Vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské socialistické republiky o soustavě zdravotnických zařízení

(1) Léčebny pro dlouhodobě nemocné jsou určeny pro poskytování specializované ústavní péče zaměřené především na odbornou ošetřovatelskou a rehabilitační péči o osoby trpící dlouhotrvajícími nemocemi.

(2) Léčebny tuberkulózy a respiračních nemocí jsou určeny pro nemocné plicní nebo mimoplicní tuberkulózou a respiračními nemocemi, pokud jejich stav vyžaduje dlouhodobou ústavní péči.

(3) Psychiatrické léčebny jsou určeny pro osoby postižené duševními poruchami, které potřebují specializovanou ústavní péči, popřípadě kterým bylo uloženo povinné léčení.

(4) Rehabilitační ústavy jsou určeny pro poskytování specializované ústavní rehabilitační péče nemocným se stanovenými poruchami hybnosti, popřípadě poruchami jiných funkcí.

(5) Specializovanou ústavní péči poskytují též onkologické ústavy, popř. další odborné léčebné ústavy zřízené podle potřeb rozvoje léčebně preventivní péče.

(1) Lázeňské léčebny poskytují nemocným speciálně zaměřenou ústavní lázeňskou péči navazující na péči poskytovanou v jiných zařízeních léčebně preventivní péče, při níž se využívá především přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek. Podle léčivých účinků přírodních zdrojů nebo klimatických podmínek příznivých pro léčbu jsou zpravidla specializovány na jeden nebo více oborů pro indikované skupiny nemocí. Lázeňské léčebny mohou poskytovat též ambulantní lázeňskou péči. Poskytuje li lázeňská léčebna odbornou péči v několika oborech, nebo je-li to účelné vzhledem k velikosti léčebny, může se členit na oddělení. Lázeňské léčebny zabezpečují i potřebné stravování a kulturně výchovné služby.

(2) Lázeňská péče o děti se poskytuje v lázeňských léčebnách specializovaných podle stanovených indikací.

(3) Lázeňské zařízení určené pro poskytování ambulantních služeb nemocným a popřípadě i pro poskytování některých dalších odborných služeb v lázních po dobu lázeňského léčení se označuje jako lázeňská poliklinika. Může též poskytovat některé ambulantní služby pro obyvatelstvo v místě a blízkém okolí.

(4) Lázeňské léčebny, lázeňské polikliniky a další společná pomocná a vedlejší lázeňská zařízení tvoří přírodní léčebné lázně, které jsou začleněny do lázeňských organizací.

Ozdravovny pro děti, dorost a pro dospělé jsou zdravotnická zařízení, v nichž se osobám v rekonvalescenci nebo ohroženým na zdraví poskytuje pod lékařským dozorem a vedením odborná ústavní péče při dodržování potřebné životosprávy, zpravidla s využitím klimatických podmínek.

(1) Noční sanatoria jsou závodní zdravotnická zařízení, ve kterých se pracujícím s ohroženým nebo narušeným zdravím, avšak schopným práce, umožňuje mimo pracovní dobu dodržovat náležitou životosprávu a poskytuje se potřebné ošetřování a léčení. Noční sanatoria mohou být zřizována též jako zdravotnická zařízení územní, popřípadě společná.

(2) Denní sanatoria jako zvláštní druh léčeben poskytují osobám s narušeným zdravím potřebné ošetření a léčení s možností dodržovat nutnou životosprávu; dětem a mladistvým poskytují též výchovnou péči a výuku. Zřizují se v souladu s koncepcemi oborů léčebně preventivní péče.

(1) K plnění úkolů uvedených v § 37 zákona se zřizují lékárny třech typů a další zařízení lékárenské služby. Tato zařízení zabezpečují přípravu, výdej a kontrolu léčiv a zdravotnických potřeb v úzké spolupráci s ostatními zařízeními léčebně preventivní péče, popřípadě veterinární služby.

(2) Lékárny I. typu zabezpečují přípravu a výdej léků a zdravotnických potřeb především pro účely obvodních služeb na území s počtem přibližně 10 000 až 30 000 obyvatel. Lékárny II. typu zabezpečují takové služby v rozsahu potřebném pro obvodní služby a ostatní odborné služby nemocnice s poliklinikou I. typu, popřípadě jen polikliniky. Lékárny III. typu zabezpečují v plném rozsahu zvlášť specializované služby potřebné pro celou ambulantní a ústavní péči.

