Zákon o rybářství

[K § 13 odst. 12 písm. c) zákona]

(1) Délka ryby se měří od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve.

(2) Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:

a) bolen dravý (Leuciscus aspius) 40 cm,

b) candát obecný (Sander lucioperca) 45 cm,

c) hlavatka obecná (podunajská)(Hucho hucho) 65 cm,

d) jelec jesen (Leuciscus idus) 25 cm,

e) jelec tloušť (Squalius cephalus) 25 cm,

f) jeseter malý (Acipenser ruthenus) 30 cm,

g) kapr obecný (Cyprinus carpio) 40 cm,

h) lín obecný (Tinca tinca) 20 cm,

i) lipan podhorní (Thymallus thymallus) 30 cm,

j) ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) 30 cm,

k) parma obecná (Barbus barbus) 40 cm,

l) podoustev říční (nosák) (Vimba vimba) 25 cm,

m) pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) 25 cm,

n) pstruh obecný (Salmo trutta) 25 cm,

o) siven americký (Salvelinus fontinalis) 25 cm,

p) sumec velký (Silurus glanis) 70 cm,

q) štika obecná (Esox lucius) 50 cm,

r) úhoř říční (Anguilla anguilla) 50 cm,

s) mník jednovousý (Lota lota) 30 cm,

t) losos obecný (atlantský) (Salmo salar) 50 cm.

(3) Nejmenší lovné míry vybraných druhů ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou:

a) hlavatka obecná (podunajská) (Hucho hucho) 65 cm,

b) jelec jesen (Leuciscus idus) 25 cm,

c) jeseter malý (Acipenser ruthenus) 30 cm,

d) kapr obecný (Cyprinus carpio) 40 cm,

e) lín obecný (Tinca tinca) 20 cm,

f) lipan podhorní (Thymallus thymallus) 30 cm,

g) ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) 30 cm,

h) parma obecná (Barbus barbus) 40 cm,

i) podoustev říční (nosák)(Vimba vimba) 25 cm,

j) pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) 25 cm,

k) pstruh obecný (Salmo trutta) 25 cm,

l) siven americký (Salvelinus fontinalis) 25 cm,

m) mník jednovousý (Lota lota) 30 cm,

n) losos obecný (atlantský)(Salmo salar) 50 cm,

o) úhoř říční (Anguilla anguilla) 50 cm.

[K § 13 odst. 12 písm. d) zákona]

(1) Denní doby lovu ryb v pstruhovém rybářském revíru jsou:

a) v měsíci lednu a únoru od 7 do 17 hodin,

b) v měsíci březnu od 6 do 18 hodin,

c) v měsíci dubnu od 6 do 20 hodin,

d) v měsíci květnu od 6 do 21 hodin,

e) v měsíci červnu a červenci od 5 do 22 hodin,

f) v měsíci srpnu od 6 do 22 hodin,

g) v měsíci září od 7 do 20 hodin,

h) v měsíci říjnu od 7 do 19 hodin,

i) v měsíci listopadu a prosinci od 7 do 17 hodin.

(2) Denní doby lovu ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou:

a) v měsíci dubnu, květnu, červnu, červenci, srpnu a září od 4 do 24 hodin,

b) v měsíci říjnu, listopadu, prosinci, lednu, únoru a březnu od 5 do 22 hodin.

[K § 13 odst. 12 písm. g) zákona]

(1) Od 1. prosince do 15. dubna jsou v pstruhovém rybářském revíru hájeny všechny druhy ryb.

(2) Od 1. září do 15. dubna jsou v rybářském revíru hájeni:

a) pstruh obecný (Salmo trutta),

b) losos obecný (atlantský) (Salmo salar).

(3) Od 16. března do 15. června jsou

a) v rybářském revíru hájeni:

1. ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus),

2. parma obecná (Barbus barbus),

3. parma východní (Barbus petenyi),

4. podoustev říční (nosák) (Vimba vimba),

5. jeseter, vyza (rod Acipenser, rod Huso),

b) v mimopstruhovém rybářském revíru dále hájeni:

1. jelec jesen (Leuciscus idus),

2. jelec tloušť (Squalius cephalus).

(4) Od 1. ledna do 15. června jsou v mimopstruhovém rybářském revíru hájeni:

a) bolen dravý (Leuciscus aspius),

b) candát obecný (Sander lucioperca),

c) okoun říční (Perca fluviatilis),

d) sumec velký (Silurus glanis),

e) štika obecná (Esox lucius).

(5) Od 1. prosince do 15. června je v rybářském revíru hájen lipan podhorní (Thymallus thymallus).

(6) Od 1. ledna do 30. září je v rybářském revíru hájena hlavatka obecná (podunajská) (Hucho hucho).

(7) Od 1. září do 30. listopadu je v rybářském revíru hájen úhoř říční (Anguilla anguilla).

(8) Od 1. ledna do 15. března je v rybářském revíru hájen mník jednovousý (Lota lota).

[K § 13 odst. 12 písm. e) zákona]

(1) Lov vodních organizmů, které jsou zdrojem potravy ryb, lze provádět jen se souhlasem uživatele rybářského revíru nebo rybníkáře.

(2) Povolený způsob lovu v rybářském revíru je lov ryb na udici, a to lov na položenou, lov na plavanou, lov přívlačí, lov muškařením, čeřínkováním nebo jiným způsobem lovu stanoveným příslušným rybářským orgánem (§ 13 odst. 1 zákona).

(3) Povolené způsoby lovu, povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich užití v rybářském revíru jsou uvedeny v příloze č. 7.

(4) Místa k lovu nesmí být vyhrazována. Při lovu ryb na udici z plavidla musí být pojíždění a přistávání plavidla prováděno tak, aby zbytečně nerušilo ostatní osoby provádějící lov ze břehu.

(5) Lov ryb na plavanou, na položenou nebo čeřínkováním může být prováděn jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat. Nesmí být použit systém samoseku.

(6) Používání plavidel při lovu ryb upravují zvláštní právní předpisy.7)

(1) Ulovené ryby v rybářském revíru, které

a) nedosahují nejmenší lovné míry,

b) byly uloveny v době hájení, nebo

c) jsou chráněny podle zvláštních právních předpisů,8)

musí být šetrně vráceny zpět do rybářského revíru, v němž byly uloveny.

(2) Uloví-li osoba provádějící lov rybu, která je pro vědecké účely opatřena značkou, určí druh ryby, změří její délku a zjistí její hmotnost. Jde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zaznamená tvar, barvu a popřípadě číslo značky a úlovek ryby spolu se zjištěnými údaji ohlásí uživateli rybářského revíru; v hlášení uvede dobu a místo ulovení. Nejde-li o rybu uvedenou v § 15 odst. 1, zapíše údaje o délce a hmotnosti ryby do povolenky k lovu; zjištěné údaje ohlásí uživateli rybářského revíru, v hlášení uvede dobu a místo ulovení a připojí značku.

(3) Na uchovávání a usmrcování ulovených živých ryb se vztahuje zvláštní právní předpis.9)

(1) V mimopstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu:

a) lov na položenou, lov muškařením nebo lov na plavanou, nebo

b) pouze v době od 16. června do 31. prosince lov přívlačí, lov hlubinou přívlačí nebo lov čeřínkováním.

(2) Přisvojené ryby osoba provádějící lov v mimopstruhovém rybářském revíru zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, název nebo číslo rybářského revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojený úlovek kapra obecného, amura bílého, štiky obecné, candáta obecného, bolena dravého, sumce velkého a ryb lososovitých zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. V případě přisvojení ostatních druhů ryb zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po ulovení pouze druh ryby; počet kusů a celkovou hmotnost zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.

(1) V pstruhovém rybářském revíru je povoleným způsobem lovu

a) lov přívlačí a lov muškařením od 16. dubna do 30. listopadu a

b) v případě lovu jiných ryb než lososovitých je povoleným způsobem lovu také lov na položenou nebo lov na plavanou, a to pouze na nástrahu rostlinného původu.

(2) Uloví-li osoba provádějící lov v pstruhovém rybářském revíru štiku obecnou, jelce tlouště, okouna říčního, sumce velkého, bolena dravého nebo candáta obecného, tyto ryby do pstruhového rybářského revíru nevrací.

(3) Přisvojené ryby osoba provádějící lov v pstruhovém rybářském revíru zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, název nebo číslo rybářského revíru, druh ryby, její délku a hmotnost. Přisvojený úlovek ryb lososovitých a kapra obecného zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po jejich ulovení. V případě přisvojení ostatních druhů ryb zapisuje osoba provádějící lov bezprostředně po ulovení pouze druh ryby; počet kusů a celkovou hmotnost zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.

[K § 13 odst. 12 písm. f) zákona]

Vzor formuláře povolenky k lovu je uveden v příloze č. 8.

(K § 14 odst. 9 zákona)

(1) Znalost práv a povinností rybářské stráže se prokazuje podle § 14 odst. 2 písm. e) zákona

a) dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti zemědělství ve studijním oboru se zaměřením na rybářství,

b) dokladem o získání úplného středního odborného vzdělání ve studijním oboru rybářství nebo dokladem o ukončení studia na vyšší odborné škole se studijním oborem vodní hospodářství a ekologie, v němž součástí absolutoria je zkouška ze základů rybářství,

c) dokladem o složení zkoušek na rybářského hospodáře, nebo

d) dokladem o složení zkoušky pro výkon funkce rybářské stráže (dále jen „zkouška rybářské stráže“) vydaným po absolvování odborného kurzu.

(2) Uznání splnění požadavků na odbornou kvalifikaci podle odstavce 1 a § 26 odst. 2 stanoví jiný právní předpis3).

(1) Zkouška rybářské stráže se skládá před minimálně tříčlennou zkušební komisí jmenovanou ministerstvem (dále jen „zkušební komise pro rybářskou stráž“).

(2) Alespoň jeden ze členů zkušební komise pro rybářskou stráž musí splňovat požadavky uvedené v § 19 odst. 1 nebo § 26 odst. 2.

(3) Při zkoušce rybářské stráže se prokazují znalosti

a) ryb a vodních organizmů,

b) zákona a předpisů vydaných k jeho provedení,

c) vybraných ustanovení zákona o vodách,1) zákona na ochranu zvířat proti týrání,9) veterinárního zákona,10) zákona o ochraně přírody a krajiny,8) trestního zákoníku6) a zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.5)

(4) Zkouška rybářské stráže se skládá ze dvou částí, z části ústní a z části písemné. V ústní části zkoušky musí uchazeč prokázat znalost všech deseti druhů ryb, které mu budou předloženy ze seznamu druhů ryb uvedených v příloze č. 9. V kladném případě je oprávněn absolvovat druhou, písemnou část zkoušky, ve které musí správně odpovědět nejméně na 70 % otázek v každé ze tří tematických oblastí. Rozsah jednotlivých zkušebních otázek je uveden v příloze č. 9.

(5) Každá část zkoušky rybářské stráže se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“.

(6) O výsledku zkoušky rybářské stráže rozhodne zkušební komise pro rybářskou stráž po skončení obou částí zkoušky.

(7) Zkouška rybářské stráže je složena úspěšně, pokud je každá její část hodnocena stupněm „prospěl“.

(8) Předseda zkušební komise pro rybářskou stráž seznámí uchazeče s výsledky zkoušky rybářské stráže.

(9) Na základě úspěšně vykonané zkoušky rybářské stráže vydá zkušební komise pro rybářskou stráž osvědčení, které obsahuje

a) údaj, že se jedná o osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky rybářské stráže,

b) název pořadatele, jeho sídlo a identifikační číslo právnické osoby,

c) jméno, popřípadě jména, příjmení, titul, adresu místa pobytu, datum a místo narození uchazeče,

d) jméno, popřípadě jména, příjmení, titul a podpis předsedy zkušební komise nebo jeho zástupce,

e) jméno, popřípadě jména, příjmení, titul a podpis zástupce pořadatele a razítko pořadatele,

f) označení pověření ministerstva, kterým byl pořadatel pověřen k provádění zkoušek rybářské stráže,

g) datum a místo složení zkoušky.

(10) Neúspěšně vykonaná zkouška rybářské stráže může být opakována v termínech předem stanovených zkušební komisí pro rybářskou stráž. Opravné zkoušky rybářské stráže se konají z obou částí zkoušky.

(11) O výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže se pořídí zápis, který obsahuje také hodnocení uchazečů z ústní části zkoušky a jednotlivých tematických oblastí písemné části zkoušky. Zápis o výsledku a průběhu zkoušky rybářské stráže podepisuje předseda a členové zkušební komise pro rybářskou stráž. Zápis se ukládá u právnické osoby, která zkoušku organizovala (§ 23 odst. 1) a uchovává po dobu deseti let.

