(1) V jeslích se poskytuje péče o všestranný rozvoj zdravých dětí zpravidla ve věku do tří let; navazuje na péči o děti v rodině a doplňuje ji. Úkolem jeslí je pomoci rodinám v péči o děti a umožnit matkám zapojení do práce a účast ve veřejném životě.
(2) Podle doby provozu se jesle zřizují s denním, popřípadě týdenním, výjimečně s nepřetržitým provozem.
(3) Závodní jesle se zřizují především pro péči o děti rodičů nebo jiných osob, které mají děti v péči a pracují v závodě, družstevní jesle především pro péči o děti členů jednotných zemědělských družstev, popřípadě jiných družstev.
(4) Ve společných budovách s mateřskou školou se jesle zřizují podle zvláštních předpisů.2)
(5) Územní jesle spravují místní a městské národní výbory, závodní a družstevní jesle řídí ústavy národního zdraví.
§ 23Společná ustanovení o závodních zdravotnických zařízeních
(1) V souladu se zvýšenou péčí celé společnosti o zdraví pracujících se zřizují závodní zdravotnická zařízení (§ 39 odst. 1 a § 40 zákona). Velikost a členění závodních zdravotnických zařízení se řídí podle druhu výroby, provozu závodu, počtu a složení pracujících. Přednostní péče o pracující v závodech se zabezpečuje stanovením nižšího počtu pracujících rozhodného pro zřízení jednotlivých druhů závodních zdravotnických zařízení, jakož i příznivějšími normami osobního a věcného vybavení těchto zařízení. Závodní zdravotnická zařízení se zřizují přednostně pro pracující, kteří jsou při práci zvýšenou měrou ohroženi na zdraví, a pro pracující, kteří jsou vystaveni nebezpečí onemocnění nemocí z povolání.
(2) Závodní zdravotnická zařízení zřizují, provozují a zrušují národní výbory v dohodě s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí a ve spolupráci s vedením organizací.
(1) Všechna závodní zdravotnická zařízení v závodě s výjimkou závodních jeslí tvoří jeden celek začleněný do příslušného ústavu národního zdraví. Vyžaduje-li to význam a velikost závodu, popřípadě několika místně souvisejících závodů zpravidla téhož podniku, lze zdravotnická zařízení v takovém závodě sdružit v dohodě se Slovenskou odborovou radou a se souhlasem ministerstva do závodního ústavu národního zdraví.
(2) Pro pracující místně souvisejících závodů, pokud jsou v nich společně splněny podmínky pro zřízení závodních zdravotnických zařízení, se může v zájmu účelného poskytování a vyšší úrovně služeb zřídit společné závodní zdravotnické zařízení.
(3) Závodní zdravotnická zařízení mohou v souladu s perspektivní sítí zdravotnických zařízení poskytovat služby též obyvatelstvu bydlícímu v okolí závodu, zejména v sídlištích (otevřená závodní zdravotnická zařízení).
(1) Zdravotnická zařízení a další zařízení jednotné zdravotnické soustavy spravované podle § 33 zákona okresními a krajskými národními výbory se začleňují do okresních nebo krajských ústavů národního zdraví.
(2) Do krajského ústavu národního zdraví se začleňují tato zdravotnická zařízení: krajská hygienická stanice, nemocnice s poliklinikou III. typu, lékárna při ní zřízená, laboratoř pro kontrolu léčiv, výrobna léčiv a výrobna infúzních roztoků v sídle krajského ústavu národního zdraví. Dále se do něj začleňují odborné léčebné ústavy s výjimkou léčeben pro dlouhodobě nemocné, popřípadě další zdravotnická zařízení, poskytují-li zdravotnické služby pro obyvatelstvo více okresů nebo ještě v širším rozsahu a pokud je spravuje krajský národní výbor.
(3) Do okresních ústavů národního zdraví se začleňují ostatní zdravotnická zařízení v okrese s výjimkou územních jeslí, které spravují místní (městské) národní výbory.
(4) Ústavy národního zdraví mají k zabezpečení hospodářsko-technických úkolů zdravotnických zařízení do nich začleněných hospodářsko-technickou službu.
(1) Ministerstvo vydává po projednání s krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) koncepce oborů hygieny, epidemiologie, mikrobiologie a léčebně preventivní péče; v těchto též blíže určuje, ve kterých kategoriích, typech a stupních zdravotnických zařízení a jejich útvarech se vykonává činnost jednotlivých oborů.3)
(2) Národní výbory budují a rozvíjejí zdravotnická zařízení v rámci schváleného národohospodářského plánu podle perspektivní sítě zdravotnických zařízení, která určuje budoucí rozmístění, spádová území a vnitřní členění zdravotnických zařízení. Tuto síť zpracovává ministerstvo společně s krajskými národními výbory (Národním výborem hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) a vydává ji jako směrnici.
(1) Krajské národní výbory (Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy) přezkoumají dosavadní síť zdravotnických zařízení a zařadí je nejpozději do 31. prosince 1975 do kategorií, typů a stupňů podle této vyhlášky. Nemocnice s poliklinikou a lékárny se mohou zařadit do III. typu jen po předchozím souhlasu ministerstva; se souhlasem ministerstva se zařazují též okresní hygienické stanice do jednotlivých stupňů. Než se provede zařazení podle této vyhlášky, zůstávají zdravotnická zařízení v dosavadních kategoriích a typech.
(2) Lékárny, které jsou dosud složkami nemocnic s poliklinikou III. typu, se vyčlení z těchto nemocnic s poliklinikou a začlení se přímo do krajských ústavu národního zdraví nejpozději do 31. prosince 1975.
(1) Síť zdravotnických zařízení ve velkých městech lze se souhlasem ministerstva uspořádat s odchylkami, pokud je to potřebné z hlediska účelného zabezpečení zdravotnických služeb pro soustředěné městské obyvatelstvo.
(2) Ministerstvo může v zájmu lepší dostupnosti, racionálního poskytování zdravotnických služeb a účelného využívání nové techniky povolit odchylky v organizačním začlenění, vnitřním členění a v zevním označení zdravotnických zařízení.