Nařízení, jímž se provádí zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním

(1) Komise uvedená v § 54 (v dalším „komise“) se skládá

a) z náčelníka hlavního štábu,

b) z prvního podnáčelníka hlavního štábu,

c) z presidenta nejvyššího vojenského soudu,

d) z přednosty I. odboru ministerstva národní obrany a

e) nepatří-li osobní věci dotčeného gážisty do oboru působnosti některého z členů komise uvedených pod písm. a) až d), též z přednosty odboru ministerstva národní obrany (oddělení hlavního štábu) nebo z velitele zbraně u ministerstva národní obrany-hlavního štábu, do jehož oboru působnosti tyto věci patří.

(2) Není-li některé z osob uvedených v odstavci 1 možno účastniti se jednání komise, účastní se ho její zástupce ve funkci uvedené v odstavci 1.

(3) Komisi předsedá náčelník hlavního štábu a v jeho nepřítomnosti podnáčelník hlavního štábu; není-li ani podnáčelník hlavního štábu přítomen, předsedá člen hodností nejvyšší nebo služebně nejstarší.

(1) Vojenskému gážistovi, o nějž jde, oznámí ministerstvo národní obrany důvody, pro které nemá býti v činné službě ponechán, a vyzve ho, aby se do 15 dnů od doručení výzvy k věci vyjádřil, oznámené mu důvody vyvrátil nebo nabídl důkazy potřebné k jejich vyvrácení; tuto lhůtu ministerstvo národní obrany na žádost vojenského gážisty přiměřeně prodlouží, prokáže-li, že nemohl lhůtu dodržeti pro vojenskou službu nebo pro nějakou neodvratnou překážku jím nezaviněnou.

(2) Vyjádření, které vojenský gážista podal podle ustanovení odstavce 1, postoupí ministerstvo národní obrany komisi, jež je přezkoumá, a uzná-li toho potřebu, dá provésti nabídnuté důkazy, a třeba-li, i jiné šetření.

(3) Podle potřeby může komise vojenského gážistu vyslechnouti.

(4) Nepodá-li vojenský gážista ve stanovené lhůtě vyjádření (odstavec 1) nebo nedostaví-li se k osobnímu výslechu (odstavec 3), projedná komise věc bez jeho součinnosti na podkladě spisů.

(5) Po projednání věci se komise usnese podle volného uvážení o tom, má-li býti ministru národní obrany podán návrh, aby dotčený gážista byl z moci úřední přeložen do výslužby (do zálohy s odbytným), poněvadž by jeho další ponechání v činné službě bylo na újmu důležitým vojenským nebo jiným státním zájmům.

(6) Komise jest způsobilá se usnášeti jen za přítomnosti všech svých členů (jejich zástupců). Usnáší se většinou hlasů; při rovnosti hlasů platí za usnesené to mínění, ke kterému se připojil předseda. Členové komise hlasují podle hodnosti a služebního stáří, počínaje nejnižším; předseda hlasuje na konec.

(7) Neusnese-li se komise na podání návrhu podle odstavce 5, vrátí spisy ministerstvu národní obrany.

K § 35, odst. 2 zákona.

Pro poklesky, kterých se dopustili vojenští gážisté, kteří nejsou vojenskými soudci z povolání, ve funkci přísedících vojenských soudů, může příslušný představený naříditi zavedení řízení před kárným výborem jen, došlo-li mu oznámení předsedy nalézacího soudu o jejich poklescích.

Vládní nařízení ze dne 18. října 1923, č. 203 Sb., o řízení před kárnými výbory vojenských gážistů a o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, vládní nařízení ze dne 22. května 1935, č. 111 Sb., jímž se provádí § 34, odst. 2 vojenského kárného zákona a vládní nařízení ze dne 3. července 1936, č. 211 Sb., o vojenském kárném právu za branné pohotovosti státu, ve znění předpisů je měnících a doplňujících, se zrušují.

Toto nařízení nabývá účinnosti 15. dne po vyhlášení; provede je ministr národní obrany.

Gottwald v. r.

Dr. Zenkl v. r.

Široký v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Dr. Ripka v. r.

Nosek v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Stránský v. r.

Dr. Drtina v. r.

Kopecký v. r.

Dr. Pietor v. r.

Ing. Kopecký v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Dr. Procházka v. r.

Dr. Franek v. r.

Dr. Clementis v. r.

Lichner v. r.