§ 37 zákon o jednacím řádu Národního shromáždění – Pořad hlasování stanoví po skončení rozpravy předseda
Zákon o jednacím řádu Národního shromáždění · 195/1949 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 37 zákona 195/1949 stanoví, že předseda Národního shromáždění určuje pořadí hlasování po skončení rozpravy, přičemž se obvykle hlasuje zdvižením ruky, předseda může nechat hlasy sečíst a sám se hlasování účastní. Předseda má pravomoc rozhodnout, v jakém pořadí se bude o jednotlivých návrzích či bodech hlasovat. (§ 37 zákona č. 195/1949 Sb., zákon o jednacím řádu Národního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 195/1949 Sb.
(1) Pořad hlasování stanoví po skončení rozpravy předseda.
(2) Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky.
(3) Předseda může dát sečísti hlasy.
(4) Předseda hlasuje.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Předseda má pravomoc rozhodnout, v jakém pořadí se bude o jednotlivých návrzích či bodech hlasovat.
- Standardní způsob hlasování je vizuální, tedy zdvižením ruky poslanců.
- V případě nejasností nebo potřeby přesného výsledku může předseda nařídit sčítání hlasů.
- Předseda Národního shromáždění není z hlasování vyloučen a má stejné hlasovací právo jako ostatní poslanci.
Na co si dát pozor
- Paragraf neupravuje, jakým způsobem se hlasuje v případě, že zdvižení ruky není možné nebo vhodné (např. tajné hlasování).
- Není specifikováno, kdo a jakým způsobem hlasy sčítá, pokud to předseda nařídí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.