(1) Služební odznak rybářské stráže je vypouklého elipsovitého tvaru o výšce 55 mm a šířce 40 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je velký státní znak České republiky v barevném provedení, jehož výška je 22 mm a šířka 20 mm. V obvodovém pásu o šířce 8 mm je v horní části uveden nápis „RYBÁŘSKÁ STRÁŽ“. V dolní části elipsy je uvedeno pětimístné evidenční číslo s výškou číslic 4 mm. Pod evidenčním číslem je symbol pěti lipových listů. Odznak je vyroben z bílého kovu s plastickým provedením písma, číslic, symbolu a ohraničení obvodového pásu. V horní části odznaku je umístěno poutko k připevnění odznaku s koženým řemínkem o délce 70 mm.

(2) Vzor služebního odznaku rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.

(1) Fotografie potřebná k vydání průkazu rybářské stráže musí být ostrá, neretušovaná, zhotovená na hladkém lesklém polokartonu nebo zhotovená přístrojem se současnou expozicí více objektivy, o rozměru 35 x 45 mm, zobrazující občana v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; pokrývka hlavy však nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci občana.

(2) Vzor průkazu rybářské stráže je uveden v příloze č. 11.

(K § 22 odst. 8 zákona)

(1) Evidence rybářských revírů a rybníkářství pro každý rybářský revír obsahuje

a) název rybářského revíru,

b) číslo rybářského revíru,

c) údaj o tom, zda se jedná o rybářský revír pstruhový nebo mimopstruhový,

d) slovní popis rybářského revíru a jeho hranic,

e) mapový zákres rybářského revíru,

f) údaje o vyhlášené chráněné rybí oblasti,

g) údaje o uživateli rybářského revíru,

h) období, na které byl výkon rybářského práva povolen,

i) stanovený postup zarybňování,

j) maximální počet vydávaných povolenek k lovu a

k) údaje o invazních nepůvodních druzích na unijním seznamu z evidence hlášení o dosažených hospodářských výsledcích při výkonu rybářského práva v rybářských revírech.

(2) Údaji vedenými o rybníkářství v evidenci rybářských revírů a rybníkářství jsou pro jednotlivá rybníkářství údaje o invazních nepůvodních druzích na unijním seznamu z evidence hlášení o dosažených hospodářských výsledcích v rybníkářství.

(3) Evidence rybářských revírů a rybníkářství je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(K § 11 odst. 10 a § 22 odst. 13 zákona)

(1) Právnickými osobami, které mohou být ministerstvem pověřeny pořádáním zkoušek pro výkon funkce rybářského hospodáře a jeho zástupce, zkoušek pro výkon funkce rybářské stráže a zkoušek kvalifikačních předpokladů pro získání prvního rybářského lístku, jsou osoby, jejichž pracovníci splňují kvalifikaci uvedenou v § 6 odst. 1 písm. d) nebo e) nebo v § 6 odst. 2 a mají potřebné technické vybavení.

(2) Nejpozději 7 pracovních dní před konáním zkoušek na rybářského hospodáře a jeho zástupce, zkoušek pro výkon funkce rybářské stráže a zkoušek pro ověření kvalifikačních předpokladů pro získání prvního rybářského lístku pořadatel zašle ministerstvu informaci o termínu a místě konání.

(K § 25 zákona)

(1) Služební stejnokroj zaměstnanců vykonávajících státní správu rybářství (dále jen „stejnokroj“) je totožný se stejnokrojem zaměstnanců orgánů státní správy lesů12), včetně vymezení jeho povinných oděvních součástí a přípustných oděvních součástí, které mohou být s povinnými oděvními součástmi kombinovány.