(3) Pro potřeby veterinární služby a zemědělství zabezpečují lékárny, které určí okresní národní výbor, služby v rozsahu rozšířeného nebo úplného sortimentu veterinárních léčiv.

(4) Jako další zařízení lékárenské služby se podle potřeby zřizují:

a) výdejny zdravotnických potřeb,

b) výdejny léčivých rostlin,

c) sklady zdravotnického materiálu,

d) výrobny léčiv,

e) výrobny infúzních roztoků.

(5) Jako vysunutá pracoviště lékáren se podle potřeby mohou zřídit výdejny léků v zařízeních ústavní, popřípadě i ambulantní péče, ve velkých závodech a v místech se ztíženou dostupností.

(6) Laboratoř pro kontrolu léčiv kontroluje léčiva pro lékárenskou službu, organizace pro zásobování léčivy a jinými zdravotnickými potřebami, popřípadě pro další určené zdravotnické organizace, zpravidla na území kraje.

(1) Kojenecké ústavy poskytují ústavní péči (včetně výchovné péče) dětem zpravidla ve věku do jednoho roku, jejichž vývoj je ohrožen zdravotním stavem nebo nevhodným domácím prostředím.

(2) Dětské domovy poskytují ústavní péči (včetně výchovné péče) dětem zpravidla ve věku od jednoho do tří let, o něž nemá kdo pečovat, anebo jimž nelze ze zdravotních nebo sociálních důvodů zajistit péči ve vlastní rodině, popřípadě náhradní rodinnou péči.

(3) Kojenecký ústav a dětský domov lze spojit ve společné zařízení jako dětský domov pro děti do tří let.

(1) V jeslích se poskytuje péče o všestranný rozvoj zdravých dětí zpravidla ve věku do tří let; navazuje na péči o děti v rodině a doplňuje ji. Úkolem jeslí je pomoci rodinám v péči o děti a umožnit matkám zapojení do práce a účast ve veřejném životě.

(2) Podle doby provozu se jesle zřizují s denním, popřípadě týdenním, výjimečně s nepřetržitým provozem.

(3) Závodní jesle se zřizují především pro péči o děti rodičů nebo jiných osob, které mají děti v péči a pracují v závodě, družstevní jesle především pro péči o děti členů jednotných zemědělských družstev, popřípadě jiných družstev.

(4) Ve společných budovách s mateřskou školou se jesle zřizují podle zvláštních předpisů.2)

(5) Územní jesle spravují místní a městské národní výbory, závodní a družstevní jesle řídí ústavy národního zdraví.

(1) V souladu se zvýšenou péčí celé společnosti o zdraví pracujících se zřizují závodní zdravotnická zařízení (§ 39 odst. 1 a § 40 zákona). Velikost a členění závodních zdravotnických zařízení se řídí podle druhu výroby, provozu závodu, počtu a složení pracujících. Přednostní péče o pracující v závodech se zabezpečuje stanovením nižšího počtu pracujících rozhodného pro zřízení jednotlivých druhů závodních zdravotnických zařízení, jakož i příznivějšími normami osobního a věcného vybavení těchto zařízení. Závodní zdravotnická zařízení se zřizují přednostně pro pracující, kteří jsou při práci zvýšenou měrou ohroženi na zdraví, a pro pracující, kteří jsou vystaveni nebezpečí onemocnění nemocí z povolání.

(2) Závodní zdravotnická zařízení zřizují, provozují a zrušují národní výbory v dohodě s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí a ve spolupráci s vedením organizací.

(1) Všechna závodní zdravotnická zařízení v závodě s výjimkou závodních jeslí tvoří jeden celek začleněný do příslušného ústavu národního zdraví. Vyžaduje-li to význam a velikost závodu, popřípadě několika místně souvisejících závodů zpravidla téhož podniku, lze zdravotnická zařízení v takovém závodě sdružit v dohodě se Slovenskou odborovou radou a se souhlasem ministerstva do závodního ústavu národního zdraví.

