198/1964 Sb. · 58 paragrafů
(1) Za předpokladů stanovených zákonem lze k vyjádření vysoké pocty udělit čestnou vědeckou hodnost doktora věd.
(2) K udělení čestné vědecké hodnosti je třeba předchozího souhlasu Státní komise. Žádost o souhlas předkládá Státní komisi s potřebným odůvodněním předseda orgánu, který hodlá hodnost udělit.
(3) Udělení čestné vědecké hodnosti se zpravidla vyhlašuje slavnostním způsobem.
(1) O odnětí vědecké hodnosti rozhoduje orgán, který hodnost udělil, pokud nenastala ztráta vědecké hodnosti již výrokem soudu (§ 11 odst. 2 zákona). Pro řízení o odnětí vědecké hodnosti platí ustanovení § 34 a 35 přiměřeně.
(2) Proti rozhodnutí, jímž orgán oprávněný rozhodovat o udělení hodnosti odňal jím udělenou vědeckou hodnost, může občan, jemuž byla hodnost odňata, podat odvolání ke Státní komisi do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.
(3) Byla-li pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu vědecká hodnost odňata, je občan povinen vrátit diplom Státní komisi.
(1) Orgány oprávněné udělovat vědecké hodnosti vedou evidenci vědeckých hodností, které udělily. Státní komise vede evidenci všech udělených vědeckých hodností.
(2) Pracoviště, při němž je zřízena komise pro obhajoby, uschová po jednom výtisku každé disertace a další jeden výtisk zašle k bibliografickému zpracování Státní knihovně ČSSR - Národní knihovně v Praze, která po zpracování postoupí disertaci podle obsahu buď Universitní knihovně v Praze nebo Státní technické knihovně v Praze.
(1) Vědecké hodnosti udělované ve Svazu sovětských socialistických republik jsou v České socialistické republice rovnocenné odpovídajícím vědeckým hodnostem udělovaným v Československé socialistické republice.
(2) Diplomy o vědeckých hodnostech vydávané ve Svazu sovětských socialistických republik platí na území České socialistické republiky, jsou-li opatřeny ověřovací doložkou podle vzoru uvedeného v příloze této vyhlášky. Takové diplomy uznané ve Slovenské socialistické republice platí i na území České socialistické republiky.
(3) Ověřovací doložku vydá Česká komise pro vědecké hodnosti po předložení originálu diplomu o udělené vědecké hodnosti.
(1) Vědecké hodnosti získané v jiných státech než v SSSR nabývají platnosti v České socialistické republice nostrifikací.
(2) Nostrifikovat lze vědecké hodnosti, které svou úrovní odpovídají vědeckým hodnostem získaným v Československé socialistické republice, a jednotlivé zkoušky, pokud jsou předepsány pro udělení vědecké hodnosti.
(1) Žádost o nostrifikaci se podává u orgánu oprávněného zřizovat komise pro obhajoby v oboru, v němž byla získána vědecká hodnost nebo složena zkouška, která má být nostrifikována.
(2) Není-li v Československé socialistické republice takový orgán, podá se žádost u Státní komise, která pověří provedením nostrifikace některý orgán oprávněný zřizovat komise pro obhajoby v příbuzném oboru.
(3) K žádosti o nostrifikaci je třeba připojit:
a) průkaz o státním občanství,
b) doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání,
c) disertaci alespoň v jednom vyhotovení,
d) doklady o předchozím studiu, o zkouškách pokud jsou předepsány pro udělení vědecké hodnosti v Československé socialistické republice, a doklad o udělení příslušné vědecké hodnosti. Pokud mezistátními smlouvami není stanoveno jinak, musí být pravost podpisů a otisků razítek na všech těchto dokladech ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu příslušného podle sídla vysoké školy (vědeckého ústavu) a příslušným československým zastupitelským úřadem;
československý státní občan je povinen připojit k žádosti také:
e) výpis z rejstříku trestů,
f) životopis, v němž je nutno uvést i důvody studia v zahraničí,
g) potvrzení ústředního úřadu (orgánu) o vyslání ke studiu v zahraničí.
(1) Žádá-li o nostrifikaci Československý státní občan, opatří vedoucí funkcionář orgánu, u něhož se žádost podává, hodnocení žadatele podle § 14 odst. 2. Hodnocení nemusí vyžadovat, jestliže žadatel získal vědeckou hodnost, o jejíž nostrifikaci se uchází, na základě studií, k nimž byl vyslán do zahraničí některým československým ústředním úřadem (orgánem).
