Nařízení, kterým se provádí rozpočtový zákon na rok 1952

(1) Vzájemné náhrady za výkon státní správy mezi jednotlivými jejími orgány se neposkytují. Náhrady se však poskytují, jestliže jeden orgán státní správy opatřuje druhému věcné potřeby. Náklady užívání věcných prostředků dvěma nebo více orgány státní správy společně hradí tyto orgány poměrným dílem; neposkytují si však náhradu za užívání národního majetku, jejž spravuje jeden z nich.

(2) U zařízení státní správy se neposkytují náhrady jen mezi zařízením a orgánem je spravujícím.

(3) Ministerstvo financí může připustit výjimky z ustanovení předchozích odstavců.

(1) Předchozího souhlasu Národního shromáždění podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona není třeba,

a) jde-li o výdaje, jež vyplývají z usnesení vlády o změnách státního národohospodářského plánu a o finančních důsledcích těchto změn;

b) jde-li o výdaje, jež vyplývají z nových zákonů a vládních nařízení vydaných podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu), nebo podle ústavního zákona č. 47/1950 Sb., o úpravách v organisaci veřejné správy, na jejichž finanční důsledky nemohlo být ve státním rozpočtu pamatováno;

c) jde-li o nepředvídané výdaje, jejichž uskutečnění musí být provedeno ihned, ježto je u nich nebezpečí v prodlení;

d) jde-li o případy uvedené v § 15 odst. 2.

(2) Výdaje uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) mohou být uskutečněny jen s předchozím souhlasem vlády.

(3) Nové nebo zvýšené výdaje, jež vyplývají ze změny působnosti a jež nemohou být uhrazeny některým ze způsobů uvedených v §§ 8 až 14, § 15 odst. 1 a § 16, mohou být uskutečněny se souhlasem ministerstva financí po dohodě s příslušnými ústředními úřady; nový výdaj nebo překročení výdajů musí být kryty vázáním potřebné částky v kapitole, kde bylo rozpočtově na tento úkol původně pamatováno (§ 7 odst. 1 a 3).

(1) Místní národní výbory jsou povinny vybírat všechny vhodné a účelné dávky a poplatky, a to dávky a poplatky se sazbami vyjádřenými v měnových jednotkách nejvyššími sazbami uvedenými ve vzorných pravidlech ve znění předpisů je měnících a doplňujících. U dávky ze psů se však povinnost vybírat dávku nejvyššími sazbami vztahuje pouze na hlavní město Prahu; ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra může stanovit směrnicemi případné odchylky v předmětu a sazbách této dávky. Dávka z útraty se vybírá sazbami platnými dne 31. prosince 1951.

(2) Rozhodnout o tom, které dávky a poplatky jsou vhodné a účelné, přísluší dohlédacímu národnímu výboru (úřadu). Jemu také přísluší posoudit přiměřenost sazeb dávek a poplatků, jejichž sazby nejsou vyjádřeny ve vzorných pravidlech měnovými jednotkami, a přiměřenost sazeb dávky ze psů.

(3) Nevyhoví-li místní národní výbor povinnosti uložené mu v odstavci 1, a to ani ve lhůtě stanovené dohlédacím národním výborem (úřadem), učiní dohlédací národní výbor (úřad) opatření, kterým vybírání vhodných a účelných dávek a poplatků zavede a stanoví též jejich sazby. Rovněž stanoví jejich sazby, stanovil-li místní národní výbor sazby v nepřiměřené výši. Z opatření dohlédacího národního výboru nelze se odvolat.

(4) Až do nové úpravy vypočítává a vybírá všeobecné vodné, zvláštní vodné, nájemné z vodoměrů a poplatky za vpuštění stok a potrubí domovních do obecních stok a používání těchto krajská vodohospodářská služba, a to bez platebního výměru. Místní národní výbor vydá platební výměr podle dosavadních předpisů jen na žádost spotřebitele nebo krajské vodohospodářské služby. Vybrané částky jsou příjmem krajské vodohospodářské služby.

U návrhů zákonů, zákonů Slovenské národní rady, vládních nařízení, nařízení ministrů a nařízení sboru pověřenců (nařízení pověřenců), vládních usnesení, usnesení sboru pověřenců, vyhlášek a u všech jiných opatření ústředních úřadů buďtež s největší odpovědností zváženy také jejich hospodářské a finanční důsledky. Důsledky těchto opatření pro výdaje nebo příjmy státního rozpočtu je vyčíslit a výpočet připojit k návrhu opatření. Připouští-li povaha navrhovaného opatření zavedení nových příjmů, je tyto nové příjmy vždy navrhnout.

Ministerstvo financí upraví směrnicemi hospodaření s rozpočtovými prostředky ve čtvrtletních obdobích tam, kde se zatím nehospodaří podle státního rozpočtu rozděleného na čtvrtletí; pokud jde o hospodaření národních výborů, postupuje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra.

(1) Ukládají-li ústřední úřady národním výborům nové úkoly, na něž není v rozpočtu národních výborů vůbec nebo plně pamatováno, jsou povinny předem učinit opatření k zajištění příslušné úhrady a toto opatření sdělit národním výborům.

(2) Úhradu nových úkolů lze zajistit

a) přesuny rozpočtových prostředků podle ustanovení o přesunech;

b) přidělením rozpočtových prostředků ústředních úřadů; přidělené prostředky musí ústřední úřad ve svém rozpočtu vázat a nemůže jich použít k jiným účelům ani přesunovým řízením.

(3) Poukazovat finanční prostředky na nové úkoly národním výborům v hotovosti je nepřípustné.

(4) O všech opatřeních uvedených v odstavci 2 je třeba vyrozumět ministerstva financí a vnitra; jde-li o okresní nebo místní národní výbory, je třeba vždy uvědomit též příslušný krajský i okresní národní výbor.

(1) Ke všem opatřením, která časově přesahují schválený státní rozpočet a svými důsledky zatěžují nebo by mohla zatěžovat státní rozpočty v příštích letech, jako jsou zřizování nových honorovaných docentur a lektorátů na vysokých školách, rozšiřování úřadů a orgánů státní správy, zřizování, po případě rozšiřování jiných zařízení, uzavírání nových nájemních smluv, vydávání nových periodických tiskovin a dlouhodobé objednávky, pokud by takovými opatřeními byl způsoben nový nebo vyšší náklad pro státní pokladnu, je třeba předchozího souhlasu.

(2) K takovému opatření může dát souhlas ústřední úřad, nebo je může učinit v oboru vlastní působnosti, jestliže očekávaný náklad nepřestoupí v jednotlivém případě částku 250.000 Kčs ročně a v úhrnu všech případů částku 4,000.000 Kčs ročně. V ostatních případech je třeba souhlasu ministerstva financí.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na hospodaření národních výborů; pro ně platí ustanovení § 16 vládního nařízení č. 90/1950 Sb., o správě národního majetku národními výbory.

Nedotčena zůstávají ustanovení § 19 odst. 1 a §§ 20 a 32 zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, a ustanovení vládního nařízení č. 75/1950 Sb., o rozpočtech a závěrečných účtech národních výborů.

(1) Všechny orgány státní správy jsou odpovědny podle příslušných předpisů za to, že bude dbáno ustanovení zákona a tohoto nařízení.

(2) Předpisy k provedení tohoto nařízení, pokud se dotýkají též provádění státního národohospodářského plánu, vydá ministerstvo financí v dohodě se státním úřadem plánovacím.

(3) Úspornému referentu musí být předloženy zejména návrhy na výdaje k posouzení jejich účelnosti a přiměřenosti, a to v rozsahu vyplývajícím z předpisů vydaných pro činnost úsporných referentů.

(4) Účtárna vede v evidenci všechny povolené výdaje, jakož i všechny objednávky, jimiž se rozpočtové prostředky váží. Z toho důvodu je třeba zasílat účtárně k záznamu nejen spisy, jimiž se dává poukaz k výplatě, nýbrž též spisy, jimiž se rozpočtové prostředky váží, zejména jimiž se uskutečňují objednávky. Tímto ustanovením není dotčena povinnost hospodařících složek, zejména referátů národních výborů, sledovat a kontrolovat plnění svých úkolů v souladu s plněním rozpočtu.

(5) Účtárna zkouší správnost údajů ve všech spisech, kterými se uskutečňují objednávky a státní výdaje. Jsou-li údaje správné a odpovídá-li objednávka nebo poukaz zákonu a tomuto nařízení, objednávka se zaznamená, nebo se provede výplata.

(6) Má-li účtárna námitky proti objednávce nebo proti platebnímu poukazu, uvede je ve spise a vrátí spis bez provedení poukazovacímu orgánu.

(7) Nesouhlasí-li poukazovací orgán s názorem účtárny, předloží věc k rozhodnutí přednostovi úřadu, u ministerstva ministrovi, u národního výboru pak jeho předsedovi prostřednictvím příslušného referenta. Písemné rozhodnutí přednosty úřadu (předsedy národního výboru) je konečné. Jestliže toto rozhodnutí nařídí provedení objednávky nebo poukazu, s nímž účtárna nesouhlasí, zaznamená účtárna objednávku nebo provede výplatu a poznamená u příslušného zápisu, po případě též v závěrečném účtě, stručné odůvodnění s uvedením čísla spisu, kterým bylo provedení proti jejím námitkám znovu nařízeno. Poukazovací úřad (národní výbor) oznámí takové případy ministerstvu financí, ministerstvu státní kontroly, a pokud nejde o ústřední úřad, také věcně příslušnému ústřednímu úřadu.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952; provede je ministr financí a ostatní členové vlády.

Zápotocký v. r.

Široký v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Fierlinger v. r.

Dr. Ševčík v. r.

Bacílek v. r.

Bílek v. r.

arm. gen. Dr. Čepička v. r.

Dr. Gregor v. r.

Harus v. r.

Dr. Havelka v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Jonáš v. r.

Kabeš v. r.

Kliment v. r.

Kopecký v. r.

Krajčír v. r.

Málek v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Nepomucký v. r.

Dr. Neuman v. r.

Nosek v. r.

Plojhar v. r.

Pokorný v. r.

Pospíšil v. r.

Ing. Púčik v. r.

Dr. Rais v. r.

Smida v. r.

Ing. Šimůnek v. r.

Dr. Šlechta v. r.