(2) Pro pracující místně souvisejících závodů, pokud jsou v nich společně splněny podmínky pro zřízení závodních zdravotnických zařízení, se může v zájmu účelného poskytování a vyšší úrovně služeb zřídit společné závodní zdravotnické zařízení.

(3) Závodní zdravotnická zařízení mohou v souladu s perspektivní sítí zdravotnických zařízení poskytovat služby též obyvatelstvu bydlícímu v okolí závodu, zejména v sídlištích (otevřená závodní zdravotnická zařízení).

(1) Zdravotnická zařízení a další zařízení jednotné zdravotnické soustavy spravované podle § 33 zákona okresními a krajskými národními výbory se začleňují do okresních nebo krajských ústavů národního zdraví.

(2) Do krajského ústavu národního zdraví se začleňují tato zdravotnická zařízení: krajská hygienická stanice, nemocnice s poliklinikou III. typu, lékárna při ní zřízená, laboratoř pro kontrolu léčiv, výrobna léčiv a výrobna infúzních roztoků v sídle krajského ústavu národního zdraví. Dále se do něj začleňují odborné léčebné ústavy s výjimkou léčeben pro dlouhodobě nemocné, popřípadě další zdravotnická zařízení, poskytují-li zdravotnické služby pro obyvatelstvo více okresů nebo ještě v širším rozsahu a pokud je spravuje krajský národní výbor.

(3) Do okresních ústavů národního zdraví se začleňují ostatní zdravotnická zařízení v okrese s výjimkou územních jeslí, které spravují místní (městské) národní výbory.

(4) Ústavy národního zdraví mají k zabezpečení hospodářsko-technických úkolů zdravotnických zařízení do nich začleněných hospodářsko-technickou službu.

(1) Ministerstvo vydává po projednání s krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) koncepce oborů hygieny, epidemiologie, mikrobiologie a léčebně preventivní péče; v těchto též blíže určuje, ve kterých kategoriích, typech a stupních zdravotnických zařízení a jejich útvarech se vykonává činnost jednotlivých oborů.3)

(2) Národní výbory budují a rozvíjejí zdravotnická zařízení v rámci schváleného národohospodářského plánu podle perspektivní sítě zdravotnických zařízení, která určuje budoucí rozmístění, spádová území a vnitřní členění zdravotnických zařízení. Tuto síť zpracovává ministerstvo společně s krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) a vydává ji jako směrnici.

(1) Krajské národní výbory (Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) přezkoumají dosavadní síť zdravotnických zařízení a zařadí je nejpozději do 31. prosince 1975 do kategorií, typů a stupňů podle této vyhlášky. Nemocnice s poliklinikou a lékárny se mohou zařadit do III. typu jen po předchozím souhlasu ministerstva; se souhlasem ministerstva se zařazují též okresní hygienické stanice do jednotlivých stupňů. Než se provede zařazení podle této vyhlášky, zůstávají zdravotnická zařízení v dosavadních kategoriích a typech.

(2) Lékárny, které jsou dosud složkami nemocnic s poliklinikou III. typu, se vyčlení z těchto nemocnic s poliklinikou a začlení se přímo do krajských ústavu národního zdraví nejpozději do 31. prosince 1975.

(1) Síť zdravotnických zařízení ve velkých městech lze se souhlasem ministerstva uspořádat s odchylkami, pokud je to potřebné z hlediska účelného zabezpečení zdravotnických služeb pro soustředěné městské obyvatelstvo.

(2) Ministerstvo může v zájmu lepší dostupnosti, racionálního poskytování zdravotnických služeb a účelného využívání nové techniky povolit odchylky v organizačním začlenění, vnitřním členění a v zevním označení zdravotnických zařízení.

Orgány, které řídí zdravotnická zařízení, jsou povinny v souladu s ustanoveními této vyhlášky upravit jejich zevní označení.

Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 43/1966 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1975.

Ministr:

Prof. MUDr. Matejíček, DrSc., v. r.

1) Směrnice č. 28/1972 Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR o zřizování a činnosti referenčních laboratoří pro hygienickou službu.

2) Vládní vyhláška č. 72/1961 Sb., o zřizování jeslí a mateřských škol ve společných budovách.

3) Koncepce se vydávají jako metodická opatření ministerstva a uveřejňují se ve Věstníku ministerstva zdravotnictví SSR.