(2) Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy rybářství (dále jen „kovový odznak“), který se umísťuje na levou klopu saka. Kovový odznak je elipsovitého tvaru o výšce 40 mm a šířce 30 mm. Uprostřed elipsy ohraničené obvodovým pásem je na přední straně velký státní znak České republiky, jehož výška je 18 mm a šířka 15 mm. V obvodovém pásu o šířce 5 mm je v horní části uveden nápis „STÁTNÍ SPRÁVA RYBÁŘSTVÍ“, pod ním je umístěna silueta ryby. Na zadní straně kovového odznaku je uvedeno čtyřmístné evidenční číslo. Kovový odznak je vyroben ze starostříbra, státní znak je v provedení staromosaz, s plastickým provedením písma, symbolů a ohraničení obvodového pásu. Na zadní části kovového odznaku je připevněna spona pro připevnění kovového odznaku ke klopě saka. Vzor odznaku státní správy rybářství je uveden v příloze č. 12.

(3) Stejnokroj není dovoleno doplňovat jinými součástmi, než přípustnými stejnokrojovými součástmi. V provozních podmínkách lze ke stejnokroji nosit vysoké boty nebo holínky. Součásti stejnokroje se nosí alternativně, s ohledem na roční období.

(1) Vedoucí příslušného rybářského orgánu stanoví okruh odborných zaměstnanců, kterým se k výkonu jejich funkce přiděluje stejnokroj; stejnokroj se přiděluje až po uplynutí zkušební doby stanovené zvláštními právními předpisy.11)

(2) Při přidělení stejnokroje se zaměstnanci přidělí povinné součásti stejnokroje. V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr, stejnokroj nevrací; vrací pouze odznak státní správy rybářství.

(3) Stejnokrojové součásti se obměňují ročně v hodnotě odpovídající 50 % hodnoty povinných součástí stejnokroje.

(4) Nárok na obměnu stejnokrojových součástí vzniká v ročních intervalech. Stejnokrojové součásti v hodnotě finanční částky roční obměny lze čerpat do dvou let od vzniku nároku.

(5) Při zničení nebo poškození stejnokroje nebo jeho součástí v důsledku mimořádných okolností bez zavinění zaměstnance přidělí příslušný rybářský orgán zaměstnanci povinné součásti stejnokroje, aniž jejich hodnotu započítá do pravidelné obměny stejnokrojových součástí.

(6) Místo přidělení stejnokrojových součástí nelze poskytovat peněžité plnění.

(1) Povolenky vydané podle dřívějších právních předpisů zůstávají v platnosti nejpozději do 31. 12. 2004.

(2) Za doklady uvedené v § 19 odst. 1 se považují i doklady o ukončení příslušného studia, popřípadě doklady o úspěšném složení obdobných zkoušek, vydané podle dřívějších právních předpisů.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.

Příloha č. 3a k vyhlášce č. 197/2004 Sb.

Jednu celoroční mimopstruhovou povolenku

podle § 7 odst. 3, lze nahraditJednu celoroční povolenku pstruhovou

podle § 7 odst. 3, lze nahradit2 ks

povolenek mimopstruhových dvouměsíčních2 ks

povolenek pstruhových dvouměsíčních4 ks

povolenek mimopstruhových měsíčních3 ks

povolenek pstruhových měsíčních8 ks

povolenek mimopstruhových 14-ti denních6 ks

povolenek pstruhových 14-ti denních12 ks

povolenek mimopstruhových týdenních8 ks

povolenek pstruhových týdenních30 ks

povolenek mimopstruhových jednodenních nebo dvoudenních14 ks

povolenek pstruhových jednodenních nebo dvoudenních

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.

