§ 12 zákon o spotřebních daních (úplné znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění) – Nárok na vrácení daně

(1) Plátci vzniká nárok na vrácení daně dnem

a) vydání rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení,16a) je-li na tomto rozhodnutí příslušným celním úřadem potvrzen výstup vybraných výrobků do zahraničí nebo jejich umístění do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu v rámci podnikatelské činnosti,8)

b) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků; při uplatnění nároku na vrácení daně při převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběné bionafty podle § 19 odst. 3 je plátce povinen doložit nárok na vrácení daně povolením k výrobě bionafty podle § 19 odst. 3, které vydává Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem zemědělství,

c) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků nepřevzatých kupujícím a vrácených zpět plátci nebo vrácených komisionářem,8a)

d) vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, nároků za nedodané vybrané výrobky nebo nároků z nesprávně účtované daně, pokud plátce úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud úplatu kupujícímu vrátil; pro uplatnění nároku za nedodané vybrané výrobky je zároveň podmínkou převzetí nedodaných vybraných výrobků zpět na sklad plátce,

e) prodeje zdaněných vybraných výrobků podle § 12b odst. 1,

f) vzniku skutečnosti podle § 42a,

g) zamítnutí žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí při ukončení činnosti v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. g).

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) se nevztahují na cigarety. Zvláštní ustanovení týkající se vracení daně u cigaret jsou uvedena v § 40f odst. 4 a 5.

(3) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátce v daňovém přiznání podle § 13 nejpozději do 6 měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k vyskladnění vybraného výrobku plátcem, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem vyskladnění vybraného výrobku zaniká. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 může plátce uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den dovozu nebo vyskladnění vybraného výrobku, pokud v tento den současně vznikla daňová povinnost.

(4) Nárok na vrácení daně může plátce uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

(5) Pokud plátce neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle odstavce 1 mohl učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle § 5 na vybrané výrobky, u kterých podle odstavce 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn.