§ 14 Pojistné.
Za osoby uvedené v § 11 odst. 1 se neplatí pojistné národního pojištění.
19/1953 Sb. · 25 paragrafů
Za osoby uvedené v § 11 odst. 1 se neplatí pojistné národního pojištění.
(1) Rodinní příslušníci povolaných osob (§ 3) mají nárok na zaopatřovací příspěvek (dále jen „příspěvek“), závisí-li jejich zaopatření podstatně na povolaných osobách a není-li o ně v době, kdy tyto osoby vykonávají službu v branné moci, postaráno jinak (§ 17 odst. 1 zákona).
(2) Je-li více rodinných příslušníků povolané osoby, z nichž některý má podle zákona povinnost poskytovat ostatním úhradu na osobní potřeby, a přesahuje-li jeho příjem výši, při níž mu příspěvek nepřísluší (§ 19), považuje se částka tuto výši přesahující za vlastní příjem rodinných příslušníků s nárokem na úhradu osobních potřeb.
(3) Jako vlastní příjem rodinných příslušníků se posuzuje příjem, který jim plyne z výnosu výdělečného podniku povolané osoby, z rodinného majetku nebo z vlastních příjmů, které má povolaná osoba během služby v branné moci a které převyšují částku 3.500 Kčs měsíčně. Nepřihlíží se však k náležitostem poskytovaným povolané osobě podle zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.
(4) Příspěvek nepřísluší rodinnému příslušníku povolané osoby, který bez vážného důvodu není zaměstnán.
(1) Nárok na příspěvek vzniká oprávněným rodinným příslušníkům zaměstnanců,
a) kteří byli povoláni k základní nebo náhradní službě a mají nárok na mzdu za prvé dva týdny (§ 7 odst. 1 zákona), sedmým dnem po dni stanoveném povolávacím rozkazem k nastoupení služby,
b) kteří byli povoláni k ostatním druhům služby v branné moci a mají nárok na sníženou mzdu (§ 7 odst. 2 zákona), dnem, jenž následuje po dni skončení nároku na tuto sníženou mzdu.
(2) Nárok na příspěvek oprávněných rodinných příslušníků ostatních povolaných osob vzniká dnem stanoveným povolávacím rozkazem nebo určovacím lístkem k nastoupení služby v branné moci. Ustanovení o cestovních dnech podle § 4 odst. 3 platí tu obdobně v tom smyslu, že nárok na příspěvek přísluší také za cestovní dny.
(3) Jsou-li předpoklady pro vznik nároku na příspěvek splněny teprve po dni stanoveném k nastoupení služby, vznikne nárok na příspěvek dne, kdy se tak stalo. To platí zejména, jestliže teprve po tomto dni povolaná osoba uzavřela sňatek nebo se jí narodilo dítě anebo zanikl zdroj, z něhož bylo postaráno o zaopatření rodinného příslušníka.
(1) Nárok na příspěvek zaniká dnem, kdy povolaná osoba
a) byla ze služby v branné moci propuštěna nebo vyloučena z vojska nebo odsouzena k trestu, s nímž je jinak spojeno vyloučení z vojska, nebo
b) zběhla nebo
c) se vrátila ze zajetí nebo se z něho nevrátila přes úřední výzvu po uplynutí přiměřené doby, nutné pro návrat anebo
d) zemřela nebo se stala nezvěstnou.
(2) Ustanovení § 5 odst. 3 o cestovních dnech platí v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) obdobně v tom smyslu, že nárok na příspěvek přísluší též za cestovní dny.
(3) Nárok na příspěvek zaniká také za dobu, které předchází dobu 6 měsíců před podáním přihlášky o příspěvek; za tuto předcházející dobu může okresní národní výbor poskytnout příspěvek jen v případech hodných zvláštního zřetele.
(4) Nárok na příspěvek zaniká také dnem, kdy pominula některá z podmínek trvání nároku na příspěvek, zejména dnem, kdy oprávněný rodinný příslušník získal zdroj příjmů, z nichž je o jeho zaopatření v době, kdy povolaná osoba koná službu v branné moci, postaráno jinak, nebo kdy oprávněný rodinný příslušník zemřel.
(5) Jestliže povolaná osoba,
a) byla ze služby v branné moci propuštěna pro neschopnost nebo
b) zemřela nebo se stala nezvěstnou,
a uplatní-li oprávněná osoba nárok na zaopatřovací požitky podle předpisů o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, vyplácí se příspěvek dále jako záloha zúčtovatelná na tyto požitky, a to do právoplatného rozhodnutí o nároku, nejdéle však po dub jednoho roku. Ustanovení odstavce 4 platí přiměřeně. Případné přeplatky není příjemce povinen vracet.