DruhZkratkaPřepočítací koeficienty věkových kategorií v ksKapr obecnýK15 ks K1 = 1 ks K2 = 0,5 ks K3 (≥ 1,0 kg)Amur bílýAb15 ks Ab1 = 1 ks Ab2 = 0,5 ks Ab3 (≥ 1,0 kg)Lín obecnýL20 ks L1 = 1 ks L2 = 0,5 ks L3 (≥ 0,2 kg)Štika obecnáŠ200 ks Š0 = 5 ks Šr = 1 ks Š1 = 0,2 ks Š2Candát obecnýCa5 ks Car = 1 ks Ca1 = 0,1 ks Ca2Sumec velkýSu2 ks Sur = 1 ks Su1 = 0,25 ks Su2Pstruh obecnýPo50 ks Po0 = 10 ks Po1/4 = 2 ks Po1 = 1 ks Po2 = 0,5 ks Po3Lipan podhorníLi5 ks Li1/4 = 1 ks Li1 = 0,5 ks Li2Pstruh duhovýPd2 ks Pd1 = 1 ks Pd2Siven americkýSi2 ks Si1 = 1 ks Si2Hlavatka obecná (podunajská)Hl5 ks Hl1/4 =1 ks Hl1 = 0,2 ks Hl2Ostroretka stěhovaváOs10 ks Osr = 1 ks Os1 = 0,5 ks Os2Podoustev říční (nosák)Pod10 ks Podr = 1 ks Pod1 = 0,5 ks Pod2Parma obecnáPa15 ks Par = 1 ks Pa1 = 0,5 ks Pa2Jelec tloušťTI10 ks Tlr = 1 ks Tl1 = 0,5 ks Tl2Jelec jesenJj10 ks Jjr = 1 ks Jj1 = 0,5 ks Jj2Bolen dravýBo10 ks Bor = 1 ks Bo1 = 0,5 ks Bo2Mník jednovousýMn2 ks Mnr = 1 ks Mn1 = 0,5 ks Mn2Tolstolobik bílý, pestrýTb, Tp15 ks Tb1, Tp1 = 1 ks Tb2, Tp2 = 0,5 ks Tb3, Tp3Síh marénaMa1 ks Ma1 = 0,5 ks Ma2Úhoř říčníU1 ks Um = 0,1 UkrmBílá rybaBr*bez přepočtuostatní druhy rybdle druhu

Vysvětlivky:

0 –váčkový plůdekr –plůdek rychlený¼ –plůdek lososovitých druhů ryb ve stáří do 3 měsíců1 –plůdek do věku jednoho roku2 –násada do věku 2 let a starší3 –násada do věku 3 let a starší. V případě kapra obecného a amura bílého se násadou ve věku 3 let a starší rozumí jedinci o hmotnosti vyšší nebo rovno 1 kg. V případě lína obecného se násadou ve věku 3 let a starší rozumí jedinci o hmotnosti vyšší nebo rovno 0,2 kg.m –monté úhoře říčníhokrm –odkrmené monté úhoře říčního*Bílou rybou se rozumí doplňkové druhy ryb, které jsou ekologicky vhodné k zarybnění konkrétního rybářského revíru, nejedná se o žádnou z vyjmenovaných druhů ryb uvedených v ustanovení § 2 písm. r) zákona ani o invazní nepůvodní druh na unijním seznamu; bílou rybou se rozumí zejména cejn velký, okoun říční, plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejnek malý, karas obecný, ouklej obecná, hrouzek obecný, slunka obecná, ježdík obecný.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.

I. Povolené způsoby lovu ryb na udici

A. Lov na položenou a lov na plavanou

1. V rybářských revírech mimopstruhových

Při lovu na položenou nebo při lovu na plavanou může osoba provádějící lov použít nejvýše 2 udice. Při lovu na položenou není pohyb nástrahy osobou provádějící lov aktivně ovlivňován. Při lovu na plavanou může osoba provádějící lov pohyb nástrahy aktivně ovlivňovat. Na každé udici jsou nejvýše 2 návazce s jednoháčky nebo 1 návazec s dvojháčkem nebo trojháčkem. Při lovu na živočišnou nástrahu mohou být použity i víceháčkové systémy s nejvýše 3 háčky (jednoháčky, dvojháčky nebo trojháčky). Nástražní ryba a dvojháčky a trojháčky se použijí pouze v období od 16. června do 31. prosince. Jako nástražní ryba se nepoužijí ryby lososovité, úhoř, chráněné druhy ryb, invazní nepůvodní druhy na unijním seznamu a ryby nedosahující nejmenší lovné míry. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 3 m, pokud se nedohodnou jinak.

2. V rybářských revírech pstruhových

Při lovu na položenou nebo při lovu na plavanou může osoba provádějící lov použít nejvýše 2 udice. Při lovu na položenou není pohyb nástrahy osobou provádějící lov aktivně ovlivňován. Při lovu na plavanou může osoba provádějící lov pohyb nástrahy aktivně ovlivňovat. Na každé udici jsou nejvýše 2 návazce s jednoháčky. K lovu se použije pouze nástraha rostlinného původu. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 3 m, pokud se nedohodnou jinak.

