§ 29 Nařízení, jímž se provádí zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním – Osoby z obhajování před kárnými výbory vyloučené.
Nařízení, jímž se provádí zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním · 190/1947 Sb. · § 29 · Správní právo
Stručně: Paragraf 29 nařízení 190/1947 stanovuje, které osoby nemohou působit jako obhájci v řízení před vojenskými kárnými výbory, aby byla zajištěna nestrannost a předešlo se střetu zájmů.
§ 29 Osoby z obhajování před kárnými výbory vyloučené.
Obhájcem v řízení před kárnými výbory nemůže býti:
a) kdo proti obviněnému podal udání (hlášení), jež jest předmětem kárného řízení,
b) kdo byl za vyšetřování slyšen jako svědek nebo znalec, anebo bude slyšen jako svědek nebo znalec při závěrečném projednání,
c) kdo v předchozím řízení trestním působil jako žalobce nebo jako člen soudu,
d) osoba, proti které se vede trestní řízení soudní nebo vojenské kárné řízení,
e) kdo byl ve vojenském kárném řízení uznán vinným, dokud nebyl trest odpykán.
K § 20 zákona.
Paragraf 29 nařízení 190/1947 stanovuje, které osoby nemohou působit jako obhájci v řízení před vojenskými kárnými výbory, aby byla zajištěna nestrannost a předešlo se střetu zájmů.
Co to znamená v praxi
Obhájcem nemůže být osoba, která podala udání proti obviněnému, jež je předmětem kárného řízení.
Osoba, která byla nebo bude slyšena jako svědek či znalec v daném kárném řízení, nemůže být obhájcem.
Pokud někdo působil jako žalobce nebo člen soudu v předchozím trestním řízení týkajícím se obviněného, nemůže ho obhajovat před kárným výborem.
Osoba, proti které se vede trestní řízení (soudní nebo vojenské kárné), je z obhajoby vyloučena.
Na co si dát pozor
Vyloučení z obhajoby platí i pro osoby, které byly uznány vinnými ve vojenském kárném řízení, dokud si trest neodpykaly.
Hlídat změny § 29 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.