§ 26 zákon o organizaci soudů a o volbách soudců – Nejvyšší soud Československé socialistické republiky…
Zákon o organizaci soudů a o volbách soudců · 19/1970 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 26 zákona č. 19/1970 Sb. stanovuje, jakým způsobem Nejvyšší soud Československé socialistické republiky rozhoduje, konkrétně v jakém složení senátů (soudních kolegií) a pro jaké typy případů. Nejvyšší soud ČSSR rozhoduje vždy v senátech, nikoli jednotlivým soudcem. (§ 26 zákona č. 19/1970 Sb., zákon o organizaci soudů a o volbách soudců, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Odkazuje na: § 22
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 19/1970 Sb.
(1) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky rozhoduje v senátech.
(2) Senáty Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se skládají:
a) z předsedy a čtyř soudců z povolání, jestliže rozhodují o stížnosti pro porušení zákona, podané proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik nebo vojenských senátů Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, anebo když zaujímají stanoviska k zajištění jednotného výkladu zákona; v tomto případě je třeba dbát toho, aby členy senátu byli občané obou republik,
b) z předsedy a dvou soudců z povolání, jestliže rozhodují v ostatních případech.
(3) Jestliže se rozhoduje ve věcech spadajících do výlučné příslušnosti vojenských soudů podle § 22, je senát složen z vojenských soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky; ve věcech dotýkajících se obecných a vojenských soudů rozhodují smíšené senáty složené ze soudců trestního a vojenského kolegia Podrobnosti o sestavování smíšených senátů upraví jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nejvyšší soud ČSSR rozhoduje vždy v senátech, nikoli jednotlivým soudcem.
- Složení senátu se liší podle závažnosti a typu projednávané věci – pro stížnosti pro porušení zákona proti rozhodnutím nejvyšších soudů republik nebo vojenských senátů a pro sjednocování výkladu zákona je senát pětičlenný (předseda a čtyři soudci z povolání), v ostatních případech tříčlenný (předseda a dva soudci z povolání).
- Při rozhodování o stížnostech pro porušení zákona a při zaujímání stanovisek k zajištění jednotného výkladu zákona je třeba dbát na to, aby členy senátu byli občané obou republik.
- V záležitostech spadajících do výlučné příslušnosti vojenských soudů rozhodují senáty složené výhradně z vojenských soudců, zatímco ve věcech dotýkajících se obecných i vojenských soudů rozhodují smíšené senáty.
Na co si dát pozor
- Při sestavování pětičlenných senátů pro stížnosti pro porušení zákona a sjednocování výkladu zákona je výslovně zdůrazněna potřeba zastoupení občanů obou republik.
- Podrobnosti o sestavování smíšených senátů pro věci dotýkající se obecných a vojenských soudů upravuje jednací řád Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.