195/1999 Sb. · 48 paragrafů
Potrubní a kabelové průchodky procházející stěnami hermetického prostoru se navrhují tak, aby se
a) mohla provádět detekce úniků, jejich záchyt a shromažďování,
b) mohly provádět pravidelné zkoušky jejich těsnosti při projektovém tlaku nezávisle na zkouškách těsnosti hermetické obálky,
c) zajistila jejich ochrana před účinky dynamických sil.
(1) Potrubí primárního okruhu, která procházejí stěnami hermetické obálky, nebo potrubí, která jsou přímo spojena s atmosférou uvnitř hermetické obálky, musí být vybavena spolehlivými uzávěry, z nichž každý musí mít nejméně dva uzavírací prvky zařazené v sérii, které se umísťují vně a uvnitř hermetické obálky a jsou nezávisle a spolehlivě ovladatelné. Vnější uzavírací prvky se umísťují co nejblíže hermetické obálky.
(2) Ostatní potrubí procházející stěnami hermetické obálky, musí mít nejméně jeden vnější uzavírací prvek, který se umísťuje co nejblíže hermetické obálky.
(3) Uzavírací prvky se musí navrhovat tak, aby se mohly pravidelně provádět zkoušky jejich těsnosti.
(4) Funkce uzavíracího prvku musí být zajištěna i za předpokladu jednoduché poruchy mimo jeho mechanickou část.
Provozní průchody hermetickou obálkou musí být jako uzávěry vybaveny dvojitými dveřmi ovládanými tak, aby jejich těsnost byla vždy zajištěna. Těsnost montážních průchodů musí odpovídat těsnosti systému ochranné obálky.
Mezi jednotlivými částmi hermetického prostoru musí být dostatečné průtokové cesty, aby rozdíly tlaku vzniklé během havarijních podmínek nepoškodily hermetickou obálku nebo ostatní zařízení systému ochranné obálky.
(1) Hermetický prostor musí být vybaven systémem snížení tlaku a odvodu tepla, který by spolu s ostatními systémy po ukončení havarijních podmínek spojených s uvolněním hmoty a energie zajistil dostatečně rychlé snížení tlaku a teploty v hermetickém prostoru a který by dále zajistil, že jejich přípustné hodnoty nebudou překročeny.
(2) Systém musí zabezpečovat spolehlivost, zálohování a funkční různorodost jeho důležitých zařízení a zajistit funkci systémů při jednoduché poruše.
(1) Systém ochranné obálky musí být vybaven systémy, které zabezpečí kontrolu štěpných produktů a látek, které by do něho mohly vniknout při vzniku havarijních podmínek. Tyto systémy musí být schopny spolu s ostatními systémy
a) snížit objemovou aktivitu a upravit složení štěpných produktů,
b) kontrolovat objemové koncentrace výbušných látek, aby se zajistila celistvost hermetické obálky a snížilo množství unikajících radionuklidů.
(2) Důležitá zařízení těchto systémů musí být zálohována, aby mohla pracovat při jednoduché poruše.
Monitorování ionizujícího záření a radionuklidů musí být zajištěno v souladu se zvláštním právním předpisem.1)
Jaderné zařízení musí být vybaveno
a) ventilačními a filtračními systémy, které za normálního a abnormálního provozu musí
1. zabránit rozptylu a nekontrolovanému úniku radionuklidů v jednotlivých prostorách jaderného zařízení v souladu s požadavky jejich přístupnosti,
2. snížit objemové aktivity radionuklidů pod hodnoty stanovené ve zvláštním právním předpisu1) v případě rozptylu a úniku radionuklidů do přístupných prostorů jaderného zařízení,
3. udržet předepsané klimatické podmínky,
4. udržet úniky radionuklidů do okolí pod stanovenými limity,
b) spolehlivými filtry s dostatečnou účinností záchytu a umožnit zkoušky jejich účinnosti,
c) zálohováním důležitých zařízení, aby ventilační systémy mohly pracovat při jednoduché poruše.
Výpustě radionuklidů do okolí musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.1)
Zařízení pro manipulaci s čerstvým jaderným palivem a jeho skladování musí
a) prostorovým rozmístěním nebo jinými fyzikálními prostředky a postupy zabránit s rezervou dosažení kritičnosti i za podmínek nejúčinnějšího zpomalování neutronů (optimální moderace), a tím zabránit
1. převýšení hodnoty 0,95 efektivního koeficientu násobení neutronů při předpokládaných havarijních situacích (včetně zaplavení vodou),
2. převýšení hodnoty 0,98 efektivního koeficientu násobení neutronů v podmínkách optimální moderace,
b) zajistit možnost provádění periodických inspekcí a zkoušek,
c) snížit na minimum možnost poškození nebo ztráty paliva,
d) zabránit pádu paliva během přepravy,
e) zabránit pádu těžkých předmětů na palivový soubor, tj. předmětů s hmotností větší, než je hmotnost palivového souboru,
f) skladování elementů nebo palivových souborů u staveb a provozních celků, jejichž součástí je jaderný reaktor.
Zařízení pro manipulaci s ozářeným a vyhořelým jaderným palivem a jeho skladování i manipulaci a skladování ostatních látek obsahujících štěpné materiály a radioaktivní látky musí být navrženo tak, aby bylo možno
a) prostorovým rozmístěním nebo jinými fyzikálními prostředky a postupy zabránit s rezervou dosažení kritičnosti i za podmínek nejúčinnějšího zpomalování neutronů (optimální moderace), a tím zabránit
1. převýšení hodnoty 0,95 efektivního koeficientu násobení neutronů při předpokládaných havarijních situacích (včetně zaplavení vodou),
2. převýšení hodnoty 0,98 efektivního koeficientu násobení neutronů v podmínkách optimální moderace,
b) zajistit dostatečný odvod zbytkového tepla za normálního, abnormálního provozu a havarijních podmínek,
c) zajistit možnost provádění periodických inspekcí a zkoušek,
d) zabránit pádu ozářeného paliva během přepravy,
e) snížit na minimum možnost poškození paliva, tj. zejména zabránit vystavení palivového elementu nebo palivového souboru nepřípustnému namáhání během manipulace,
f) zabránit pádu těžkých předmětů na palivový soubor, tj. předmětů s hmotností větší, než je hmotnost palivového souboru,
g) skladování porušených palivových elementů nebo poškozených palivových souborů u staveb a provozních celků, jejichž součástí je jaderný reaktor,
h) zajistit radiační ochranu pracovníků jaderného zařízení,
i) pro mokré sklady s vodní náplní zajistit
1. kontrolu chemického složení a radioaktivity veškeré vody, ve které je ozářené palivo skladováno nebo ve které je s ním manipulováno,
2. monitorování a řízení výšky vodní hladiny v bazénu vyhořelého paliva a detekovaní úniků.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Ing. Böhm v. r.
pověřený řízením úřadu
1) Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.
2) Vyhláška č. 219/1997 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.
3) Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.
4) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií.