(1) Kojenecké ústavy poskytují ústavní péči (včetně výchovné péče) dětem zpravidla ve věku do jednoho roku, jejichž vývoj je ohrožen zdravotním stavem nebo nevhodným domácím prostředím.
(2) Dětské domovy poskytují ústavní péči (včetně výchovné péče) dětem zpravidla ve věku od jednoho do tří let, o něž nemá kdo pečovat, anebo jimž nelze ze zdravotních nebo sociálních důvodů zajistit péči ve vlastní rodině, popřípadě náhradní rodinnou péči.
(3) Kojenecký ústav a dětský domov lze spojit ve společné zařízení jako dětský domov pro děti do tří let.
(1) V jeslích se poskytuje péče o všestranný rozvoj zdravých dětí zpravidla ve věku do tří let; navazuje na péči o děti v rodině a doplňuje ji. Úkolem jeslí je pomoci rodinám v péči o děti a umožnit matkám zapojení do práce a účast ve veřejném životě.
(2) Podle doby provozu se jesle zřizují s denním, popřípadě týdenním, výjimečně s nepřetržitým provozem.
(3) Závodní jesle se zřizují především pro péči o děti rodičů nebo jiných osob, které mají děti v péči a pracují v závodě, družstevní jesle především pro péči o děti členů jednotných zemědělských družstev, popřípadě jiných družstev.
(4) Ve společných budovách s mateřskou školou se jesle zřizují podle zvláštních předpisů.2)
(5) Územní jesle spravují místní a městské národní výbory, závodní a družstevní jesle řídí ústavy národního zdraví.
§ 23Společná ustanovení o závodních zdravotnických zařízeních
(1) V souladu se zvýšenou péčí celé společnosti o zdraví pracujících se zřizují závodní zdravotnická zařízení (§ 39 odst. 1 a § 40 zákona). Velikost a členění závodních zdravotnických zařízení se řídí podle druhu výroby, provozu závodu, počtu a složení pracujících. Přednostní péče o pracující v závodech se zabezpečuje stanovením nižšího počtu pracujících rozhodného pro zřízení jednotlivých druhů závodních zdravotnických zařízení, jakož i příznivějšími normami osobního a věcného vybavení těchto zařízení. Závodní zdravotnická zařízení se zřizují přednostně pro pracující, kteří jsou při práci zvýšenou měrou ohroženi na zdraví, a pro pracující, kteří jsou vystaveni nebezpečí onemocnění nemocí z povolání.
(2) Závodní zdravotnická zařízení zřizují, provozují a zrušují národní výbory v dohodě s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí a ve spolupráci s vedením organizací.
(1) Všechna závodní zdravotnická zařízení v závodě s výjimkou závodních jeslí tvoří jeden celek začleněný do příslušného ústavu národního zdraví. Vyžaduje-li to význam a velikost závodu, popřípadě několika místně souvisejících závodů zpravidla téhož podniku, lze zdravotnická zařízení v takovém závodě sdružit v dohodě se Slovenskou odborovou radou a se souhlasem ministerstva do závodního ústavu národního zdraví.
(2) Pro pracující místně souvisejících závodů, pokud jsou v nich společně splněny podmínky pro zřízení závodních zdravotnických zařízení, se může v zájmu účelného poskytování a vyšší úrovně služeb zřídit společné závodní zdravotnické zařízení.
(3) Závodní zdravotnická zařízení mohou v souladu s perspektivní sítí zdravotnických zařízení poskytovat služby též obyvatelstvu bydlícímu v okolí závodu, zejména v sídlištích (otevřená závodní zdravotnická zařízení).
(1) Zdravotnická zařízení a další zařízení jednotné zdravotnické soustavy spravované podle § 33 zákona okresními a krajskými národními výbory se začleňují do okresních nebo krajských ústavů národního zdraví.
(2) Do krajského ústavu národního zdraví se začleňují tato zdravotnická zařízení: krajská hygienická stanice, nemocnice s poliklinikou III. typu, lékárna při ní zřízená, laboratoř pro kontrolu léčiv, výrobna léčiv a výrobna infúzních roztoků v sídle krajského ústavu národního zdraví. Dále se do něj začleňují odborné léčebné ústavy s výjimkou léčeben pro dlouhodobě nemocné, popřípadě další zdravotnická zařízení, poskytují-li zdravotnické služby pro obyvatelstvo více okresů nebo ještě v širším rozsahu a pokud je spravuje krajský národní výbor.
(3) Do okresních ústavů národního zdraví se začleňují ostatní zdravotnická zařízení v okrese s výjimkou územních jeslí, které spravují místní (městské) národní výbory.
(4) Ústavy národního zdraví mají k zabezpečení hospodářsko-technických úkolů zdravotnických zařízení do nich začleněných hospodářsko-technickou službu.
(1) Ministerstvo vydává po projednání s krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) koncepce oborů hygieny, epidemiologie, mikrobiologie a léčebně preventivní péče; v těchto též blíže určuje, ve kterých kategoriích, typech a stupních zdravotnických zařízení a jejich útvarech se vykonává činnost jednotlivých oborů.3)
(2) Národní výbory budují a rozvíjejí zdravotnická zařízení v rámci schváleného národohospodářského plánu podle perspektivní sítě zdravotnických zařízení, která určuje budoucí rozmístění, spádová území a vnitřní členění zdravotnických zařízení. Tuto síť zpracovává ministerstvo společně s krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) a vydává ji jako směrnici.
(1) Krajské národní výbory (Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) přezkoumají dosavadní síť zdravotnických zařízení a zařadí je nejpozději do 31. prosince 1975 do kategorií, typů a stupňů podle této vyhlášky. Nemocnice s poliklinikou a lékárny se mohou zařadit do III. typu jen po předchozím souhlasu ministerstva; se souhlasem ministerstva se zařazují též okresní hygienické stanice do jednotlivých stupňů. Než se provede zařazení podle této vyhlášky, zůstávají zdravotnická zařízení v dosavadních kategoriích a typech.
(2) Lékárny, které jsou dosud složkami nemocnic s poliklinikou III. typu, se vyčlení z těchto nemocnic s poliklinikou a začlení se přímo do krajských ústavu národního zdraví nejpozději do 31. prosince 1975.
(1) Síť zdravotnických zařízení ve velkých městech lze se souhlasem ministerstva uspořádat s odchylkami, pokud je to potřebné z hlediska účelného zabezpečení zdravotnických služeb pro soustředěné městské obyvatelstvo.
(2) Ministerstvo může v zájmu lepší dostupnosti, racionálního poskytování zdravotnických služeb a účelného využívání nové techniky povolit odchylky v organizačním začlenění, vnitřním členění a v zevním označení zdravotnických zařízení.