(1) Soudci z povolání, kteří jsou v době svého funkčního období povoláni podle branného zákona na vojenské cvičení jako důstojníci v záloze a přiděleni k vojenským soudům, mohou být rozhodnutím ministra národní obrany pověřeni na tuto dobu výkonem soudcovské funkce, kterou jinak vykonávají soudci z povolání vojenských soudů.
(2) Za branné pohotovosti státu upraví způsob doplňování soudců vojenských soudů a vojenských soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky ministr národní obrany v dohodě s ministrem vnitra Československé socialistické republiky a ministry spravedlnosti republik.
(1) Ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech je možno navrhnout a zvolit za soudce z povolání i občana, který jinak splňuje podmínky § 39, nesložil však odbornou justiční zkoušku, jestliže jeho alespoň pětiletá právní praxe úspěšně vykonávaná zajišťuje, že je způsobilý k výkonu soudcovské činnosti. Osvědčení o tom, že tato podmínka je splněna, vydává ministr spravedlnosti příslušné republiky; jde-li o navržení a zvolení za soudce z povolání vojenského soudu, ministr národní obrany.
(2) Výjimečně mohou být zvoleni za soudce z povolání dosavadní soudci z povolání bez ukončení vysokoškolského právnického vzdělání, jestliže v praxi prokázali, že jsou způsobilí pro výkon soudcovské činnosti. Osvědčení o tom, že tato podmínka je splněna, vydává ministr spravedlnosti příslušné republiky.
Zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, nabyl účinnosti dnem 28. února 1964, zákon č. 29/1968 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s úpravou postavení národního výboru hlavního města Slovenska Bratislavy, nabyl účinnosti dnem 9. března 1968, zákon č. 175/1968 Sb., o městě Brně, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1969 a zákon č. 156/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1970.