B. Lov přívlačí a v rybářských revírech mimopstruhových lov hlubinnou přívlačí

1. V rybářských revírech mimopstruhových

Při lovu přívlačí může osoba provádějící lov použít 1 udici, kterou při lovu drží v ruce; jiná udice není nastražena. Lov spočívá v aktivním vedení nástrahy vodním prostředím. Za nástrahu může osoba provádějící lov použít 1 umělou nebo přirozenou nástrahu. Nástraha má podle své konstrukce nejvýše 3 háčky (jednoháčky, dvojháčky nebo trojháčky). Za lov přívlačí se považuje i lov muškařením, pokud je nástraha vybavena doplňky zvyšujícími dráždivost pro ryby, například rotujícím plíškem nebo vrtulkou. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 20 m, pokud se nedohodnou jinak.

Lov hlubinnou přívlačí je lov z pohybujícího se plavidla poháněného lidskou silou s použitím 1 udice, při němž je 1 nástraha tažena v jakékoliv hloubce vody; jiná udice není nastražena. Za nástrahu se použije 1 umělá nebo přirozená nástraha. Nástraha má podle své konstrukce nejvýše 3 háčky (jednoháčky, dvojháčky nebo trojháčky).

2. V rybářských revírech pstruhových

Při lovu přívlačí může osoba provádějící lov použít 1 udici, která je při lovu držena v ruce; jiná udice není nastražena. Lov spočívá v aktivním vedení nástrahy vodním prostředím. Za nástrahu může osoba provádějící lov použít 1 umělou nástrahu, která je opatřena nejvýše 1 háčkem (jednoháčkem, dvojháčkem nebo trojháčkem). V období od 1. září do 30. listopadu smí být nástraha opatřena pouze jedním jednoháčkem. Za lov přívlačí se považuje i lov muškařením, pokud je nástraha vybavena doplňky zvyšujícími dráždivost pro ryby, například rotujícím plíškem nebo vrtulkou. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 20 m, pokud se nedohodnou jinak.

C. Lov muškařením

1. V rybářských revírech mimopstruhových

Při lovu muškařením může osoba provádějící lov použít 1 udici, kterou při lovu drží v ruce; jiná udice není nastražena. Na udici jsou nejvýše 3 návazce s umělými muškami a jednoháčky. Za umělou mušku se považuje nástraha imitující hmyz nebo jiné organizmy. Nástraha je nahazována pomocí muškařské šňůry nebo vlasce. V případě použití vlasce nosnou funkci zabezpečuje kulové plovátko, které je umístěno na konci sestavy. Nástraha se nevybavuje doplňky, které svým pohybem zvyšují dráždivost pro ryby, například rotujícím plíškem nebo vrtulkou. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 20 m, pokud se nedohodnou jinak.

2. V rybářských revírech pstruhových

Při lovu muškařením může osoba provádějící lov použít 1 udici, kterou při lovu drží v ruce; jiná udice není nastražena. Na udici jsou nejvýše 3 návazce s umělými muškami a jednodháčky. Za umělou mušku se považuje nástraha imitující hmyz nebo jiné organizmy. Nástraha je nahazována pomocí muškařské šňůry nebo vlasce. V případě použití vlasce nosnou funkci zabezpečuje kulové plovátko, které je umístěno na konci sestavy. Nástraha se nevybavuje doplňky, které svým pohybem zvyšují dráždivost pro ryby, například rotujícím plíškem nebo vrtulkou. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 20 m, pokud se nedohodnou jinak.

D. Lov čeřínkováním v rybářských revírech mimopstruhových

Při lovu čeřínkováním může osoba provádějící lov použít 1 vodorovnou síť, jejíž plocha nepřevyšuje výměru 1 m2. Lov čeřínkováním se nekombinuje s lovem podle bodů A, B nebo C. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 3 m, pokud se nedohodnou jinak.

II. Povolené technické prostředky k lovu

1. Udice, která je tvořena prutem, zpravidla navijákem, šňůrou nebo vlascem a háčkem nebo umělou nástrahou, popřípadě dalšími doplňky.

2. Vábničky, plavidla, plovoucí nafukovací rybářské pomůcky určené k lovu ryb, echoloty, podběráky, čeřínky, vezírky, vyprošťovače háčků, měřidla, stojánky nebo držáky na udice, indikátory záběru, splávky, zátěže, nahazovací praky a další typově obdobné prostředky. Použití těchto prostředků může specifikovat uživatel rybářského revíru v bližších podmínkách výkonu rybářského práva.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.

