194/1964 Sb. · 9 paragrafů
(1) Narození živého plodu je úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina (bez ohledu na délku těhotenství), jestliže plod po narození dýchá nebo projevuje jiné známky života, jako srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena.
(2) Živě narozený plod se pro účely demografické statistiky považuje za živě narozené dítě.
Narození mrtvého plodu je narození plodu, jehož úmrtí nastalo před vypuzením nebo vynětím z těla matčina (bez ohledu na délku těhotenství). Úmrtí je prokázáno tím, že plod nedýchá ani neprojevuje jinou známku života, jako srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva.
Mrtvě narozené děti a děti zemřelé do sedmi dnů po porodu (v době kratší než 7x24 hodiny) se zahrnují do perinatální úmrtnosti*).
Úmrtí matky je úmrtí ženy, které nastalo v souvislosti s těhotenstvím, potratem, porodem nebo šestinedělím.
Podrobnosti o způsobu zpracování a vyhodnocení hlášení podle § 1 a 2 upraví ministerstvo zdravotnictví směrnicemi.
Zrušuje se vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 361/1952 Ú.l., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dětí po porodu a úmrtí matek a směrnice ministerstva zdravotnictví poř. č. 67/1959 Sb. směrnic pro NV, o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dětí do 10 dnů po porodu a úmrtí matek.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1965.
Náměstek ministra:
Jaroš v. r.
*) Perinatální úmrtnost je ukazatel počtu mrtvě narozených dětí a dětí zemřelých do 7 dnů po porodu na 1000 živě narozených dětí.