§ 77 vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. – Způsob vytyčování hranic pozemku
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. · 190/1996 Sb. · Nemovitosti a stavební právo
Stručně: Paragraf 77 vyhlášky 190/1996 stanovuje podrobný postup a pravidla pro vytyčování hranic pozemků v terénu, včetně použití podkladů, ověřování správnosti a seznámení vlastníků s výsledkem. Postup vytyčení: Vytyčování hranic pozemku probíhá podle přesně daných kroků, které zahrnují použití původních měřických sítí nebo, pokud to není možné, vytvoření nové sítě a transformaci dat. (§ 77 zákona č. 190/1996 Sb., vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Vytyčovací prvky se vyznačí do vytyčovacího náčrtu ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu.
(2) Pokud je podkladem plán, měřický náčrt nebo záznam podrobného měření změn a je možné použít nebo obnovit měřickou síť, k níž byla vytyčovaná hranice původně zaměřena, převezmou se jako vytyčovací prvky údaje zapsané v podkladech.
(3) Pokud není možno původní síť použít ani obnovit, zvolí se nová měřická síť a vytyčovací prvky se vypočtou transformací původních měřených hodnot nebo souřadnic bodů vytyčované hranice. Transformační koeficienty se určí z identických bodů, které jsou zaměřeny k původní i nové síti.
(4) Nelze-li vytyčit hranici podle odstavců 2 a 3 a je-li ověřeno, že zákres parcely v mapě je z technického hlediska správný, určí se všechny potřebné vytyčovací prvky z hodnot odměřených na mapě.
(5) Hranice nesmí být vytyčena s menší přesností, než umožňují nejpřesnější použitelné podklady.
(6) Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením.
(7) Při vytyčování hranic celého obvodu pozemku se porovná výměra vypočtená z vytyčovacích prvků s výměrou evidovanou v katastru. Je-li překročena hodnota mezní odchylky ve výměře (bod 13 přílohy), poznamená se návrh opravy výměry pozemku ve vytyčovacím náčrtu, a to je-li vyloučena chyba ve vytyčovacích prvcích a z nich vypočtené výměře pozemku.
(8) Vytyčené lomové body vlastnické hranice pozemku se v terénu označí trvalým způsobem (§ 79), pokud již nejsou trvale označeny. Vytyčená hranice pozemku je platnou hranicí podle katastru.
(9) S výsledkem vytyčení seznámí vytyčovatel všechny vlastníky dotčených pozemků. Výsledek seznámení s vyjádřením jednotlivých vlastníků dotčených pozemků se zapíše do protokolu o vytyčení hranice pozemku (§ 78).
(10) Pokud se někteří vlastníci nedostavili k seznámení s výsledkem vytyčení hranice pozemku, ač k tomu byli vyzváni, vytyčovatel jim zašle kopii sepsaného protokolu o vytyčení hranice pozemku.
(11) Vytyčovatel předá objednateli vytyčení hranice pozemku vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku, popř. plán při vytyčení pozemku podle § 78 odst. 4.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Postup vytyčení: Vytyčování hranic pozemku probíhá podle přesně daných kroků, které zahrnují použití původních měřických sítí nebo, pokud to není možné, vytvoření nové sítě a transformaci dat. V krajním případě se prvky určí z mapy.
- Přesnost a kontrola: Vytyčená hranice nesmí být méně přesná než nejpřesnější dostupné podklady a její správnost musí být vždy ověřena kontrolním měřením.
- Označení a platnost: Vytyčené lomové body hranice pozemku se v terénu trvale označí a takto vytyčená hranice je považována za platnou hranici podle katastru.
- Informování vlastníků: Všichni vlastníci dotčených pozemků musí být seznámeni s výsledkem vytyčení a jejich vyjádření se zaznamená do protokolu. Pokud se nedostaví, obdrží kopii protokolu.
Na co si dát pozor
- Rozdíl ve výměře: Pokud při vytyčování celého obvodu pozemku dojde k překročení mezní odchylky ve výměře oproti katastru, je třeba zvážit návrh na opravu výměry ve vytyčovacím náčrtu, pokud je vyloučena chyba ve vytyčovacích prvcích.
- Trvalé označení: Vytyčené lomové body hranice musí být trvale označeny, pokud již takto označeny nejsou.
- Protokol o vytyčení: Důležitost protokolu o vytyčení hranice, který zaznamenává celý proces, včetně vyjádření vlastníků a je předán objednateli.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 83 Způsob vytyčování hranic pozemku (Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a k)§ 1 Úvodní ustanovení (Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a k)§ 84 Dokumentace vytyčené hranice pozemku (Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a k)§ 4 Účinnost (Vyhláška ministerstva zemědělství České )§ 43 Revize katastru (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 357)