Zkušební otázky odborné zkoušky se dělí do dvou částí:

I. část - Znalost ryb a dalších vodních organizmů

Uchazeč prokazuje znalost alespoň 10 druhů ryb podle § 20 odst.4 vyhlášky. Určování se provádí podle karet předložených zkušební komisí. Ryby musí být určeny celým rodovým a druhovým názvem; musí být určeny všechny druhy, které byly uchazeči předloženy.

Uchazeč musí poznat tyto druhy ryb:

1. lososovité: pstruzi obecný a duhový, lipan podhorní, siven americký, hlavatka podunajská a losos obecný,

2. kaprovité a příbuzné skupiny: kapr obecný, lín obecný, jelci, jesen a tloušť, ostroretka stěhovavá, podoustev nosák, parma obecná, střevle potoční, bolen dravý, sekavec písečný, amur bílý, tolstolobik sp., ostrucha křivočará a piskoř pruhovaný,

3. ostnoploutvé: candát obecný, okoun říční, drsek sp.

4. ostatní: štika obecná, jeseter sp., sumec velký, mník jednovousý, vranka sp. a úhoř říční.

II. část Znalost právních předpisů

Uchazeč prokazuje znalost právních předpisů uvedených v § 20 odst. 3 vyhlášky. Znalost se prokazuje formou písemného testu.

Písemný test obsahuje celkem 40 otázek ze tří oblastí, a to

I. Oblast 20 otázek

ze zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) a prováděcí vyhlášky č. 197/2004 Sb.

předmět otázek:

podmínky pro schválení rybářské stráže, úhrada škody vzniklé v souvislosti s činností rybářské stráže, oznamovací povinnosti rybářské stráže, základní práva a povinnosti rybářské stráže, kdy může být rybářská stráž odvolána, rybářské revíry, hranice rybářských revírů, doby hájení, lovné míry ryb, udělování výjimek, zakázané způsoby lovu, přístup na pobřežní pozemky, povolené způsoby lovu na pstruhových a mimopstruhových revírech, rybářský lístek, povolenka k lovu a zvláštní povolenka k lovu, chráněné rybí oblasti, přechovávání ulovených ryb a jejich usmrcování, lov z loděk, lov sítěmi, vzdálenosti osob provádějících lov, evidence docházky a úlovků, ryby opatřené značkou, bližší podmínky výkonu rybářského práva stanovené v povolence.

II. Oblast 10 otázek

ze zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

předmět otázek:

obecné užívání vod a základní hydrologické pojmy, látky ohrožující jakost vod, manipulace s nimi a povolování výjimek k chovu ryb, technickobezpečnostní dohled (TBD), havárie v kvalitě vody a trvalé znečištění, hlavní příčiny znečišťování vod, odběry vody, vodohospodářská díla a příčiny jejich ohrožení, dokladování skutečností ve vodním hospodářství, dušení ryb, úhyny zvěře a ryb, převozy ryb mezi regiony, zvláště chránění vodní živočichové, základní podmínky jejich ochrany, výjimky ze zákazů;

III. Oblast 10 otázek

ze zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.

předmět otázek:

spolupráce rybářské stráže s Policií České republiky a občany, přestupky proti rybářství, trestný čin pytláctví, společenská škodlivost trestných činů, případ krajní nouze, nutné obrany, násilí proti úřední osobě, zneužití pravomoci úřední osoby, neplnění povinností rybářské stráže jako úřední osoby, odpovědnost fyzické osoby za přestupek (pachatel, zavinění, skutkový a právní omyl), správní tresty za přestupky, ukládání pokut příkazem na místě.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.

1) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb.

1a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 762/2008 ze dne 9. července 2008 o předkládání statistik týkajících se akvakultury členskými státy a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 788/96.

1b) Nařízení Rady (ES) č. 1100/2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního.

1c) Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku.

2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb.

3) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

8) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

9) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb.

10) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 131/2003 Sb.

11) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 287/1995 Sb., zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 46/2004 Sb.

12) § 1 odst. 1 a příloha č. 1 k vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 79/1996 Sb., o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení, ve znění pozdějších předpisů.

13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, v platném znění.