(1) Příspěvek se neposkytuje (nárok na příspěvek odpočívá) po dobu, po kterou povolaná osoba odpykává trest odnětí svobody delší jednoho měsíce.
(2) Dále se příspěvek neposkytuje po dobu, po kterou oprávněný rodinný příslušník
a) odpykává trest odnětí svobody delší jednoho měsíce nebo
b) je déle jež měsíc v přechodném ústavu ministerstva národní bezpečnosti nebo
c) je déle než měsíc podroben ochranné výchově nebo
d) je ve vazbě; bude-li trestní stíhání pro čin, pro nějž byl rodinný příslušník vzat do vazby, zastaveno nebo bude-li pro takový čin žaloby zproštěn, doplatí se mu zadržený příspěvek.
(3) Neposkytuje-li se podle ustanovení odstavce 2 příspěvek prvnímu rodinnému příslušníku (§ 19 odst. 5), který žije ve společné domácnosti s jinými oprávněnými rodinnými příslušníky, považuje se na dobu, po kterou se příspěvek dočasně neposkytuje, za prvního rodinného příslušníka nejstarší z ostatních rodinných příslušníků žijících ve společné domácnosti.
(1) Příspěvek činí:
1. u prvního rodinného příslušníka 1.500 Kčs měsíčně, má-li však
a) příjem z pracovního nebo obdobného poměru nebo z literární nebo umělecké činnosti, krátí se o polovinu částky, o kterou vlastní příjem převyšuje 1.200 Kčs měsíčně,
b) důchod z národního pojištění nebo zaopatřovací požitky z veřejných prostředků, krátí se o částku, o kterou tento důchod nebo zaopatřovací požitky převyšují 700 Kčs měsíčně,
c) jiný příjem, krátí se o celý tento příjem;
2. u dalšího rodinného příslušníka 900 Kčs měsíčně, má-li však
a) příjem z pracovního nebo obdobného poměru nebo z literární nebo umělecké činnosti, krátí se o polovinu částky, o kterou vlastní příjem převyšuje 600 Kčs měsíčně,
b) důchod z národního pojištění nebo zaopatřovací požitky z veřejných prostředků, krátí se o částku, o kterou tento důchod nebo zaopatřovací položky převyšují 400 Kčs měsíčně,
c) jiný příjem, krátí se o celý tento příjem.
(2) Má-li rodinný příslušník zároveň příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nebo c), sčítají se tyto příjmy a posuzují se podle písm. a).
(3) Úhrnná částka příspěvků náležejících rodinným příslušníkům téže povolané osoby nesmí přesahovat 4.500 Kčs měsíčně. Přesahoval-li by součet příspěvků náležejících podle odstavce 1 rodinným příslušníkům téže povolané osoby 4.500 Kčs měsíčně, snižuje o příspěvek dalších rodinných příslušníků o stejnou částku.
(4) Rodinní příslušníci uvedení v § 3 odst. 2 mají nárok na příspěvek ve výši částek, které je povolaná osoba povinna platit na úhradu jejich osobních potřeb, nebo ve výši pravidelných podpor, které jim byla zavázána poskytovat nebo které jim bez újmy vlastního zaopatření (své manželky, družky, dětí) skutečně poskytovala, nejvýše však ve výši částek uvedených v odstavcích 1 a 2.
(5) Za prvního rodinného příslušníka se považuje
a) manželka (manžel) povolané osoby; jinak
b) družka (druh) v případech uvedených v § 3 odst. 1 písm. b); jinak
c) nejstarší rodinný příslušník, který má nárok na příspěvek a žil s povolanou osobou do dne jejího nastoupení služby ve společné domácnosti, ledaže jde o dítě, jež se narodilo po uvedeném dnu; jinak
d) nejstarší nebo jediný rodinný příslušník, který má nárok na příspěvek.
(1) K příspěvku se poskytne přídavek
a) pro rodinného příslušníka, jemuž je aspoň 7 roků a který je trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetřování a obsluhy jinou osobou,
b) pro rodinnou příslušnici na dobu 9 týdnů před a 9 týdnů po porodu.
(2) Přídavek podle odstavce 1 se poskytne i tehdy, dosáhne-li vlastní příjem rodinného příslušníka výše, při níž mu příspěvek podle ustanovení § 19 odst. 1 č. 1 písm. b) a c) a č. 2 nepřísluší.
(3) Přídavek lze poskytnout i v jiných případech hodných zvláštního zřetele.
