§ 26 nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) – Pracovníku povolanému ke službě v ozbrojených silách…

(1) Pracovníku povolanému ke službě v ozbrojených silách nebo do civilní služby poskytne organizace v posledním týdnu přede dnem stanoveným k nástupu této služby jeden den pracovního volna tak, aby si mohl vyřídit své osobní a rodinné věci a včas se dostavit na stanovené místo.

(2) Má-li pracovník nastoupit službu v ozbrojených silách nebo civilní službu v místě tak vzdáleném od svého bydliště, že cesta dopravními prostředky, kterých je oprávněn použít, trvá více než šest hodin, má nárok na jeden cestovní den, a vyžaduje-li taková cesta více než 18 hodin, na dva cestovní dny. Pracuje-li pracovník v místě tak vzdáleném od místa bydliště své rodiny, že cesta z jeho pracoviště do místa jeho bydliště trvá více než šest hodin, přísluší mu další cestovní den.

(3) Na cestu z místa, kde byl propuštěn ze služby v ozbrojených silách nebo z civilní služby do místa bydliště, popřípadě pracoviště, přísluší pracovníku cestovní dny za podmínek v rozsahu uvedeném v odstavci 2.

(4) Za dobu pracovního volna a za cestovní dny poskytnuté podle odstavců 1 až 3 přísluší pracovníku, jemuž tím ujde výdělek, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

(5) Pracovník je povinen nastoupit práci nejpozději třetí den po skončení služby v ozbrojených silách nebo civilní služby. Za dobu před nástupem práce nepřísluší mzda ani náhrada mzdy; do této doby se nezahrnují případné cestovní dny podle odstavce 3.