§ 13 vyhláška k provedení § 3 odst. 3 insolvenčního zákona (vyhláška o platební neschopnosti podnikatele) – Způsob sestavování výkazu stavu likvidity

(1) Zpracovatel při sestavování výkazu stavu likvidity prověří údaje a podklady poskytnuté dlužníkem, případně si vyžádá přístup k dalším podkladům, kterých je třeba k sestavení, a zejména

a) posoudí soulad poskytnutých údajů a podkladů s pomocnými účetními knihami, knihami analytické evidence, hlavní knihou a mezitímní účetní závěrkou sestavenou k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity,

b) posoudí soulad mezitímní účetní závěrky sestavené k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity s alespoň dvěma předcházejícími řádnými účetními závěrkami a posoudí případné významné odchylky,

c) se seznámí s činností dlužníka s cílem identifikovat případný nesoulad mezi činností dlužníka a poskytnutými údaji a podklady a

d) provede kontrolu formální správnosti číselných údajů v poskytnutých podkladech.

(2) Při prověřování údajů a podkladů poskytnutých dlužníkem a sestavování výkazu stavu likvidity zpracovatel prověří zejména

a) existenci peněžních prostředků v pokladně, a to obvykle pomocí odsouhlasení dokumentace z provedené inventury pokladny na stav pokladny v účetnictví dlužníka,

b) existenci peněžních prostředků na účtech dlužníka, a to obvykle pomocí odsouhlasení bankovních výpisů na stav peněžních prostředků v účetnictví dlužníka,

c) přijetí cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů a podílů k obchodování na regulovaném trhu v členských státech Evropské unie nebo v zemích, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,

d) plnění podmínek pro čerpání nevyčerpaných kontokorentních a obdobných úvěrů poskytovaných bankami a dodržování podmínek, jejichž porušením by se staly dluhy z kontokorentních a obdobných úvěrů splatné, a to pomocí potvrzení obdržených od těchto bank nebo pomocí stanovení ukazatelů, na nichž plnění podmínek pro čerpání případně záleží,

e) úplnost krátkodobých dluhů, a to obvykle pomocí posouzení správné klasifikace dlouhodobých dluhů a jiných položek pasiv v účetnictví dlužníka s přihlédnutím k pohledávkám přihlášeným a uplatněným v insolvenčním řízení dlužníka, a

f) podřízenost závazků podřízených všem ostatním závazkům dlužníka, a to obvykle pomocí potvrzení vystaveného věřitelem podřízené pohledávky.