§ 49 jednací řád – Výslech osob
Nařízení, kterým se vydávají podrobnější předpisy pro řízení v trestních a občanskoprávních věcech (jednací řád) · 192/1950 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 49 nařízení 192/1950 Sb. stanoví, že osoby, které nemluví česky ani slovensky, nebo osoby hluché, němé či hluchoněmé, se vyslýchají za pomoci tlumočníka, pokud se s nimi nelze dorozumět jinak. Pokud vyslýchaná osoba nerozumí česky ani slovensky, musí být přítomen tlumočník, který zajistí překlad. (§ 49 zákona č. 192/1950 Sb., jednací řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 192/1950 Sb.
(1) Výslech osob, které se nedovedou vyjadřovat ani v českém ani ve slovenském jazyku, se koná prostřednictvím tlumočníka. Od přibrání tlumočníka lze upustit, jestliže vyslýchající nebo zapisovatel ovládá jazyk, ve kterém se bude výslech konat.
(2) Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně pro výslech osob hluchých, němých nebo hluchoněmých, nelze-li se s nimi dorozumět jiným spolehlivým způsobem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud vyslýchaná osoba nerozumí česky ani slovensky, musí být přítomen tlumočník, který zajistí překlad.
- Tlumočník není potřeba, pokud vyslýchající úředník nebo zapisovatel ovládá jazyk, kterým se bude výslech konat.
- Obdobná pravidla platí pro osoby se sluchovým nebo řečovým postižením, pokud s nimi nelze komunikovat jiným spolehlivým způsobem (např. psanou formou).
- Cílem je zajistit, aby vyslýchaná osoba plně rozuměla otázkám a mohla se srozumitelně vyjádřit.
Na co si dát pozor
- Je důležité posoudit, zda vyslýchající nebo zapisovatel skutečně ovládá cizí jazyk na dostatečné úrovni pro vedení výslechu.
- U osob se sluchovým nebo řečovým postižením je nutné nejprve zkusit jiné spolehlivé způsoby komunikace, než se přistoupí k tlumočníkovi.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.