§ 7 Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci – Mzdové vyrovnání
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci · 19/1991 Sb. · § 7 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 7 vyhlášky 19/1991 stanoví pravidla pro mzdové vyrovnání horníkům, kteří byli převedeni na jinou práci nebo s nimiž byl rozvázán pracovní poměr kvůli nezpůsobilosti k dosavadní práci.
§ 7 Mzdové vyrovnání
(1) Pracovníkům uvedeným v § 1, kteří byli převedeni na jinou práci nebo s nimiž byl rozvázán pracovní poměr, přísluší, pokud není dále stanoveno jinak, mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem před převedením nebo rozvázáním pracovního poměru a hrubým výdělkem dosahovaným na nové práci nebo na novém pracovišti (dále jen „nové pracoviště“), a to od nástupu na novém pracovišti po dobu tří měsíců.
(2) Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny, za něž pracovník pobírá po přechodu na nové pracoviště náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu; mzdové vyrovnání za dobu poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu přísluší ve výši rozdílu mezi těmito dávkami, které by pracovník pobíral na dřívějším pracovišti, a dávkami přiznanými na novém pracovišti.
(3) Mzdové vyrovnání se neposkytuje pracovníku, kterému přísluší mzda podle § 115 odst. 7 zákoníku práce nebo náhrada škody podle § 195 odst. 1 zákoníku práce, a pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním průměrného výdělku dosahovaného pracovníky vykonávajícími stejnou práci.
(4) Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníku ze svých mzdových prostředků v termínech určených pro výplatu mzdy organizace, která ho zaměstnává v době, po kterou mzdové vyrovnání přísluší. Poskytnutou částku mzdového vyrovnání uhradí nové organizaci uvolňující organizace, a to po skončení doby, za níž mzdové vyrovnání přísluší, pokud se organizace nedohodly na jiném termínu úhrady.
(5) Pracovníku přísluší na novém pracovišti mzdové vyrovnání jen, nastoupí-li do pracovního poměru nejpozději do jednoho měsíce od skončení předchozího pracovního poměru nebo od skončení nároku na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání;5) doba pracovní neschopnosti delší než šest pracovních dnů se do této doby nezapočítává.
(6) Pracovníkům, kteří byli převedeni na jinou práci nebo kteří po rozvázání pracovního poměru nastoupili do jiné organizace v důsledku dosažení nejvyšší přípustné expozice, přísluší místo mzdového vyrovnání nejdéle po dobu jednoho roku od nástupu na novém pracovišti doplatek do průměrného výdělku dosahovaného před převedením na jinou práci nebo před rozvázáním pracovního poměru.
Paragraf 7 vyhlášky 19/1991 stanoví pravidla pro mzdové vyrovnání horníkům, kteří byli převedeni na jinou práci nebo s nimiž byl rozvázán pracovní poměr kvůli nezpůsobilosti k dosavadní práci.
Co to znamená v praxi
Pokud jste horník a byli jste převedeni na jinou práci nebo s vámi byl rozvázán pracovní poměr kvůli nezpůsobilosti k dosavadní práci, máte právo na mzdové vyrovnání.
Mzdové vyrovnání dostanete po dobu tří měsíců od nástupu na nové pracoviště.
Výše mzdového vyrovnání je rozdíl mezi vaším průměrným hrubým výdělkem před změnou a hrubým výdělkem na nové práci.
Mzdové vyrovnání se vyplácí i za dny, kdy pobíráte náhradu mzdy nebo nemocenské dávky.
Pokud jste převedeni na jinou práci nebo nastoupíte do jiné organizace kvůli dosažení nejvyšší přípustné expozice, máte nárok na doplatek do průměrného výdělku po dobu jednoho roku.
Na co si dát pozor
Mzdové vyrovnání nedostanete, pokud vám náleží mzda podle § 115 odst. 7 zákoníku práce nebo náhrada škody podle § 195 odst. 1 zákoníku práce.
Mzdové vyrovnání nedostanete, pokud po zapracování nedosahujete vlastním zaviněním průměrného výdělku jako ostatní pracovníci na stejné pozici.
Na mzdové vyrovnání máte nárok jen tehdy, pokud nastoupíte do nového zaměstnání nejpozději do jednoho měsíce od skončení předchozího pracovního poměru (doba pracovní neschopnosti delší než šest pracovních dnů se do této lhůty nezapočítává).