§ 39 zákon o jednacím řádu Národního shromáždění – Národní shromáždění provádí volby a usnáší se o návrzích…
Zákon o jednacím řádu Národního shromáždění · 195/1949 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 39 zákona č. 195/1949 Sb. upravuje způsob, jakým Národní shromáždění provádí volby a rozhoduje o návrzích na jmenování, stanovuje pravidla pro případ, že se při volbě nedosáhne potřebné většiny, a určuje, kdo sčítá hlasovací lístky. Národní shromáždění volí a schvaluje jmenování prostou většinou hlasů. (§ 39 zákona č. 195/1949 Sb., zákon o jednacím řádu Národního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 195/1949 Sb.
(1) Národní shromáždění provádí volby a usnáší se o návrzích na jmenování prostou většinou hlasů, a to, není-li námitek, zdvižením ruky, jinak hlasovacími lístky.
(2) Nedosáhne-li se při druhé volbě prosté většiny hlasů, koná se volba užší, do níž se pojme dvakrát tolik osob, kolik má býti voleno, a to těch, které při prvé volbě obdrží nejvíce hlasů. Při užší volbě je zvolen ten, kdo obdrží největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los.
(3) Hlasovací lístky sčítají zapisovatelé nebo předsedou určení skrutátoři z poslanců s úředníky kanceláře Národního shromáždění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Národní shromáždění volí a schvaluje jmenování prostou většinou hlasů.
- Pokud nikdo nevznese námitku, hlasuje se zdvižením ruky; jinak se používají hlasovací lístky.
- Pokud se při první volbě nedosáhne prosté většiny, koná se užší volba, do které postupuje dvojnásobný počet kandidátů s nejvyšším počtem hlasů z první volby.
- V užší volbě je zvolen ten, kdo získá nejvíce hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje los.
- Hlasovací lístky sčítají zapisovatelé nebo skrutátoři určení předsedou z řad poslanců společně s úředníky kanceláře Národního shromáždění.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.