(4) Přídavek činí:
1. u prvního rodinného příslušníka 750 Kčs měsíčně, má-li však
a) příjem z pracovního nebo obdobného poměru nebo z literární nebo umělecké činnosti, krátí se o částku, o niž spolu s příspěvkem převyšuje 3.450 Kčs měsíčně,
b) důchod z národního pojištění nebo zaopatřovací požitky z veřejných prostředků, krátí se o částku, převyšující 2 200 Kčs měsíčně,
c) jiný příjem, krátí se o částku převyšující 1 500 Kčs měsíčně;
2. u dalšího rodinného příslušníka 450 Kčs měsíčně, má-li však
a) příjem z pracovního nebo obdobného poměru nebo z literární nebo umělecké činnosti, krátí se o částku převyšující 2.400 Kčs měsíčně
b) důchod z národního pojištění nebo zaopatřovací požitky z veřejných prostředků, krátí se o částku převyšující 1.300 Kčs měsíčně,
c) jiný příjem, krátí se o částku převyšující 900 Kčs měsíčně.
(5) Na přídavek poskytnutý podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3 první věty o nejvyšší měsíční úhrnné částce příspěvků.
(1) Nárok na příspěvek se uplatňuje přihláškou, kterou mohou podat rodinní příslušníci povolané osoby, jejich zákonní zástupci; povolaná osoba a za nezletilé rodinné příslušníky též příslušný orgán hromadného poručenství.
(2) Přihláška se podává u místního národního výboru, v cizině však u zastupitelského úřadu, v jehož obvodu má rodinný příslušník trvalý pobyt.
(3) Přihláška musí být podána nejpozději v den, jímž nárok na příspěvek zaniká podle ustanovení § 17 odst. 1, 2 a 4. V případech hodných zvláštního zřetele může okresní národní výbor prominout zmeškání lhůty, bude-li o to požádáno do 6 měsíců od uplynutí lhůty k podání přihlášky. Nastoupení služby musí být aspoň dodatečně prokázáno úředním osvědčením.
(4) O přihlášce rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodu měla povolaná osoba před nastoupením služby v branné moci naposledy trvalý pobyt. Měla-li tento pobyt v cizině, rozhoduje o přihlášce obvodní národní výbor pro Prahu I.
(5) Místní národní výbor předloží přihlášku o příspěvek do 7 dnů od jejího podání okresnímu národnímu výboru. Okresní národní výbor rozhodne o přihlášce nejpozději do 3 týdnů od jejího předložení. Nebude-li o přihlášce v uvedené lhůtě rozhodnuto, poskytne okresní národní výbor na příspěvek přiměřenou zálohu.
(1) Příspěvek se vyplácí měsíčně pozadu, najednou nebo ve dvou splátkách, a to zpravidla 1. a 16. dne měsíce.
(2) Příspěvek se vyplácí oprávněnému rodinnému příslušníku nebo jeho zákonnému zástupci. Je-li takových osob několik, může okresní národní výbor podle okolností případu stanovit, že příspěvek bude pro všechny nebo pro některé z nich vyplácen jedné z nich. Povolané osobě nesmí být příspěvek vyplácen.
(3) Příspěvek vyplácí okresní národní výbor, který o přihlášce rozhodl. Rodinným příslušníkům nebo jejich zákonným zástupcům majícím trvalý pobyt v cizině vyplácí se příspěvek prostřednictvím příslušného zastupitelského úřadu.
(4) V případech hodných zvláštního zřetele může okresní národní výbor, příslušný k rozhodnutí o přihlášce, poskytnout na příspěvek zálohu.
(1) Zanikne-li nárok na příspěvek, zastaví se jeho výplata nejpozději koncem poloviny kalendářního měsíce, do níž připadá den zániku nároku.
(2) Ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele může krajský národní výbor povolit dočasnou další výplatu příspěvku, i když nárok na něj zanikl podle ustanovení § 17 odst. 1.
Cizím státním příslušníkům se příspěvek vyplatí přesto, že není splněna podmínka vzájemnosti, jde-li
a) o manželku občana povolaného k službě v branné moci, která sňatkem nenabyla československého občanství, nebo o její děti,
b) o družku občana povolaného k službě v branné moci,
c) o manžela, druha nebo děti československé občanky provdané za cizince, která byla povolána k službě v branné moci.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení;*) provedou jej ministři vnitra, financí, spravedlnosti a národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
*) Vládní nařízení č. 131/1950 Sb. ve znění vládního nařízení č. 18/1953 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1953.