jinak sloužil k ověření jazykových znalostí.
- Pohovor, pokud je nutný, provádí nejméně tříčlenná komise jmenovaná ministerstvem, která má specifické složení (alespoň jeden člen s odbornou způsobilostí, alespoň jeden zástupce ministerstva).
- O výsledku ověření rozhoduje komise hlasováním, přičemž v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.
Na co si dát pozor
- Uchazeč by měl pečlivě shromáždit veškeré doklady prokazující jeho znalost českého nebo slovenského jazyka, aby se vyhnul nutnosti absolvovat pohovor.
- Je důležité, aby doložené skutečnosti jasně prokazovaly znalost češtiny v rozsahu nezbytném pro výkon daného zdravotnického povolání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 32 Ověření znalosti českého jazyka (Zákon o podmínkách získávání a uznávání )§ 13 POSTUP OVĚŘENÍ ZNALOSTI ČESKÉHO JAZYKA (Vyhláška o atestační zkoušce, aprobační )§ 82 Ověření znalosti českého jazyka (Zákon o podmínkách získávání a uznávání )§ 1 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (Vyhláška o atestační zkoušce, aprobační )§ 35 (Zákon o podmínkách získávání a uznávání )