(2) Žádá-li o nostrifikaci cizí státní příslušník, vyžádá vedoucí funkcionář vyjádření ministerstva vnitra.
(3) Vedoucí funkcionář může s přihlédnutím k obsahu hodnocení žádost zamítnout. Žádost podanou cizincem zamítne, jestliže ministerstvo vnitra s nostrifikací nesouhlasí. Žádost také zamítne, nebyla-li řádně doložena a nedostatek nebyl ve stanovené lhůtě odstraněn. Proti zamítavému rozhodnutí se může žadatel odvolat do 15 dnů od doručení ke Státní komisi.
(1) Nebyla-li žádost zamítnuta podle § 45, ustanoví vedoucí funkcionář orgánu, u něhož byla žádost podána, pro nostrifikaci vědecké hodnosti kandidáta věd a nostrifikaci vykonaných zkoušek jednoho a pro nostrifikaci vědecké hodnosti doktora věd dva posuzovatele. Posuzovatelé jsou povinni předložit ve stanovené lhůtě písemné vyjádření, zda vědecká hodnost, o jejíž nostrifikaci se žádá, odpovídá v konkrétním případě svou úrovní vědeckým hodnostem získaným v Československé socialistické republice.
(2) Za posuzovatele mohou být ustanoveni doktoři věd, profesoři, vedoucí vědečtí pracovníci, docenti a pracovníci s vědeckou hodností, kteří jsou odborníky v témže oboru, v němž byla udělena hodnost nebo složena zkouška, o jejichž nostrifikaci se žádá. Jedním z posuzovatelů vědecké hodnosti doktora věd musí být doktor věd, profesor nebo vedoucí vědecký pracovník.
Žádost o nostrifikaci projedná orgán oprávněný zřídit odpovídající komisi pro obhajobu v příslušném oboru. Hlasování je veřejné; hlasovací právo mají i přítomní posuzovatelé. Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů přítomných členů. Má-li tento orgán sám právo udělovat vědecké hodnosti, rozhodne zároveň o nostrifikaci, jinak předloží svůj návrh k rozhodnutí orgánu, který je oprávněn vědecké hodnosti udělovat (§ 2 odst. 2).
(1) Nostrifikace nabývá účinnosti dnem, kdy žadatel získal vědeckou hodnost nebo složil zkoušku, pokud orgán rozhodující o nostrifikaci nestanoví jiný termín.
(2) Orgán, který rozhodl o nostrifikaci vědecké hodnosti, je povinen vést evidenci nostrifikovaných hodností, oznamovat jednotlivá rozhodnutí sekretariátu Státní komise a zajistit jeho prostřednictvím vyhlášení nostrifikace ve Věstníku ministerstva školství a kultury.
(3) Státní komise vede ústřední evidenci všech nostrifikovaných hodností; na základě oznámení podle odst. 2 vyznačí sekretariát Státní komise nostrifikaci v diplomu nostrifikační doložkou nebo vydá žadateli příslušné potvrzení, v němž se potvrdí platnost vědecké hodnosti na území Československé socialistické republiky a uvede den, od kterého je účinná.
Nostrifikace zahraničních vědeckých hodností, jež byly provedeny před 1. září 1961 bez nostrifikačního řízení nebo přiznáním výhod plynoucích z vědecké hodnosti, považují se za rovnocenné nostrifikacím podle této vyhlášky.
V řízení zahájeném přede dnem účinnosti této vyhlášky se pokračuje podle vyhlášky č. 200/1959 Ú. l. nejdéle do 31. března 1965. Kandidátské zkoušky složené podle dříve platných předpisů zůstávají v platnosti i za účinnosti této vyhlášky, avšak ve lhůtách stanovených touto vyhláškou.
Státní komise může v jednotlivých odůvodněných případech povolit výjimku z ustanovení této vyhlášky.
Zrušují se vyhlášky Státní komise č. 200/1959 Ú. l., o řízení při udělování vědeckých hodností a č. 68/1961 Sb., o nostrifikaci vědeckých hodností nabytých v zahraničí.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1965.
Předseda:
akademik Katětov, v. r.
Příloha
*) Viz směrnice ČSAV ze dne 7. 6. 1961 čj. 81 614/20/61.
**) Viz § 27 odst. 4 vyhlášky o výchově nových vědeckých pracovníků.